Mazel: Oidipák a láska z fitcentra
Ačkoli dánský film Mazel vyprovázela pověst „pohodového festivalového snímku“, ve skutečnosti je mnohem blíže severské zálibě v abnormálních společenských i rodinných situacích. Režisér Mads Matthiesen se úspěšně vyhnul svodům hřejivé podivínské komedie a natočil snímek, který zajímavě pracuje s motivem mužnosti a mužského těla.
Dennis je profesionální bodybuilder, který i přes pokročilý věk a konstituci maskulinního obra žije ve velmi submisivním vztahu s matkou. I když je na obrazu pochodující hromady svalů, která ve čtyřiceti letech lže droboučké stařeně o tom, kde strávila večer, cosi neodolatelně vtipného, zároveň se tu skrývá patologický osten. Dennis je matkou vydírán a omezován, přičemž sám se absolutně nedokáže vzbouřit. Funguje jako pasivní objekt, neschopný prosadit svoje zájmy, což ho samozřejmě limituje i ve vztazích se ženami.
Prvním výrazným projevem revolty je Dennisova cesta do Thajska, z níž si jeho blízký příbuzný přiveze poslušnou a pohlednou ženu. Zoufalý obr se tak pod záminkou soutěže kdesi v Německu vydává na cestu do Asie. Zde se okamžitě dostává do podobně ponižující situace jako ve své domovině. Nechtěně zapadá do role sexuálního turisty, z níž pro něj neplyne vůbec žádná rozkoš. Naopak, je to Dennis, který v kulisách oplzlých námluv a vilných evropských kozlů opět sklouzne do pozice ponižovaného objektu.
Vykoupení tak přinese důvěrně známé prostředí fitcentra. Právě tady, uprostřed povědomých rituálů, nakonec Dennis nalezne svou vyvolenou. I když právě v té chvíli má Mazel nakročeno k banální lovestory o tom, jak gigantický méďa našel svou thajskou princeznu, Matthiesen se přidrží civilního pojetí a vrací se zpět k nepříjemné patologické dánské větvi příběhu. Hrdina je i nadále neschopen vymanit se z vlivu matky a nakonec uvízne v trapné spirále lží a přetvářky. Mazel je tedy spíše než příběhem o lásce dramatem o synovi, který se snaží zbavit „stínu stařeny“ a vydobýt si právo na vlastní život.
Mads Matthiesen natočil střídmou a formálně syrovou studii dobrotivého podivínství i devastující podřízenosti. Euforické momenty tu zastupuje především porovnání svalů před zrcadlem, zatímco ostatní životní činnosti jsou pro pomalého a prostomyslného hrdinu synonymem bytostné nejistoty. Výtečný výkon předvádí Kim Kold, jehož konstituce mastodonta a ostře řezaná tvář skvěle kontrastují s jemným a plachým herectvím.
Ačkoli Mazel nejde v rozboru chorobného vztahu syna a matky příliš hluboko a končí opatrným happy endem, nepatří k lacině hřejivým a podbízivým filmům. V některých pasážích dokáže úspornými prostředky reflektovat téma ponížení a ztráty důstojnosti lépe než leckteré specializované psychologické drama. Jeho srdce ale bije na straně hrdiny, domněle hrozivého a fyzicky dominantního, ale psychicky chorobně poddajného a neskonale ztraceného. Prostě: mazla.
Hodnocení: 75 %
Mazel (10 timer til Paradis)
Mads Matthiesen, Dánsko, 2012, 92 minut
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
