Michal Nanoru: Snapshot je rodinná fotografie
Jakou pozici zaujímá snapshot v dějinách fotografie? Až do 6. dubna můžete v Galerii Rudolfinum vidět výstavu Only The Good Ones: The Snapshot Aesthetic Revisited. O tom, jak se snapshot zrodil, díky komu se stal populárním a proč je aktuální i dnes, jsme se bavili s kurátorem výstavy Michalem Nanoru.
„Některé efekty, které na vystavených fotkách vidíme, by fotolaby považovaly za chybu. Ale pro autory zastoupené na výstavě je tahle chyba něčím, co si hýčkají, protože je znakem pravdivosti. Ať už to je ruka, která se tam dostala omylem, pivní lahev, nebo rozmazanost,“ otevírá rozhovor Michal Nanoru a přibližuje tak kurátorská kritéria výběru fotografií, u nichž je podle něj nejdůležitější právě autenticita. Výběr zastoupených fotografů se pak soustředí hlavně na newyorskou scénu60. a70. let, kterou Michal podrobněji prozkoumal během svého nedávného pětiletého pobytu v NYC.
Jde především o jména, která hrají v historii fotografie výraznou roli a která současně nejsou v českém výstavním prostoru zastoupena. V 60. a 70. letech v USA určoval uměleckou kvalitu fotografií odborný i veřejný diskurz, do něhož výrazně zasahoval tehdejší ředitel fotografické sbírky MoMA John Szarkowski. Dnes už je situace jiná, galerie tuto dominantní pozici postupně ztrácejí kvůli mnohočetnosti vlivů a zdrojů, které do debaty o současné americké fotografii promlouvají.
„Snapshot znamená v lovecké hantýrce střílet od boku. Na konci 19. století představil Kodak fotoaparát, kde nebylo žádné ovládání a šlo o to jen zmáčknout. To je zrod snapshotu. Ale hlavní průlom nastal po 2. světové válce, kdy snapshot začali využívat profesionální fotografové. V 60. letech se pak ustanovila snapshotová estetika/estetika momentky,“ dokresluje vznik snapshotu Nanoru a zmiňuje Walkera Evanse jako klíčovou předválečnou figuru v kontextu budoucího uplatnění snapshotu.
Poválečný vývoj přinesl větší angažovanost fotografie, zrod humanistického dokumentu, vznik časopisu LIFE. Sociálním tématům se věnoval např. Jacob Holdt, jehož snímky chudých Afroameričanů měly přispět k sociální reformě, Nan Goldin později dokumentuje okruh svých přátel, které zasáhla epidemie AIDS.
Proč je momentka v zásadě rodinnou fotografií a jak jsou provázáni jednotliví autoři, které na výstavě v Rudolfinu najdete? Jaké byly motivace konkrétních fotografů k používání snapshotu? A proč je momentka tak aktuální i dnes? Poslechněte si celý rozhovor a dozvíte se víc.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
