Miloš Forman: Od kolektivu k revoltujícímu jedinci

03803996_0.jpeg
03803996_0.jpeg

Při rozhovoru u příležitosti 85. narozenin Miloše Formana se setkali filmová historička Lucie Česálková a kritik Kamil Fila. Komplexní zhodnocení tvorby nejvýznamnějšího českého režiséra se zaobíralo zlatými šedesátými léty a Formanovou pozicí v nové vlně.

Forman nebyl výrazný formálním a estetickým novátorstvím, ale ihned se etabloval jako mistr pozorování všedních situací a nesmlouvavého porozumění obyčejným lidem. V případě Hoří, má panenko to bylo příliš nejen na komunistickou nomenklaturu, ale i na italského producenta Carla Pontiho. Ačkoli politika nebyla ve Formanově tvorbě explicitně přítomná, jeho filmy mohly svou bezprostředností a nesmlouvavostí jako politická provokace působit.

Formanova filozofie „nemůžu točit, dokud nerozumím lidem v hospodě“ vedla k delší tvůrčí pauze po odchodu do Ameriky. Ukončil ji natočením typicky nelítostného generačního filmu Taking Off, který podle Kamila Fily patří k jeho vrcholům, byť americkou kritiku ve své době pohoršil. Bylo to však až postupné opouštění kolektivního aspektu a důraz na výjimečné revoltující jedince, které z Miloše Formana udělalo hvězdu a oscarového režiséra.

Při hodnocení autorových nejslavnějších snímků Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus jsou Kamil i Lucie zdrženliví, pokládají je spíše za ukázku vycizelované dramatické filmařiny než za filmy podvratné. Z tvůrčího období devadesátých let vyzdvihuje každý z hostů jiný snímek. Kamil Fila si cení Muže na měsíci, který téma výjimečného jednotlivce dotáhl dle jeho názoru do nejpřesvědčivější podoby.

03803999.jpeg

Lucie Česálková naopak nejlépe hodnotí drama Lid versus Larry Flynt o vzestupu porno magnáta, které podle ní propojuje působivý individuální příběh a širší kontext. Nad tím, že Miloš Forman patří právem k nejvýraznějším kulturním osobnostem, které vzešly z domácích podmínek, ale panuje shoda. „Žádný nacionalismus. Na Formana můžeme být právem hrdí.“ Takže všechno nejlepší i od nás!

03803990.jpeg