Mojánek a pavouk

Autorem proroctví je jihoafrický věřící Joshua Mhlakela, který tvrdí, že mu vizi vnuknul sám Ježíš. „Řekl mi: 23. a 24. září 2025 přijdu, abych vzal svou církev," cituje Mhlakelu web CBC. Jeho předpověď vyvolala debaty mezi křesťanskými komentátory a stala se virální na sociálních sítích, včetně TikToku pod hashtagem #RaptureTok, kde ji mnozí označili za další falešné tvrzení dalšího lživého proroka.

Někteří evangelíci věří, že událost zvanou Vytržení předpovídá Bible – jedná se o okamžik, kdy budou věřící náhle přeneseni z tohoto světa do nebe. Tento moment má podle nich znamenat začátek konce lidských dějin. Opírají se přitom o interpretaci některých pasáží z Nového zákona, například z Prvního listu Tesalonickým, kde se píše, že věřící budou vytrženi, aby se setkali s Pánem, vysvětluje web New York Times.

Nejedná se tedy o přesvědčení, které sdílí všichni křesťané. O fenoménu Vytržení jako takovém se v Bibli přímo nepíše, upozorňuje server BBC. Někteří křesťané si však myslí, že svět, jak ho známe, zanikne při apokalypse. Tím je myšleno konečné a úplné zničení světa Bohem. Víra v nanebevzetí by mohla souviset s interpretacemi této události.

Předpověď Joshua Mhlakely přilákala pozornost uživatelů sociálních sítí. Podle Google Trends začaly kolem 20. září stoupat vyhledávání slov „rapture“ a „the rapture Tuesday“. Zatímco někteří lidé na TikToku věřili, že je tato náboženská událost na spadnutí, a povzbuzovali své sledující ke křesťanské víře, většina na tuto předpověď reagovala satirickými komentáři.

Papež jasně prohlásil, že neudělí svolení k vytvoření své AI verze. Mělo jít o avatara, se kterým by si mimo jiné lidé mohli povídat online. „Pokud existuje někdo, kdo by nikdy neměl být nahrazen avatarem, je to právě papež,“ řekl papež v rozhovoru s novinářkou a spisovatelkou Elise Allen.

Umělá inteligence podle papeže až příliš snadno vytváří falešné informace a videa – připomněl třeba deepfake, na kterém padá ze schodů. Jádrem jeho obav je také dopad umělé inteligence na lidskou důstojnost a pracovní místa. „Náš lidský život má smysl ne díky umělé inteligenci, ale díky lidským bytostem a setkáváním, společnému soužití, vytváření vztahů a objevování Boží přítomnosti v těchto lidských vztazích,“ cituje papeže server United States Conference of Catholic Bishops (USCCB).

Největší obavy má hlava katolické o mladé lidi. Podle něj v současnosti čelí největšímu tlaku technologií. „Věřím, že nás všechny znepokojuje, jak může umělá inteligence ovlivnit intelektuální a duševní vývoj dětí a mladých lidí,“ řekl papež.

Od svého zvolení letos květnu Lev XIV. opakovaně upozorňoval na dopad AI na lidstvo. Podle serveru Politico papež během svého prvního telefonického rozhovoru s italskou premiérkou Giorgií Meloni jednal o spolupráci s italskou vládou na vývoji umělé inteligence, která bude etická a bude sloužit lidstvu, nikoli naopak.

Na východním konci National Mall před budovou Kapitolu se v úterý ráno objevila bronzová socha Donalda Trumpa a Jeffreyho Epsteina. Smějí se a jejich nohy jsou pozvednuté v jakémsi oslavném tanečním gestu. Na podstavci instalace je umístěna plaketa s nápisem: „Oslavujeme dlouhotrvající pouto mezi prezidentem Donaldem J. Trumpem a jeho ‚nejbližším přítelem‘ Jeffreyem Epsteinem.“

Socha odkazuje na Trumpovu spolupráci s odsouzeným obchodníkem s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Poukazuje tím na jednu z nejcitlivějších a nejvíce rozdělujících otázek, která prezidentovi dlouhodobě způsobuje problémy i mezi jeho obvykle jednotnou základnou MAGA, píše britský The Guardian.

I přes snahy prezidenta dřívější přátelství zamlčet se téma pravidelně vrací a vyvolává další diskuse. Jejich vztah vzbudil větší pozornost poté, co se objevila zpráva o údajném narozeninovém dopisu, který měl Trump poslat Epsteinovi v roce 2003. Jednalo se o provokativní text s náčrtem ženy. Šéf Bílého domu pravost dopisu popřel, přičemž pohrozil žalobou proti deníku Wall Street Journal, který dopis zveřejnil. Řádky z údajného narozeninového dopisu jsou vyraženy na plaketách sochy.

Přátelství amerického prezidenta s Epsteinem začalo už v 80. letech, kdy byli sousedy na Floridě. Často se spolu objevovali na veřejnosti a Trump, stejně jako řada dalších známých osobností, několikrát využil Epsteinovo soukromé letadlo. Podle serveru Washington Post jejich vztah zřejmě narušil obchodní spor v roce 2004. Doposud však neexistují veřejné důkazy o nevhodném chování Trumpa v souvislosti s Epsteinem.

Informuje o tom The Guardian. Snímek pořídil Brian Duffy a fotografie se stala jedním z nejslavnějších obrazů v historii rockové hudby. Součástí dražby je i stolička, na níž Bowie seděl při focení v roce 1973 a originální fotoaparát Hasselblad 500C, který Duffy použil. Do aukce míří také původní artwork postavy Bowieho jako Aladdina Sanea, který byl prostřední dvoustranou prvních 5 000 prodaných desek. Jeho odhadní cena je 150 000–200 000 liber.

V posledním desetiletí viděly Duffyho snímek Bowieho tisíce lidí po celém světě. Duffyho archiv zapůjčil artwork Aladdin Sane pro světovou putovní výstavu David Bowie Is pořádanou muzeem V&A. Minulý týden otevřel V&A East Storehouse v Londýně nový archiv věnovaný Bowiemu. Fotografie byla také ústředním exponátem výstavy Southbank Centre k 50. výročí Aladdin Sane v roce 2023. Duffyho syn Chris tehdy obraz označil za „Mona Lisu popu“.

Chris Duffy prozradil deníku The Guardian, že slavný blesk přes Bowieho víčko byl původně jen malý emblém na lícní kosti, než jeho otec zasáhl: „...popadl rtěnku a načrtl obrys mnohem většího blesku, a Aladdin Sane byl na světě“. K výslednému obrazu nepřispěla jen Duffyho invence. Spolupracovník Stanleyho Kubricka Philip Castle, autor plakátů k Mechanickému pomeranči, snímek retušoval airbrushem, doplnil vodoznak na Bowieho rameni a upravil řasy.

„Je to dye transfer print, což je v podstatě jeden z nejkvalitnějších tiskových procesů, jaký vůbec existuje,“ vysvětlila Tole-Moir. „V roce 1973, kdy vznikl, to byl také nejdražší dostupný postup. Už tehdy to byla výsada.“ Aukce se otevře 22. října.

Informuje o tom server Euronews. Třeba rakouský Hallstatt, památka UNESCO, byl vytížený už před pandemií. Po premiéře filmu Frozen, který je městem inspirován, šla ale čísla prudce nahoru. Město muselo zavést denní limit na vjezd autobusů a aut.

Stejně tak sicilská Taormina byla vždy oblíbeným letním cílem, další boom ale zaznamenala po vydání druhé série HBO seriálu The White Lotus. Podobně Dubrovník, kde se natáčela druhá řada Game of Thrones, se potýká s obrovským náporem. Podle portálu Statista je chorvatské letovisko jedním z nejvíce zasažených míst overtourismem na světě.

Podle vyhledávače Expedia byly v roce 2023 filmy a seriály hlavním zdrojem cestovní inspirace (44 %), zatímco sociální média tvořila jen 15 %. Ve Spojeném království uvažovalo 46 % cestovatelů o návštěvě místa poté, co ho viděli na streamovací platformě, a 36 % si cestu rovnou rezervovalo.

Dalším příkladem negativního dopadu set-jettingu je thajská Maya Bay. Pobřežní místo se objevilo ve filmu The Beach (2000) s Leonardem DiCapriem a okamžitě přitáhlo masy turistů. Z původně nedotčené pláže se stalo přelidněné místo s minimálním respektem k přírodě. Čluny poškodily korálové útesy natolik, že úřady oblast uzavřely na téměř čtyři roky, aby se mořský život mohl obnovit.

Čtvrtá série The White Lotus, která by měla vyjít koncem roku 2026 nebo začátkem 2027, se bude odehrávat ve Francii. Francie byla v roce 2024 nejnavštěvovanější zemí světa s více než 100 miliony návštěvníků. Například obyvatelé pařížského Montmartru brojí proti overtourismu už teď a mluví o „disneyfikaci“ kdysi bohémské čtvrti. Přesto se Francie ale obecně k problémům masového turismu staví méně ostře než sousední Španělsko nebo Itálie a snaží se dlouhodobě investovat do odpovědnějšího cestování.

Mikroplasty nevědomky konzumujeme neustále. Informuje o tom server BBC. Mikroplasty a nanoplasty jsou částice menší než 5 mm respektive v rozmezí 1 až 1 000 nanometrů. Odlupují se z vařečky, kterou připravujeme snídani, uvolňují se z plastové láhve na vodu a plavou i v šálku čaje. Najdeme je i hluboko ve zpracovaných potravinách od hamburgerů až po med.

Podle studie ze 109 zemí bylo množství plastů, které lidé zkonzumovali v roce 2018, více než šestkrát vyšší než v roce 1990. Australská studie zase zjistila, že lidé přijímají obvykle 3–4 mg plastu na porci doma vařené rýže a až 13 mg na porci rýže předvařené. Mikroplasty se přitom objevily jak v rýži balené v papíru, tak v rýži v plastu.

Vědci také zjistili, že propláchnutí rýže snížilo množství podaných mikroplastů o 20–40 %. Oplachování masa a ryb také pomůže, ale částice zcela neodstraní. U jiných potravin ani částečné odstranění není možné. Sůl často obsahuje mikroplasty ze znečištění při těžbě a zpracování. Studie z roku 2018 zjistila, že mikroplasty byly přítomné ve 36 z 39 zkoumaných značek soli. Nejvyšší úroveň měly mořské soli, pravděpodobně kvůli vysokému podílu plastového odpadu v mořích.

Sathyanarayana i Annelise Adrian, pracovnice týmu pro výzkum plastů společnosti World Wildlife Fund, doporučují přechod na čerstvé, nezpracované potraviny, nebo se alespoň vyhýbat těm ultrazpracovaným, kdykoli je to možné. „Čím víc je potravina zpracovaná, tím větší je pravděpodobnost její kontaminace plasty,“ upozorňuje Sathyanarayana.

Do soutěže se letos přihlásily stovky projektů z oblasti produktového, interiérového, módního i 3D designu nebo užitého umění. Odborná porota z nich vybrala finálové práce, mezi nimiž se nyní uděluje Cena veřejnosti. Každý hlasující může rozdělit tři hlasy, výsledky budou vyhlášeny 7. listopadu v Městské knihovně v Praze. Oceněné práce se následně představí na výstavách Nový (z)boží! V Praze a New G(o)ods!, která proběhne v zahraničí.

Soutěž tradičně rozděluje ceny v několika kategoriích – vedle hlavní Národní ceny také ocenění Excelentní studentský design a Dobrý studentský design.

V loňském ročníku zvítězily například práce inspirované historickou typografií nebo projekty odhalující zákulisí modelingu. Odborná i veřejná ocenění tak často upozorňují nejen na estetické kvality, ale i na společenský přesah studentských návrhů.

Průlomové pozorování pořídil mořský biolog Hugo Lassauce z australské University of the Sunshine Coast. Při šnorchlování u pobřeží hlavního města Nové Kaledonie Nouméy si všiml samice, kterou z obou stran svírali dva samci. „Tušil jsem, že se něco stane, tak jsem zůstal na místě se svými GoPro kamerami,“ popsal. Po hodině čekání se scéna odehrála přímo před ním.

Celé páření pak podle deníku The Guardian netrvalo ani dvě minuty. První samec byl hotový za 63 sekund, druhý za 47. Oba následně zůstali vyčerpaně ležet na dně, zatímco samice odplavala pryč.

Chování leopardích žraloků při rozmnožování ve volné přírodě dosud nikdo nezaznamenal, takže jde o úplnou premiéru. „Nejsou to delfíni,“ poznamenal Lassauce s tím, že u těch bývá páření časté a mnohem snáz pozorovatelné.

Podle expertky na mořskou ekologii Christine Dudgeon, která se leopardím žralokům věnuje přes dvacet let, jde o zásadní poznatek pro jejich ochranu. Video naznačuje, že lokalita v Nové Kaledonii je pro páření žraloků oblíbeným místem a v budoucnu tak bude zřejmě podléhat přísnější kontrole ochránců přírody.

A pozorování má i další přínos. Získané informace by mohly přispět k výzkumu umělého oplodnění žraloků, který v několika zemích včetně Austrálie běží s cílem posílit v budoucnu žraločí populaci. Dudgeon dodává, že z genetického hlediska je například důležité zjistit, kolik otců se každoročně podílí na snůškách vajec.

Univerzita Sunshine Coast v tiskové zprávě označila video za průlom a „trojku“ mezi dvěma samci a jednou samicí detailně popsala v článku v časopise Journal of Ethology.

Zpráva zveřejněná v časopise PLOS Global Health ukazuje, že mezi lety 1999 a 2024 téměř dvojnásobně narostl počet Američanů, kteří zemřeli přímo na následky pití. Nejhorší situace nastala v roce 2021, tedy během pandemie covidu, kdy alkohol připravil o život přes 54 tisíc obyvatel USA. I když čísla od té doby mírně klesla, stále zůstávají zhruba o čtvrtinu vyšší než před pandemií.

Podle Národního institutu pro zneužívání alkoholu a alkoholismus přitom dlouhodobě platí, že celkově Američanů, kteří pijí alkohol, spíše ubývá. Paradoxně ale ti, kteří v pití pokračují, čelí dnes mnohem horším následkům než před dvěma desetiletími.

Nejde přitom o ojedinělé případy otrav, ty jsou podle statistiky stále spíše výjimečné. Největšími zabijáky jsou dlouhodobé následky nadměrné konzumace alkoholu – jednak onemocnění jater a pak také psychická onemocnění a změny v chování způsobené pitím. Vědci podle webu Vice.com upozorňují, že chroničtí pijáci doslova „stárnou a umírají dřív než v předchozích obdobích.“

Problém se navíc netýká převážně mužů, jak tomu bývalo v minulosti. Nejstrmější nárůst škodlivého pití vykazují ženy ve věku 25 až 34 let. V roce 1999 byl poměr úmrtnosti mužů a žen v této věkové skupině tři ku jedné, letos už jen dva ku jedné. Devastující dopady alkoholismu vědci zaznamenali také u komunit, které už tak žijí ve znevýhodněných podmínkách – například u původních obyvatel Ameriky.

Studie se přitom zaměřuje pouze na úmrtí přímo způsobená alkoholem. Nezapočítává další nemoci, které pití zhoršuje – od srdečních chorob přes rakovinu až po psychické poruchy přímo nezpůsobené alkoholem. Pokud vezmeme v úvahu i tyto souvislosti, celková čísla jsou mnohem vyšší. Jak uvedl server Gizmodo, podle NIAAA zemře v USA kvůli nadměrnému pití přes 178 tisíc lidí ročně.