Mojánek a pavouk

Zatímco v americkém San Franciscu nebo v Číně už autonomní taxi cestující běžně vozí, Evropa technologický náskok teprve dohání. To se má změnit na jaře 2026, kdy v Londýně odstartuje pilotní provoz takzvaných robotaxíků – autonomních aut bez řidiče. Uber novinku zákazníkům nabídne prostřednictvím své aplikace. Informoval o tom web The Guardian.

Zkušební provoz umožní ve Spojeném Království nový zákon o automatizovaných vozidlech. Britští zákonodárci i odborníci si od projektu hodně slibují. Podle tamního ministerstva dopravy by díky používání autonomních taxíků mohlo do roku 2035 vzniknout 38 tisíc nových pracovních míst a také by se mohl rozjet průmysl v hodnotě přes 40 miliard liber. Novinka má navíc zlepšit dopravní dostupnost odlehlých venkovských oblastí a usnadnit život seniorům nebo lidem se zdravotním omezením.

Odborníci ale upozorňují, že předchozí pokusy v Británii nedopadly vždy dobře. V roce 2023 například skončil provoz autonomního autobusu v Edinburghu kvůli nízkému zájmu cestujících. V USA musela automobilka General Motors svůj projekt autonomních vozidel po několika incidentech, včetně vážného zranění chodce, zastavit úplně.

Řidiči klasických černých londýnských taxíků se nové konkurence zatím nebojí. „V Uberu žijí ve světě fantazie. Pravděpodobně se dočkáme dříve létajících taxíků než autonomních aut v Londýně,“ prohlásil šéf jejich sdružení Steve McNamara pro The Telegraph.

Podle výzkumů se část cestujících, zejména žen, v bezpilotních vozech cítí bezpečněji. Pokud projdou testy, bude Londýn první evropskou metropolí, kde robotaxi přestanou být sci-fi.

Sezónu otevřeme už 24. června v pražském Karlíně. Ivana Veselková a Zuzana Fuksová v Přístavu 18600 natočí další díl girl talku Buchty Live. Hostem jejich sedánku tentokrát bude farář Petr Wagner. Tak přijďte přeskočit laťku, která rozhodně není na zemi.

O den později, 25. června, nás můžete potkat v pražském Skautském institutu na Staroměstském náměstí, kde proběhnou workshopy pro začínající i pokročilé hudebníky. Dozvíte se, jak se neztratit v hudebním průmyslu nebo jak o sobě dát vědět světu.

Pořádnou dávku našich podcastů si užijete na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. V třídenním programu se vám od 28. do 30. července představí třeba moderátoři podcastu Lit Eva Soukeníková a Jan Dlouhý, Kryštof Šimek s novým pocastem Bojs o mužích a mužství nebo Vilma Svobodová a Míra Harant, kteří stojí za popkulturním podcastem Slejvák. Dorazí i Petr Bouška s pořadem Balanc a natáčet budeme taky Vlnu na téma Vyhořelá generace.

Potkáme se taky na několika hudebních festivalech. Na ostravském Colours of Ostrava budeme natáčet pořad Balanc, Povaleč zase poskytne prostor Podhoubí a Stertéru. Uvidíme se taky na akci NeverMore68, která připomíná výročí sovětské invaze do Československa.

Pro všechny aktuální informace sledujte náš Facebook a Instagram.

7. - 9. 8. Radio Wave na festivalu Povaleč, podcast Podhoubí, v pátek natáčení Startéru LIVE

17. 8. Podcast Lit o novinkách ze světa knih, v 19:00 na Letní podcastové scéně v Trojském pivovaře v Praze

21. 8. Akce NeverMore 68, natáčení podcastů Vlna Generace F na téma Generace v ohrožení, Výstaviště Praha

21. 8. Startér na Vektoru: mokipi + Chora Sfakion

Hitparáda neobjevených Radia Wave a její tradiční letní showcase pod širým nebem. Tentokrát na pódiu Vektor Technická v dejvickém kampusu, kde se představí jedni z největších talentů uplynulého ročníku Startéru.

28. 8. Startér na Vektoru: Jiný Metro + Kule

Hitparáda neobjevených Radia Wave a její tradiční letní showcase pod širým nebem. Tentokrát na pódiu Vektor Technická v dejvickém kampusu, kde se představí jedni z největších talentů uplynulého ročníku Startéru.

26. 8. Riviéra III., multižánrový event ve spolupráci Radia Wave a Galerie hl. m. Prahy, koncerty v zákoutích zámeckých zahrad, debaty a další umění Zámku Troja v Praze

2. 9. Podcast Psycho na Letní podcastové scéně, v 19:00 na Letní podcastové scéně v Trojském pivovaře v Praze

16. 9. Podcast Bojs o mužích a mužství, v 19:00 na Letní podcastové scéně v Trojském pivovaře v Praze

V prostorách, které manželé Curieovi využívali ke svému bádání, podobných stop najdeme stovky. Server BBC píše, že podle nich můžeme odhadnout, jak se Marie a Pierre chovali, kudy procházeli, co měli při bádání ve zvyku. Při práci totiž nepoužívali ochranné rukavice ani jiné pomůcky. Renaud Huynh, který vede Muzeum Curieových říká, že si díky tomu můžeme představit, jak Skłodowská chodila „z laboratoře do kanceláře, otevřela okno a přitáhla si židli, aby se posadila.“

Historici často stojí před náročným rozhodnutím. Mají sešity, nábytek nebo nádobí Curieových zachovat, i když to všechno může být pro okolí nebezpečné? Anebo je radši zlikvidovat? Například skříň, ve které Marie uchovávala vzorky, nakonec musela z domu pryč. Jiné naměřené hodnoty jsou v bezpečných mezích.

Právě práce s radioaktivními látkami se Marii Curie-Skłodowské stala osudnou. O jejich fatálních účincích se totiž na přelomu 19. a 20. století nevědělo zdaleka tolik, co dodnes. Web pařížského Musée Curie píše, že vědkyně zemřela na perniciózní anémii, která je jednou z takzvaných nemocí z ozáření.

Čínské zelí, teď moderně nazývané pak čoj, vědci pěstovali ve třech různých sklenících. V prvním mu pouštěli Braniborské koncerty od německého skladatele Johanna Sebastiana Bacha, ve druhém hrála rocková hudba, ve třetím měly růžice na růst klid, bylo v něm totiž úplné ticho.

Britské hudební rádio ClassicFM píše, že „bach čoj“, tedy ty kusy, kterým při pěstování pouštěli Bacha, mají více listů než jejich rockoví sourozenci. Jsou také těžší. Bachovu zelí se taky nejvíce rozrostly kořeny, a to na 90 centimetrů krychlových, u tichého zelí na 77 a u rockového jen na 30 centimetrů krychlových.

Server The Times vysvětluje možné příčiny. Spoluautor studie a profesor experimentální psychologie Charles Spence řekl, že „klasická hudba může mít na růst rostlin vliv. Jsou totiž naladěné na vibrace, které vydává třeba voda tekoucí v půdě. Podobně vnímají i vážnou hudbu a biologicky na ni reagují. Naopak odlišné frekvence z rockové hudby rostliny nepřijmou, protože jsou mimo jejich zvukový dosah.“

Podle Spence jsou zjištění dobrou zprávou i pro zahrádkáře. Vážná hudba jim může zpříjemnit pobyt na dvorku a sázení dalších plodin.

Představte si, že jste zaměstnanec Pentagonu, Ministerstva obrany nebo Bílého domu a právě čelíte náhlé krizi. Máte plné ruce práce a nemůžete opustit své pracoviště — a zároveň máte hlad a potřebujete se rychle najíst. A co je rychlejší a dostupnější než pizza?

Web Euronews připomíná, že podobná teorie už se objevila v době Studené války. Sovětské rozvědky v té době sledovaly zvýšený počet dodávek pizzy, aby odhadli blížící se krizi. Přestože se jedná spíše o zábavnou a neoficiální hypotézu, pojďme si připomenout některé historické momenty:

Nejprve rok 1990 – Frank Meeks, provozovatel poboček Domino‘s ve Washingtonu zaznamenal náhlý nárůst objednávek pizzy do budov CIA. Těsně na to začala invaze Iráku do Kuvajtu, která odstartovala válku v Perském zálivu. Pak prosinec 1998, Meeks znovu web Los Angeles Times informuje o podobném nárůstu během impeachmentového procesu proti bývalému prezidentovi Billu Clintonovi. No a pak 13. duben 2024 – tam došlo k neobvykle vysokému počtu objednávek nejen z Pentagonu, ale i z Bílého domu a Ministerstva obrany. V ten den Írán odpálil drony na území Izraele.

V současnosti se z celé teorie stal internetový fenomén. Uživatelé sociální sítě X sdílejí screenshoty z Google Maps, které sledují aktivitu u pizzerií ve Washingtonu D.C. Vznikl i účet @PenPizzaReport, který v reálném čase monitoruje dění u poboček pizzy poblíž Pentagonu.

Například 1. června 2025 účet zveřejnil příspěvek: „Méně než hodinu před zavírací dobou má nejbližší pobočka Domino’s k Pentagonu neobvykle vysoký počet zákazníků.“ O několik hodin později došlo k novému nárůstu napětí mezi Izraelem a Íránem.

Vztahy podle studie zveřejněné v Journal of Pesonality and Social Psychology spíš vyšumí, než že by skončily nějakou velkou hádkou. Výzkumníci pracovali s daty ze čtyř studií provedených v Německu, Austrálii, Velké Británii a Nizozemsku. Zjistili, že vztahy předurčené ke konci procházejí dvěma fázemi: předterminální a terminální. Tyto termíny se běžně používají k popisu psychického rozkladu před smrtí, což podle autorů studie dobře vystihuje i proces rozpadu vztahu, píše Vice.

Předterminální fáze je dlouhá a nenápadná — dochází k postupnému úpadku, narůstá odstup, ale ještě to nevypadá jako krize. Mezi 7 měsíci a 2,3 roky před skutečným rozchodem však nastává bod zlomu, po kterém přijde vlastně „smrt“ vztahu.

A právě bod zlomu je důležitý, protože pokud ho podle odborníků překročíte, vztah už ve většině případech nejde zachránit. Vztahy tak podle jedné z autorek Janine Bühler musíte začít zachraňovat ještě předtím, než přijde krize, píše web CTV News. V ten moment o úpadku ale tuší pravděpodobně jen jeden z vás. Výzkum totiž také ukazuje, že ti, co se nakonec se svou polovičkou rozešli, překročili bod zlomu mnohem dřív.

Loni v červenci spustila společnost Meta, mateřská firma Instragramu, službu AI Studio. Je to nástroj, který uživatelům umožňuje navrhovat vlastní chatboty. Lidé pak s nimi mohou komunikovat přímo přes soukromé zprávy.

Původně mělo jít o pomoc pro vytížené tvůrce. Nástroj měl automaticky odpovídat na časté dotazy fanoušků. Jenže jak už to na internetu bývá, z nápadu se rychle stal experimentální chaos. Krajně pravicová sociální síť Gab tak třeba vytvořila chatbota Hitlera, který opakovaně tvrdil, že byl „obětí rozsáhlého spiknutí“ a „není zodpovědný za holocaust“.

AI verze Kurta Cobaina nezní asi tak problematicky jako chat s Hitlerem, ale rozhovory s frontmanem Nirvany začaly rychle nabírat morbidní směr. Jak cituje server Euronews, AI Cobain na otázku jednoho z uživatelů, zdali je ten pravý Cobain, odpověděl: „Ten pravý, nebo alespoň to, co ze mě zbylo.“ Potom se konverzace rychle stočila ke zpěvákově sebevraždě, kdy chatbot vysvětluje, že byl unavený z bolesti a nad sebevraždou chvilku pochyboval kvůli své dceři.

Takové rozhovory otevírají řadu etických otázek. Od naprosto necitlivé „digitální exhumace“ přes možnou traumatizaci Cobainovy rodiny až po velmi problematickou glorifikaci sebevraždy. Podle serveru Lambgoat má Cobainův AI účet v současnosti už víc než 105 tisíc interakcí a zájem o něj stále roste.

Tito muži jsou populární mezi studentkami, které často čelí stresu, a ženami z velkoměst pod pracovním nebo jiným tlakem. Pánští utěšovatelé se označují termínem „man mums“, což byl původně pojem spojený se svalnatými muži, kteří rádi chodí do posilovny. Nyní jsou jím ale popisovaní pánové kombinující tělesnou stránku s vlastnostmi typicky vnímanými jako tradičně ženské, jako je jemnost a trpělivost, vysvětluje server South China Morning Post.

Většina objetí se odehrává na veřejných místech, jako jsou stanice metra nebo nákupní centra. Ženy si takové muže vybírají podle chování, zdvořilosti, typu postavy nebo vzhledu. Jedna zájemkyně o vřelé objetí výše zmíněnému webu prozradila, že po třech hodinách přesčasů našla „man mum“, který ji tři minuty objímal a jemně ji hladil po rameni, zatímco ona se rozčilovala nad svým šéfem. Jiná žena, uživatelka sociálních sítích vystupující pod jménem Fox, koupila svému „man mum“ utěšovateli kávu a knihu a po krátkém objetí si s ním povídala o zkouškách a svých koníčcích.

Blahodárný účinek má tato interakce i na samotné „man mums“. Objetí totiž některým dodává pocit vlastní hodnoty. Obecně je tento kontakt vzpruhou při boji s úzkostmi nebo pracovním či studijním stresem.

Trend vyvolal na sociálních sítích několik diskuzí, v nichž se názory rozcházejí. Zatímco příznivci v něm vidí smysluplné utěšení, jiní nechápou, proč k objetí ženy nevyhledají někoho z blízkého okolí.

Fenomén je součástí širšího trendu v Číně, známého jako „street girlfriends“. Ten se pro změnu týká mladých žen, které na ulicích prodávají neintimní společenské služby, jako jsou objetí, pusa, společnost při pití nebo pomoc s domácími pracemi, uvádí web India Times.

Nejnovější trendy jsou mimo jiné reakcí na rostoucí osamělost a stres mezi mladými lidmi v Číně, kteří hledají rychlé a dostupné způsoby, jak si ulevit od duševního napětí. Někteří to vnímají jako inovativní způsob, jak nabídnout společnost a podporu bez dlouhodobých závazků. Na druhou stranu se objevují obavy o bezpečnost lidí, většinou žen, zapojených do takových trendů.

Housličky vyrobené z platiny měří pouhých 35 mikrometrů na délku a 13 mikrometrů na šířku – tedy méně než tloušťka lidského vlasu. Podle univerzity jsou spíše mikroskopickým obrazem než hratelným nástrojem a nebylo oficiálně potvrzeno, že se jedná o nejmenší housle na světě.

Tým vytvořil housle v nanorozměrech jako hravý odkaz na známou popkulturní frázi: „Slyšíte nejmenší housle na světě hrát jen pro vás?“ – která se obvykle používá k zesměšnění přehnaných stížností nebo příliš dramatických reakcí. Tato fráze je často doprovázena gestem ruky, které napodobuje někoho, kdo hraje na malé housle mezi palcem a ukazováčkem, vysvětluje na svých stránkách Univerzita Loughborough.

Na vytvoření houslí se podíleli profesorka Kelly Morrison, doktorka Naëmi Leo a výzkumný technik doktor Arthur Coveney. Při tvorbě byl potažen malý čip dvěma vrstvami materiálu podobného gelu, kterému se říká rezist, a poté byl umístěn pod nano-řezací stroj NanoFrazor. Přístroj využívá tepelnou skenovací sondovou litografii, což je technika, při níž zahřátý jehlový hrot zapisuje vysoce přesné vzory v nanorozměrech. To umožnilo vyleptat design houslí na povrchovou vrstvu čipu.

Smyčcový nástroj byl vytvořen jako testovací projekt, který měl představit možnosti nového univerzitního systému nanolitografie. Ten podle serveru BBC umožňuje výzkumníkům vytvářet a studovat malé struktury. Podpoří také řadu výzkumných projektů zaměřených na identifikaci nových materiálů a metod pro vývoj nové generace počítačových zařízení.