Na gymply chodí děti ambiciózních rodičů. Učni jsou za hloupé, říká předsedkyně středoškoláků

Studenti - studentky - škola - ve škole
Studenti - studentky - škola - ve škole

„Žáci přijdou do třídy, sednou si, zkonzumují hotové poznatky a potom je v testu píší na papír. To je nepřipraví na situaci na trhu práce ani je nevybaví do osobního života,“ vymezuje se Lenka Štěpánová, předsedkyně České středoškolské unie, proti takzvané frontální výuce a českému střednímu školství. Podle ní chybí ve školách kritické myšlení, schopnost řešit problémy, být flexibilní a adaptovat se.

„Celý systém je hrubě podfinancovaný. Učitelé říkají, že dělají, co mohou, a já tomu plně rozumím. Často mají plat, který je nižší než mzda prodavačky v supermarketu,“ vyjadřuje Lenka pochopení pro tábor na druhé straně katedry. Nemá ještě maturitu, ale mnoho učitelů by se mohlo učit od ní. Je motivovaná změnit česká učiliště a gymnázia z hlasatelen dat a faktů na instituce, které obstojí v 21. století. Zatímco její spolužáci teprve přemýšlejí, na kterou další školu se přihlásí, Lenka je rozhodnuta studovat na University College v Londýně obor Education Studies.

Dalším problémem, který rozděluje názory reformátorů středního školství, je otázka specializace, tedy jestli se mají žáci zejména na středních odborných školách a učilištích úzce specializovat, nebo rozvíjet obecné gramotnosti, které jim pomohou při proměnách trhu práce. „Je jednoduché identifikovat, co je ve škole špatně. Mě ale baví navrhovat řešení, která mají skutečný dopad. Za pět let fungování unie jsme si vybudovali silnou pozici jako opozice Ministerstvu školství,“ říká Lenka.

Universum: Dokážeme se semknout a mluvit jedním hlasem, letargie je ale měřitelná, říká šéf studentů

Akademici a studenti položili květiny u sochy TGM na Hradě

Studenti prý pořád umí ukazovat jednotu. Příkladem je podle předsedy Studentské komory Rady vysokých škol Michala Zimy listopad roku 2015. Studenti tehdy nemohli položit květiny k pamětní desce na Albertově. Ve velkém počtu se proto sešli o týden později a uctili památku studentů z roku 1939 a 1989. „Ten studentský duch tady pořád je, možná ho nevidíme tak moc jako v minulosti, ale je tady.“

Jak se k ní a k celé unii staví ministerstvo, učitelé a učitelky? Mají vůbec ochotu poslouchat někoho, kdo ani nemohl nabrat tolik zkušeností? „Snažíme se být konstruktivní, nejen kritizovat. Navíc jsme dokázali, že chceme být relevantními partnery. Nejsme odborníci, ale jsme žáci, kteří mají tu nejautentičtější zkušenost s tím, jak školství vypadá. Zároveň jsme občané, veřejnost. Sice nemáme ještě volební právo, ale máme právo vyjádřit se k věcem, které se nás týkají,“ potvrzuje Lenka, že Česká středoškolská unie je partnerem do diskuze.

Bylo by naivní si myslet, že středoškoláci stojí jednotně v opozici proti ministerstvu nebo systému vzdělávání, který nefunguje. „Existují sociální bubliny gymnázií, odborných škol a učilišť. Máme odlišné vnímání světa okolo sebe, nelze generalizovat. Ale myslím, že nejvíc středoškoláky štve, že jsou pasivní objekty. Ve výuce i ve struktuře vzdělávání,“ rozebírá Lenka. Nemožnost podílet se na dění okolo sebe podle ní mladé lidi frustruje a vyvolává nezájem o veřejné dění obecně. A tím také zvyšuje nedůvěru k demokracii. Angažovat se pro žáky tak pravděpodobně nemá smysl, když s nimi nikdo nepočítá, nikdo se jich neptá na názor a své každodenní sociální prostředí nemohou ovlivnit.

Lenka Štěpánová

„Na gymnázia nechodí ti nejchytřejší, spíše děti ambiciózních rodičů, kteří mají lepší socioekonomické zázemí. Z devátých tříd pak odchází lidé, kterým někdo dává najevo, že nejsou tolik chytří, ale to vůbec není pravda. Spíš mají horší rodinné a finanční poměry.“ Podle Lenky se s takovými pak už ve společnosti tolik nepočítá, jsou považováni za nevzdělatelné. Vnímání gymnazistů jako elity národa odmítá. „Lidé z učňáků nejsou slyšet v té veřejné debatě, to chceme změnit. Jsou nedílnou součástí veřejného prostoru.“

Web České středoškolské unie

Poslechněte si celý rozhovor, ve kterém Lenka popisuje, proč se pustila do „reformy českého školství“, zda se holkám pořád říká, že nemají buňky na matematiku, a o kampani Revoluce na střední.