„Nalít komukoli vodu by mělo být samozřejmé v každém podniku,“ říká iniciátorka Místní místním

„Ve spřátelených podnicích nabízí personál drobné služby, jako je sklenice vody zdarma nebo možnost zajít si na toaletu,“ dává Ester příklad fungování zatím čtyř podniků v Praze. Každý má možnost se na projekt odkázat a zjistit, jaká je nabídka, které může využít. Pomoc, nebo spíš vstřícnost, je zde pro všechny, ale důraz organizátoři kladou na lidi, kteří by mohli být marginalizováni. „Když bude mladá holka v kavárně chtít nabít telefon, tak se to pravděpodobně stane i bez existence našeho projektu. Ale když se ve stejné situaci ocitne člověk, který vypadá, že je bez domova, stává se, že ho vyhodí,“ vysvětluje Ester.

„Jsme součástí západní společnosti a běžná pomoc by pro nás měla být normální,“ pokračuje Ester. „Je fajn, když se třeba lidé bez domova mohou dostat jinam, opustit své sociální kruhy, také to prospěje společnosti jako takové. Na základě osobního vztahu můžeme bourat stereotypy, například o bezdomovectví,“ dodává Ester. Když sem tam potkáte bezdomovce v restauraci, možná jeho přítomnost nebude tak nepříjemná, jak byste čekali. Projekt by také časem autoři rádi obohatili o více institucí, vedle kaváren třeba o divadla. Nejbližším krokem je ale zapojení veřejnosti, kdokoli bude moct například zaplatit oběd pro někoho v nouzi pomocí voucherů.

Jak chtějí podle Ester lidé pomáhat? A budou si autoři projektu Místní místním umět poradit i s případným zneužíváním nabízené pomoci? Poslechněte si celý rozhovor.