NASA po dvaceti letech dokončila vesmírný dalekohled Jamese Webba. Nahradí Hubbleův teleskop

Vesmírný dalekohled Jamese Webba

Hubbleův dalekohled umožnil lidstvu bezprecedentní nahlédnutí do hlubin vesmíru. Brzy ale bude nahrazen mnohem vyspělejším modelem. Řídící pracovník NASA Charles Bolden odhalil dokončený Vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope), který bude schopen vidět vesmír ve stádiu před 13 miliardami let. Je vybaven šestapůlmetrovou, zlatem vykládanou soustavou zrcadel. Dalekohled tak dokáže nasbírat sedmkrát více světla než ten Hubbleův a skenovat infračervené záření, díky čemuž může vidět přes kosmický prach. „Tento dalekohled je výsledek dvou dekád inovace a tvrdé práce,“ říká člen projektového týmu John Mather.Mimo pozorování nejhlubších a nejstarších částí vesmíru má teleskop dostatečnou sílu hledat obyvatelné expolenty. „Chceme vědět, jestli i jiné planety mají dostatek vody k existenci oceánu, a myslíme si, že to můžeme zjistit,“ říká Mather. Díky relativně velkému a extrémně jemnému zrcadlu, které je dostatečně silné na to, aby vidělo ze Země na Měsíci čmeláka, by se to mohlo povést. Stavba teleskopu se za celou dobu výroby vyšplhala na astronomických 8,7 miliardy dolarů.Mise Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, která je naplánovaná na říjen 2018, bude udržovat astronomy v napětí celý měsíc. Dalekohled bude vypuštěn za pomoci rakety Ariane 5, která je považována za nejspolehlivější. Na prvních snímcích, v případě úspěchu, budou pravděpodobně vidět velmi jasné hvězdy nebo hvězdokupy. Podívejte se taky na Čína dostavěla největší radioteleskop na světě.

Spustit audio
autor: Dominik Čech
  • Lidé na Novém Zélandu v noci zachraňují ptáčata. Naráží do silnic, které si pletou s mořem

    20. březen 2020
    buřňák Huttonův

    Taxikářka na Novém Zélandu vozí místo běžných zákazníků cestující zcela neobvyklé – tamní mořské ptáky. Toni Painting vede skupinu dobrovolníků, kteří v noci ve městě Kaikoura sbírají ze silnic ohrožené buřňáky Huttonovy. Jejich ptáčata si totiž pletou zářivou živici na povrchu cest se svým původně zamýšleným cílem: mořem.

    Painting se poprvé s otřeseným a zmateným mládětem buřňáka setkala před pěti lety. Nyní je zachraňuje při svých patrolách, na které vyráží každou noc sezony. Otřesené ptáky sbírá ze země a odváží je do nedaleké záchranné stanice, píše web britského deníku The Guardian. Tamní pracovníci se pak snaží, aby je co nejdříve mohli vypustit do moře. Buřňák Huttonův je jediný mořský pták na světě, jenž hnízdí a vychovává své mladé v horách ve výšce okolo 1200 metrů. Od 60. let se počet míst, kde hnízdí, snížil z osmi na dvě, a je proto ohrožený.

    Podle expertů si ptáčata pletou při své první cestě z hnízda zářivý povrch silnice s mořem, a to zvlášť během mlhavých temných nocí. Po nárazu nemohou chodit ani se jinak hýbat a často je srazí auto nebo sežerou psi či kočky. „Poprvé jdu ven půlhodinu po setmění. Pak každou hodinu až do půl jedné. Trvá jim třicet minut, než sletí z hor dolů,“ říká Painting. Ve svém taxíku má nádoby, v nichž šedě zbarvená ptáčata s nadýchaným peřím převáží. Během sezony, která trvá od března do dubna, se tak během jedné noci ve městě najde mezi deseti až dvaceti ptáky. Číslo však může být i daleko vyšší – během jedné noci, kdy dobrovolníci pracovali až do rozbřesku, bylo zachráněno dokonce 200 mláďat. Jak říká šéf tamní nadace na ochranu buřňáků The Hutton's Shearwater Charitable Ted Howard, lidé z města si na chování ptáků zvykli a během každé noci je hledá okolo tuctu dobrovolníků.

  • Marihuanové lékárny jsou podle San Francisca nezbytně nutné a mohou mít otevřeno i během pandemie

    20. březen 2020
    Marihuana - konopí - tráva

    Radnice San Francisca rozhodla, že tamější prodejci legální marihuany mají výjimku z povinného uzavření obchodů během koronavirové pandemie. Město rozhodlo o uzavření všech obchodů, které nejsou „nezbytně nutné“, do 7. dubna, aby zamezilo šíření nákazy.

    „Marihuana je nezbytným lékem pro mnoho obyvatel San Francisca. Obchody proto jako potřebné podniky mohou mít otevřeno, a to za dodržování rozestupů a ostatních doporučení na ochranu zdraví,“ napsala radnice na Twitteru. Novinka přišla den poté, co město nařídilo uzavřít všechny provozovny, které člověk nutně nepotřebuje k přežití. Zavřít měly původně i obchody s marihuanou, a tak je ještě před zákazem zaplavili zákazníci. Jak píše finanční web The Business Insider, některé proto prodloužily svou otevírací dobu a pak zavřely. Jakmile ale přišla zpráva, že jim radnice udělila výjimku, začaly se chystat na otevření. „Naši zaměstnanci dostanou peníze za každou směnu, o niž přišli kvůli dočasnému uzavření. Brzy zveřejníme podrobnosti včetně otevírací doby a bezpečnostních opatření,“ uvedla Apothecarium, jedna ze společností provozujících marihuanové lékárny v San Franciscu.

  • V USA se ze strachu před koronavirem nakupují zbraně. Zásobí se i asijští Američané, bojí se pomsty

    20. březen 2020
    zbraň - zbraně

    Po celé Americe rostou prodeje zbraní a střeliva. Mohou za to obavy z možných nepokojů, které by mohla způsobit současná pandemie koronaviru. Část Američanů se proto nechce spoléhat na úřady a raději si pořídí zbraň na svou osobní ochranu.

    Jak píše web britského deníku The Guardian, na západním pobřeží se u prodejen se zbraněmi tvořily dlouhé fronty. Například u obchodu v kalifornském Culver City měřily několik desítek metrů. Na jihu země ale také nezůstali pozadu. „Tohle je za 61 let, co jsem v odvětví, teprve podruhé, co něco takového pozoruji,“ řekl Larry Hyatt ze Severní Karolíny, majitel jednoho z největších obchodů se zbraněmi v USA. Podle něj se zvýšila poptávka například po poloautomatických puškách AR-15, naopak o lovecké zbraně zájem není. „Politici a lidé, kteří jsou proti zbraním, nám dlouho tvrdili, že zbraně nepotřebujeme,“ sdělil deníku Los Angeles Times jeden z nakupujících John Gore. Podle něj je teď mnoho lidí vyděšených a ohledně toho, zda pistole nebo pušky potřebují, se rozhodnou sami na základě situace v Americe. To bylo i důvodem, proč ve státech Washington a Kalifornie ze začátku nakupovali hlavně lidé s asijskými kořeny. Kvůli tomu, že první nemocní se objevili loni v Číně, se báli, že by si je lidé spojovali s koronavirem a chtěli by se jim za nemoc mstít.

  • Američanům se špatně třídí. Recyklace se musí propagovat a úřady mají jít příkladem, říká expertka

    20. březen 2020
    Plasty

    Ve Spojených státech příliš nefunguje recyklace odpadků. V roce 1960 každý průměrný Američan vyhodil přibližně 1,21 kilogramu odpadu, před třemi lety to byly už více než dva kilogramy. A zatímco mnoho Američanek i Američanů poctivě třídí, velká část z těchto odpadků se přesto nezrecykluje.

    Mnoho vyhozených věcí, které by bylo možné znovu použít, se znehodnotí už jenom kvůli tomu, že jsou umístěny do špatného kontejneru. Jak píše vědecký server Psych, situaci nepomáhá ani to, když lidé vyhazují třeba špinavé obaly od jídla. Právě kontaminace způsobuje, že mnoho věcí již není možné dále recyklovat. V USA se navíc některé vytříděné odpadky, jako jsou například plastová brčka, sáčky nebo jednorázové příbory, nemohou zpracovávat. Z tohoto důvodu pak často končí na skládkách, v oceánech nebo spalovnách. Některé americké spalovny sice vyrábí energii, často však mají špatnou pověst kvůli toxickým emisím.

    Američané, stejně jako zbytek západního světa, v mnoha případech spoléhali na Čínu, kam vyváželi plasty, papír a kovy – jen za rok 2016 to bylo celkem 16 milionů tun. Téměř třetina ale nešla z výše popsaných důvodů zrecyklovat. Část proto skončila právě v oceánech, do nichž se jen z čínského pobřeží dostane odhadem až 1,5 milionu metrických tun plastů každý rok. Před dvěma lety ale Číňané upravili pravidla pro dovoz odpadků, a celý svět si proto musel hledat jiná odbytiště.

    Jak píše ekologický server Ekolist, jenž na zprávu upozornil, dříve se na vytříděném odpadu dalo vydělat, teď si však nejen Američané museli zvyknout na to, že za vývoz odpadků se platí. Podle Stephanie Kersten-Johnston z Kolumbijské univerzity by proto ve Spojených státech měly recyklaci podporovat úřady a instituce. Mohly by třeba tisknout pouze na recyklovaném papíru, v úvahu připadá i zavedení vratných lahví na pivo i další nápoje. Díky tomu by vzniklo odbytiště pro třídírny. Zároveň by se ale podle ní nemělo zapomínat na rozvoj spaloven, aby nebylo nutné tolik skládkovat.

  • Obchod se zvířaty ve Vietnamu se možná konečně dočká větší regulace. Může za to koronavirus

    20. březen 2020
    Trh s masem, Vietnam

    Vietnam se rozhodl regulovat obchod se zvířaty. Ten díky legálnímu i nelegálnímu prodeji a pytlačení v zemi vyrostl až v průmysl v hodnotě víc než miliardy dolarů. Premiér Vietnamu Nguyen Xuan Phuc přesto požádal ministerstvo zemědělství, aby do konce měsíce připravilo návrh nového zákona, který by prodej zvěře omezil, jak píše deník The Guardian.

    Vietnam tak následuje Čínu, která učinila v nedávné době podobné kroky. Nemoc COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje, se totiž zřejmě mezi lidi dostala právě z jednoho z pouličních trhů s čerstvým masem ve Wu-chanu. Ve Vietnamu jsou podobné trhy stejně oblíbené a po celé zemi jich jsou tisíce. Kromě masa tam lidé můžou koupit i různé vnitřnosti zvířat, které se používají v tradiční čínské medicíně. V posledních letech se velmi oblíbené stalo i využívání Facebooku. V soukromých skupinách tam pytláci nabízí například rohy nosorožců nebo kly ze slonoviny.

    Největším problémem ale pro Vietnam zůstávají legální komerční farmy. Ty získávají oficiální povolení od vlády na chov různých druhů zvířat. V praxi se ale o zvířata nedokážou starat a jejich počty pak většinou doplňují pytlačením. Velmi často podobné farmy chovají medvědy, kterým odebírají jejich žluč. Podle tradiční čínské medicíny totiž léčí horečky, bolesti i hemeroidy. V posledních 30 letech se proto populace asijských medvědů snížila o 60 procent. Jak se Vietnam k podobným farmám postaví, bude jasné až na začátku dubna, kdy vláda nový zákon představí.

  • Delfíni a labutě v Benátkách. Vrací se do města kanálů díky úbytku turistů některá zvířata?

    19. březen 2020
    Benátky, Itálie

    Kritická situace v Itálii paralyzovala celou zemi, která je v současnosti nejhůře postiženou novým typem koronaviru. Vláda kvůli tomu už před pár dny rozhodla o celostátní karanténě. Ta má za následek prázdné ulice i masivní úbytek turistů, místní se však snaží situaci vnímat pozitivně. Ne všechny optimistické novinky, které kolují internetem, jsou ale pravdivé.

    Například Benátčané mluví o tom, že město si konečně může vydechnout od neustálého náporu turistů. Ročně jich Benátky navštíví téměř 25 milionů, obyvatel tam přitom žije jen kolem 50 tisíc. To, že město teď zeje prázdnotou, se projevilo i na vodě v kanálech, která je po mnoha letech opět průzračná. Jak informuje NBC, někteří místní tak zjistili, že zde žije velké množství ryb, které ale za normálních okolností není možné vidět. Bohužel to ale není v důsledku významného zlepšení kvality vody. Usazeniny a nečistoty pouze zůstávají na dně, protože v kanálech neplují lodě, které by je rozvířily.

    Klidnějších Benátek si však podle všeho nově začali všímat i jiní živočichové. Mnohé nadšené příspěvky na sociálních sítích hlásají, že ve městě jsou teď běžně k vidění labutě a do přístavů se vrátili dokonce delfíni. Pravda je však taková, že labutě žily u ostrova Burano ležícího v Benátské laguně již dávno před vypuknutím pandemie a na delfíny v Benátkách vůbec nenarazíte jak píše National Geographic, virální záběry byly natočeny na Sardinii.

    Výrazné zlepšení lze však pozorovat na stavu ovzduší. Satelitní snímky ukazují, že od poloviny února se množství oxidu dusičitého nad Itálií rapidně snížilo. Evropská vesmírná agentura zveřejnila pro ilustraci video, na kterém lze změny pozorovat.

  • I terapeuti dělají, co můžou. Web nabízí bezplatnou psychickou podporu v náročných časech

    19. březen 2020
    pandemie – covid 19

    Internet se poslední dny plní radami a tipy, jak přežít karanténu. Mimořádnou situaci, která nás uvěznila mezi čtyřmi stěnami domovů, zvládáme každý jinak. Náročnější to je pro ty, kdo musí vzhledem ke svému zdravotnímu nebo psychickému stavu pravidelně navštěvovat lékařskou nebo terapeutickou péči. Mnohým z nás nabídli terapeuti pokračovat v sezeních alespoň na dálku z domova. Pro akutní pomoc vznikl web www.delamcomuzu.cz.

    Autorem projektu je psychoterapeut Pavel Pařízek. Web sdružuje momentálně kolem 250 terapeutů, kteří nabízí svou pomoc dobrovolně a bezplatně. Navazují tím na vlnu solidarity, která roste s komplikující se společenskou situací. Web je určený pro běžné občany i lékaře a pracovníky v první linii. „Současná situace představuje pro řadu lidí enormní psychickou zátěž. Ať již jde o ty, kteří se bojí nákazy, jsou nemocní či mají někoho takového mezi nejbližšími. Nebo o lékaře, sociální pracovníky, odborníky v laboratořích, v záchranných službách apod. Těm všem chceme touto cestou alespoň nějak pomoci,“ uvádí web Pařízek. Návštěvník si může vybrat jednoho z psychologů, psychiatrů, sociálních pracovníků, terapeutů, duchovních nebo pedagogů podle toho, jak mu je sympatický jeho profil, a domluvit se na dalším postupu. Doporučuje se obvyklých 50–55 minut jednou týdně třeba přes videohovor. Pro nejakutnější případy úzkostí, halucinací nebo strachu ze ztráty života je připravena linkapsychickepomoci.cz s číslem 116123. Kompletní soupis vznikajících dobrovolnických projektů, které skrze občanskou solidaritu bojují s následky epidemie koronaviru, najdete tady.

  • Podle zdravotní pojišťovny jsem tři roky mrtvá, postěžovala si Ruska na Instagramu

    19. březen 2020
    rozhořčená žena (ilustrační foto)

    Alina Vyšniauskaite z ruského Kaliningradu se rozhodla navštívit lékaře, ukázalo se ale, že podle zdravotní pojišťovny je mrtvá.

    Žena se nejprve pokusila objednat k lékaři online, jak je to v Rusku dnes běžné. Systém jí však sdělil, že „tato služba se po smrti neposkytuje“. Když prověřila svůj uživatelský účet, s údivem se dozvěděla, že podle zdravotní pojišťovny jí v roce 2016 diagnostikovali alkoholickou hepatitidu a v roce 2017 zemřela na cirhózu jater. Systém kromě toho obsahoval záznamy o tom, že utrpěla několik zlomenin a byla opakovaně hospitalizována, dokonce i ve městech, která v životě nenavštívila. Těžce nemocná je podle zdravotní pojišťovny i její dcera. Vyšniauskaite se pochopitelně vydala na místní polikliniku. Když tam přišla, zaměstnanci kartotéky na ni prý hleděli jako na zjevení, brzy nicméně uznali, že je živá a lékaře navštívit může. Informuje o tom ruský zpravodajský server Znak.

    Případem se ve svém vysílání zabývala i ruská státní televize Rossija 24, stále však není jasné, co se vlastně stalo. Vyšniauskaite říká, že nikdy neztratila občanský průkaz ani kartičku zdravotní pojišťovny. V systému, který v Rusku zdravotní pojišťovny používají, se navíc nevyskytuje nikdo, kdo by se jmenoval stejně jako ona. Chce proto podat trestní oznámení.

    Vzhledem k tomu, že událost měla velkou publicitu, své uživatelské účty u zdravotních pojišťoven si zkontrolovalo mnoho Rusů a ukázalo se, že zdaleka nejde o výjimku – fiktivní výkony v záznamech našlo více lidí. Pravděpodobně za to můžou podvodníci, kteří tak okrádají zdravotní pojišťovny.

  • Chcete během karantény do zoo? Díky virtuálním prohlídkám to není problém

    19. březen 2020

    Mnoho zemí světa v současné době omezuje volný pohyb lidí a jejich větší shromažďování. Zavřená je proto i většina evropských a amerických zoologických zahrad. Některé proto lidem nabízí alespoň zdarma pohled přes kamery nebo virtuální prohlídku ZOO.

    Pohled do pavilonů nebo výběhů nabízí na sociálních sítích například ZOO v San Diegu, Oregonu nebo Cincinnati a virální se stalo i Shedd Aquarium v Chicagu. To na sociální sítě umístilo video, kde se po pavilonech místo lidí prochází místní tučňáci. 

    Pozadu nezůstaly ani zoologické zahrady v Česku. Ta v Brně nabízí virtuální prohlídku celé zahrady už delší dobu a virtuální prohlídku pavilonů nabízí i Zoo Ostrava. Ředitel pražské zahrady Miroslav Bobek si pak založil vlastní kanál na platformě YouTube, kde sdílí videa o tom, jak se zvířatům v zavřené ZOO daří. 

    Většina ZOO ale přesto přiznává, že současná situace je pro ně extrémně složitá. Oficiálně jsou sice zavřené, zaměstnanci ale musí do práce chodit stejně, aby se starali o zvířata. To představuje nejen finanční ztráty, ale i komplikovanou zdravotní situaci. Například ZOO Dallas proto zavedla směnný systém tak, aby se zaměstnanci co nejméně potkávali. Chce tak omezit riziko nákazy novým druhem koronaviru a zajistit péči více než dvou tisíc kusů zvířat, která v zahradě žijí, vysvětluje pro deník New York Times ředitel Gregg Hudson. Jak dlouho omezení potrvá, zatím žádná ze zahrad neví, svoje návštěvníky ale ujišťují, že o zvířata se během současné krize dobře postarají a hned, jak to bude možné, opět otevřou.