Nastražit uši není jen obrazné rčení. Lidé při soustředěném poslechu neznatelně pohybují ušima

Rok poté, co Eduard II. nastoupil po svém otci na trůn, se oženil s dcerou francouzského krále Isabelou ve snaze posílit anglo-francouzské vztahy. Královský pár spolu měl čtyři děti a Isabela se stala impozantní osobností přezdívanou „vlčice Francie“. Christopher Marlow se ale ve své hře, která je stará víc než 430 let, věnuje vztahu krále s jeho mužským „oblíbencem“ Piersem Gavestonem. Jejich vztah údajně vyvolal ústavní krizi, ze které se král nikdy nevzpamatoval.

Dramatik nikde přímo neprozrazuje, že by oba muži byli milenci. Podle BBC je ale queer podtext celkem jasný. Hra tak od svého vzniku posiluje spornou, ale ne zcela vyvrácenou pověst „homosexuálního krále“. Když byla hra v roce 1592 poprvé uvedena, otevřela totiž cestu k tomu, aby historici mohli otevřeně diskutovat o panovníkově sexualitě.

Téma divadelní hry je přitom stále dost aktuální. Otevřená homosexualita v britské královské rodině je stále mizivě vzácná. Lord Ivar Mountbatten, bratranec krále Karla III. z druhého kolena, který v současnosti soutěží v americké reality show Zrádci, je všeobecně označován za „prvního otevřeně homosexuálního muže z královské rodiny“.

Řeší se také otázka, jak by fungoval královský protokol pro dva krále nebo dvě královny. Podle herce a jednoho z uměleckých ředitelů RSC Daniela Evanse, který v nové inscenaci ztvárňuje právě Eduarda II., je otázkou, nakolik by dnešní „údajně liberální a tolerantní společnost“ akceptovala queer panovníka. „Hluboce zakořeněná homofobie stále existuje a celá představa britské královské rodiny, rodu a dědiců, je velmi závislá na heteronormativní rodinné struktuře,“ dodal.

Funkce buněk se poslední dobou studuje pomocí tzv. „xenobotů“. Je to třída mnohobuněčných organismů navržených umělou inteligencí. Vědci je zkonstruovali s pomocí evolučních algoritmů a doufají, že jim pomůžou odhalit tajemství buněčné komunikace. Jejich funkci v roce 2024 podrobně popsal mikrobiolog Peter Noble a bioinformatik Alex Pozhitkov na webových stránkách The Conversation.

Nyní se ale ukázalo, že xenoboti si vytvářejí nové role nad rámec své původní biologické funkce – učí se nové věci. Naučily se třeba využívat vláskovité řasinky (chloupky umístěné po obvodu buňky) k pohybu, i když předtím měly sloužit jen k transportu hlenu. Na základě tohoto objevu vědci tvrdí, že buňky nemusí po smrti organismu zemřít s ním. Mohou se podle nich reorganizovat a vytvořit něco nového. Informuje o tom server Popular Mechanics.

Xenoboti mají v laboratorním prostředí skvělé podmínky k vývoji, a podobné formy by se v přírodě pravděpodobně samy nevytvořily. Ale to, že se buňky dokážou přizpůsobit změnám, vykazují i experimenty s pravými lidskými buňkami.

Objev těchto buněčných robotů i jejich chování je klíčový třeba pro medicínu. Díky nim by mohly vznikat léky na míru vytvořené z tkáně samotného pacienta, což by mohlo zabránit nebezpečným imunitním reakcím.

Na letošek připadá hned několik důležitých událostí, kterým se bude Český rozhlas věnovat. Radiožurnál se zaměří hlavně na podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Důležitým tématem budou i zahraniční konflikty. Těm se bude věnovat třeba dokumentární série V kůži válečného zpravodaje o zkušenostech Martina Dorazína z Ukrajiny.

Český rozhlas Vltava zase přinese sérii o ikoně české hudební alternativní scény Filipu Topolovi k 60. výročí jeho narození, nebo třeba unikátní projekt Hudba pro MHD či dokumentárně-publicistickou sérii Šimona Šafránka o fenoménu technokultury a akci Czechtek.

Během letošního roku odvysílá Český rozhlas taky 280 her a hraných seriálů. Radio Wave připravilo hraný seriál s prvky dystopie Darkeři, nebo komediální seriál Kámoš. Wave nabídne také velké množství nových audioknih a pátou sezónou bude pokračovat vzdělávací a zábavný projekt Buchty čtou. V něm Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček představují knihy, které všichni známe, ale málokdo je opravdu četl – tedy povinnou maturitní četbu.

Novinky v programu představil Český rozhlas ve čtvrtek 27. února ve své budově na Vinohradech. „Myslím, že jsme pro letošní rok připravili mimořádně kvalitní vysílání i projekty. Věřím, že každý z posluchačů najde ve vysílání stanic Českého rozhlasu to, co ho zajímá,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Samostatná aplikace Reels by fungovala na stejném principu jako čínský TikTok, jehož osud je ve Spojených státech nejistý. Podle serveru BBC to řekl šéf platformy Adam Mosseri zaměstnancům společnosti. V lednu americké úřady TikTok krátce zakázaly. Prezident Donald Trump ale jeho působení opět povolil, než se úřady s firmou dohodnou na dalším postupu. Mateřská společnost Instagramu Meta na žádost BBC o komentář bezprostředně nereagovala.

V lednu americký prezident Donald Trump prodloužil TikToku lhůtu o 75 dní, aby splnil zákon podepsaný tehdejším prezidentem Joem Bidenem, který vyžaduje prodej nebo zákaz platformy.

V souvislosti s tím zmínil Trump možnost společného podniku s tím, že usiluje o partnerství Spojených států a čínského vlastníka TikToku ByteDance v poměru 50:50. Neposkytl ale žádné další podrobnosti o tom, jak by to mohlo fungovat.

Bidenova administrativa tvrdila, že TikTok, který má v USA 170 milionů uživatelů, může Čína využívat jako nástroj pro špionáž a politickou manipulaci. Odpůrci zákazu uváděli jako důvod pro zachování platformy svobodu projevu. V roce 2018 Meta spustila samostatnou aplikaci Lasso, která měla TikToku konkurovat, ale později byla zrušena.

Drony (AUV) jsou vybaveny senzory a kamerami s vysokým rozlišením. Data, která shromáždí, dají vědcům z Kyperského námořního institutu (CMMI) jasnou zprávu o účinnosti jejich umělých útesů z ekologicky šetrné cementové směsi, které postavili pomocí 3D tisku. Ty mají přilákat život do jinak pustých částí moře, píše server Euronews.

Zkušební provoz projektu nazvaného EONIOS probíhá u kyperského přístavu Ayia Napa. Vědci plánují umístit umělé útesy ve vodách u kyperského města Limassol na jižním pobřeží. Mají být v hloubce přibližně 20 metrů, kam ještě může dopadat sluneční světlo.

„Útesy přitahují vše od vegetace až po velké ryby. Ve vodách u Kypru v současné době není dostatek potravy pro mořské živočichy. Proto se pro ně snažíme prostředí zlepšit,“ řekl ředitel CMMI Zakarias Siokouros. Dál uvedl, že cílem partnerství je nabídnout systém EONIOS dalším zemím, které by chtěly posilovat své rybí populace právě pomocí umělých útesů.

Klíčovým prodejním argumentem pro AUV je, že mohou poskytovat dohled, sběr 3D dat a ochranu oblasti s výraznou slevou v porovnání s klasickými ponorkami. V budoucnu mohou najít uplatnění také při monitorování mořského dna pro účely těžby ropy nebo zemního plynu.

Plán je pravděpodobně součástí omezení aktivit LGBTQ+ komunity ze strany premiéra Viktora Orbána, který se aktuálně připravuje na volby v roce 2026. V nich Fidesz poprvé čelí výzvě nového politického soupeře, píše The Guardian a agentura Reuters.

Členové LGBTQ+ komunity uvedli, že Pride je akce přátelská k rodinám a pro děti nepředstavuje žádnou hrozbu. Účastníci budapešťské Pride tradičně procházejí Andrássyho třídou, širokou, stromy lemovanou ulicí v centru Budapešti. Aktuálně není jasné, zda chce vláda akci pouze přesunout do vnitřních prostor nebo na ni také omezit přístup.

Premiér Viktor Orbán, který je u moci od roku 2010, zastává křesťansko-konzervativní hodnoty a v roce 2021 jeho vláda prosadila zákon, který mezi mladými lidmi do osmnácti let zakazuje šíření materiálů zobrazujících homosexualitu nebo změnu pohlaví. Zatímco vláda normu odůvodňuje snahou chránit děti, skupiny na ochranu lidských práv ji označují za diskriminační. Orbánova vláda uvedla, že zákon, který oslovuje jádro voličů vládní strany Fidesz, má pouze chránit děti a není zaměřen na LGBTQ+ komunitu.

Zákon vyvolal obavy mezi maďarskými homosexuály, bisexuály a transsexuály. Evropská komise kvůli němu v polovině roku 2022 podala na Maďarsko k Soudnímu dvoru EU žalobu. Manželství homosexuálů není v Maďarsku povolené a Orbánova vláda v ústavě nově definovala manželství jako svazek jednoho muže a jedné ženy a omezila také adopce dětí homosexuály.

Mitchell Ring a Jennifer Colinová letěli minulý týden s leteckou společností Qatar Airways z Melbourne do katarského hlavního města Dauhá. Asi po deseti hodinách letu žena, který právě vyšla z toalety, zkolabovala a zemřela přímo před nimi. Posádka se rozhodla, že tělo mrtvé pasažérky na zbývající čtyři hodiny letu umístí na sedačku právě vedle nich, informoval server NBC News.

Podle Ringa se posádka nejprve snažila ženu přesunout na vozíku do byznys třídy, to se jí ale nepodařilo. „Nedařilo se jim provést ji uličkou,“ uvedl v pořadu A Current Affair Channelu 9. „Vypadali trochu frustrovaně, pak se jen podívali na mě a viděli, že vedle mě jsou volná místa, manželka byla na druhé straně, byli jsme v řadě po čtyřech. Zeptali se mě, jestli se můžu posunout, tak jsem se posunul. Pak posadili paní na sedadlo, na které jsem předtím seděl já,“ dodal.

Posádka letadla jim údajně po zbytek letu nedovolila se přesunout. Vedle mrtvoly museli sedět i po přistání, kdy ji přebíral lékařský personál. Dodali, že společnost Qatar Airlines jim ani poté nenabídla žádnou podporu. Cílovou destinací páru byly italské Benátky. Uvedli, že se stále snaží svůj výlet zachránit.

Společnost Qatar Airways se v pondělí omluvila. „V první řadě myslíme na rodinu cestující, která bohužel zemřela na palubě našeho letu. Omlouváme se za všechny nepříjemnosti a potíže, které tento incident mohl způsobit,“ uvedli v prohlášení.

V roce 2024 Japonsko vydalo přibližně 3,7 milionu pasů. To je sice o 8,8 % víc než rok předtím, ale pořád o 15,2 % méně než v roce 2019.  Celkový počet platných cestovních pasů v zemi činil přibližně 20,77 milionu, což představuje přibližně 16,8 % celkové populace. Pro porovnání třeba ve Spojených státech má pas zhruba 50 % obyvatel. Informuje o tom server Japan Times, který vychází z čísel japonského ministerstva zahraničí.

Japonsko mělo vždy nízký podíl lidí s pasem ve srovnání s ostatními zeměmi, v roce 2010 se trvale pohyboval kolem 22-24 %. Během pandemie covidu-19 však tento podíl dále klesl a od té doby zůstává nízký. Úředník ministerstva zahraničí, který má průzkum na starosti, uvedl, že ačkoli si vláda není jistá, proč je počet pasů v Japonsku stále nízký, jedním z často uváděných důvodů je slabý jen, který mnohé odrazuje od cestování nebo studia v zahraničí.

Japonský pas je přitom podle Henley Passport Index už šest let v řadě nejsilnějším na světě. V tomto roce se k němu přidala ještě Francie, Německo, Itálie, Singapur a Španělsko. Lidé s tímto pasem mohou volně cestovat do celkem 194 zemí na celém světě (z celkových 227). Český pas se spolu s australským, novozélandským a polským umístil na šestém místě. Češi mohou s pasem volně vycestovat do 189 zemí.

Nové statistiky ukazují, že sociální pracovníci od roku 2015 prošetřili 14 000 posudků spojených s obviněním z čarodějnictví. The Guardian informuje, že ve většině případech jde o zneužívání na základě víry a děti jsou často obětí týrání.

Snímek Kindoki Witch Boy přináší konkrétní příběh církevního vymítání. Je o 33letém chlapci Mardoche Yembim. V dětství odjel z Demokratické republiky Kongo do Londýna, kde bydlel u svých příbuzných. Ti ho ale obvinili z čarodějnictví a poslali ho na vymítání.

„Kdyby se příběh jako Kindoki Witch Boy objevil, když jsem byl dítě a procházel těmito zkušenostmi, necítil bych se tak sám. Chci, aby tento film proměnil něco, co bylo špatné, v něco dobrého, aby pomohl dalším dětem, které procházejí tím samým. Doufám, že obviněné děti uvidí, že existuje pomoc a že to mohou přežít,“ řekl k filmu jeho hlavní představitel Yembi.

Film šel do kin v Británii 25. února. Na stejný den také připadá 25. výročí smrti Victorie Climbié, další obětí církevního vymítání. Viktorii do Velké Británie přivezla její prateta Marie-Thérése Kuouao z Republiky Pobřeží slonoviny. Jejím rodičům totiž nabídla, že jí dá evropské vzdělání.

Viktorii však Kouao a její partner Carl John Manning po dlouhodobém a extrémním týrání zabili. Podle nich byla posedlá zlými duchy. Pastor ji vymítal a nutil ji třeba spát v pytli na odpadky v mrazivé koupelně. V době její smrti bylo na jejím popáleném a podvyživeném těle nalezeno 128 jednotlivých zranění Podle lékařů to byl jeden z nejstrašnějších případů zneužívání dětí, který kdy viděli.