Nefackujete kolegy v práci, kamarády ani partnery. Pro děti by to mělo platit především
Dvě třetiny českých rodičů při výchově dětí používají fyzické tresty. Skoro polovina Čechů facku nebo plácnutí za fyzický trest vůbec nepovažuje. „Podle statistik jsou nejvíc bity děti do tří let. To je ale doba, kdy jsou obzvlášť zranitelné a ještě těžko regulují svoje chování. Mají kvůli svému nízkému věku taky malou šanci pochopit, proč je trestáme,“ říká psychoterapeutka Petra Wünschová.
Česko je ve společnosti Itálie poslední zemí Evropy, ve které není násilí na dětech ukotveno v zákoně. Jen 7 procent dospělých by takový zákon chtělo mít. Přitom to, že facky a bití dětem škodí, se už desítky let považuje za vědecky podložené tvrzení.
„Dopadu násilí na dětech se v Česku vůbec nevěnujeme. Naprosto běžně svoje děti bijeme proto, aby z nich byl slušný člověk. Jenže takhle to nefunguje. Plácnutím nebo fackou nedáte jasnou hranici, ale bolest a strach,“ popisuje psychoterapeutka.
„Všichni víme, že není v pořádku bít kolegu na pracovišti, kamaráda, partnera. Pro děti by to mělo platit obzvlášť, jsou totiž mnohem zranitelnější,“ vysvětluje Wünschová, která řídí pražské Centrum LOCIKA. „Když je dívka zvyklá, že ji v rámci výchovy fackuje otec, nepřekvapí ji první facka od přítele,“ dodává.
„Naši mě bili, ale bylo to tak správně.“ Proč se děti vůči násilí vlastních rodičů tak těžko vymezují? Poslechněte si Houpačky.
Související
-
Ve výchově dětí není žádné „malé funkční“ naplácání. Vychováváme tak násilníky, říkají odborníci
Násilí, kterého se na dětech dopouštíme, je naše selhání, nic víc, shoduje se zakladatelka centra LOCIKA Petra Wünschová a Václav Šneberger z Ligy otevřených mužů.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
