Rodiče můžou zajistit, aby dítě bylo ve škole spokojené. Potřebují na to ale peníze, říkají novináři
![](https://wave.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_16x9_tablet/public/images/36a2948005c80a87e43ea82cd9d2ef08.jpg?itok=MzGo-TAH)
Jak vypadá na českých školách dobrá praxe? Co říkají učitelé, co žáci a co rodiče? Poslechněte si Houpačky
„Říkali jsme si, že když děti tráví se škole od čtyř do deseti hodin denně, je to zásadní čas jejich dětství a prožívání. A má to velký vliv na to, jak se cítí,“ říkají redaktoři Deníku Referendum Fatima Rahimi a Vojtěch Petrů. Společně pracují na sérii textů s názvem Škola úzkostí.
Fatima a Vojtěch pracovali na svých článcích osm měsíců a mluvili s desítkami lidí – s učiteli, žáky i odborníky. „Zjistili jsme mimo jiné, že učitelé a učitelky si často myslí, že strach je zdrojem respektu. Ukázalo se ale, že respekt se dá budovat jinak a že strach respekt prostě není,“ říká Fatima.
„Jako rodiče můžete zajistit, aby bylo vaše dítě ve škole spokojené. Je to ale podmíněno vaším socioekonomickým statusem,“ říká o svých zjištěních Vojtěch. „Pokud žijete ve větších městech nebo pokud jste schopni zajistit soukromou školu. Ale v regionech je těchto možností mnohem míň.“
Jakou roli hrají v procesu samotní rodiče? „Potkáváme ředitele škol, kteří nám říkají, že se jim daří zavádět s učiteli inovativní prvky do vzdělávání. Pak ale prý přicházejí rodiče, kteří se nespokojeně ptají, co je to za novoty a že na nich se to dělalo tak a tak,“ odpovídá Vojtěch Petrů. „To je velký problém a ten dále narůstá s nastupující generací aktivních rodičů.“
„Když někam jedeme, nechceme jet padesát let starými vlaky, v nemocnici nechceme být operování technologií a věděním starým padesát let. Ale u školství to všichni vyžadují. Aby se to zakonzervovalo, aby věci byly tak, jak byly, když tam oni sami chodili,“ říká Vojtěch Petrů.
„Zjistili jsme ale taky, že dobrá situace může být i na regionálních státních školách, které zajištují dětem bezpečné prostředí,“ dodává Fatima. „Většinou to stojí na konkrétních angažovaných pedagozích, kteří se aktivně snaží prostředí své školy zlepšovat.“
Poslechněte si Houpačky s autory seriálu Škola úzkostí.
Související
-
Jestli je rýma žlutá, nebo zelená, je jedno. To, že mají děti s horečkou bojovat, je největší mýtus
„Rýma je problém v ten moment, kdy dítě dýchá pusou. Pokud dýchá nosem, ze kterého mu teče, otíráme, odsáváme, ale víc to řešit nemusíme,“ říká neonatolog Cyril Matějka.
-
Když máte děti, vaše Pandořiny skříňky bouchnou, říkají autoři podcastu 13 hříchů rodičovství
„Rodiče se nám ozývají s tím, že mají strašnou spoustu informací. Něco se povídá v kavárně, na pískovišti, něco se píše na internetu,“ říká Zuzana Zikmundová.
-
Přišlo mi fascinující, že se o tomhle tak málo mluví. Novinář rok zkoumal ústavní výchovu v Česku
„Poprvé člověk dostane ránu, zvlášť když nemá moc představu, co ho tam čeká,“ říká novinář Miroslav Harant, který se rok systematicky věnoval výchovným ústavům v Česku.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://wave.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://wave.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.