Nejdostupnější offline dobrodružství? Pozorujte ptáky!
Hledáte offline koníček, při kterém se nezpotíte, ale zároveň budete na čerstvém vzduchu? Začněte pozorovat ptáky. Jde to v podstatě kdekoliv – stačí vyštrachat dalekohled, slézt k řece, vylézt na kopec nebo se projít po poli.
Ještě ke všemu budete velmi in. Ornitologie je totiž momentálně docela sexy. Může za to obrovský úspěch čtrnáctiletého Ondřeje Pelánka, který získal cenu v celosvětové prestižní soutěži Wildlife Photographer of the Year za fotografii bojujících norských jespáků.
„O ornitologii jsem se začal zajímat v osmi letech. Pamatuju si, že jsem tehdy chodil na krátké procházky v okolí domu a pozoroval ptáky. Doma jsem se snažil z takové knížky určit jejich znaky a každý nový druh pro mě byl obrovský objev,“ vypráví vítěz prestižní fotografické ceny a student gymnázia Ondřej. Jeho spolužáci měli z výhry samozřejmě radost, ale nadšení z ptáků s Ondrou prý nesdílí.
Ondřej se svým tatínkem fotí právě pro Českou ornitologickou společnost. Její ředitel Zdeněk Vermouzek mi vysvětluje základy pozorování ptactva a také to, proč je lepší „na kukačku“ vyrazit za chladnějšího počasí. „Říká se tomu syndrom příliš dobrého počasí. Když je dobré počasí, tak je dobré i pro ptáky, kteří se zvednou a letí dál, a my nevidíme nic. Když je krásně hnusné počasí jako dnes, tak se ani těm ptákům nechce pohybovat, sednou si na řeku nebo na rybník a výborně se pozorují.“ Třeba právě Vltava v Praze je významné zimoviště ptáků: „Stojí za to jít třeba do Troji pod zoologickou zahradu.“
Pro ornitology-začátečníky se obecně doporučuje se pohybovat okolo vody. „Není okolo ní tolik stromů, kam by se schovali, dají se pozorovat delší dobu a s patřičnou optikou se dají i dobře určovat.“ A jak tedy začít? Stačí dalekohled a teplejší oblečení. „Když se takhle podívám přes Vltavu na druhou stranu, tak vidím, že je tam okolo čtyřiceti labutí a krásně ty hlavičky a krky spočítám,“ popisuje Vermouzek. Jeho neziskovka pořádá během roku dvě velké akce, kdy je možné se seznámit s ornitologickým světem: Festival ptactva a potom Vítání ptačího zpěvu na jaře.
Ondřej Pelánek už pozná asi dvě stovky ptáků. Troufá si tvrdit, že v České republice má zvládnuté všechny známé druhy. „Těžké bylo vyfotit bělořita bělohlavého, což byl jeden z cílových druhů naší letošní výpravy do Rumunska. Hledali jsme ho v pohoří Munţii Parâng a vyfotit se nám ho nedařilo, protože byl velmi plachý, a proto jsem rád, že jsem ho nakonec zdokumentoval,“ popisuje svůj nejsilnější ornitologický zážitek. Jeho o dvě generace starší kolega Zdeněk Vermouzek zase rád vzpomíná na pozorování orlosupů v jižní Evropě, konkrétně na Krétě. „Dlouho jsem na ten druh nemohl narazit, byť jsem byl na místech, kde se mají vyskytovat, třeba v Alpách nebo na Korsice, ale tam jsem neměl to štěstí.“
Popularitu na internetu ornitologii zvýšil i smutný osud raritního ledňáčka na Šalamounových ostrovech, kterého vědci minulý týden našli, zaevidovali a následně zabili, což mnohé pobouřilo, podobně jako osud lva Cecila v keňském národním parku.
„Je to postup, který nebudu obhajovat, ale při takovém vědeckém bádání je nalezený druh popsaný a doložený nějakým dokladovým exemplářem,“ vysvětluje mi ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek na pražské náplavce. „Podle mého názoru už dneska existují způsoby, jak ten doklad zajistit třeba fotograficky, odběrem vzorku peří nebo třeba i krve tak, aby to zvíře přežilo a nebylo třeba ho usmrcovat,“ dodává. Potvrzuje také, že pokud zvíře nikdo nespatřil přes půl století, znamená to, že jedinců už moc není. „Pokud nějaký druh nebyl dlouhou dobu pozorován, desetiletí a někdy i století, tak je to určitě druh vzácný, který žije na odlehlém malém území v malé populaci.“
Zmíněné ptáky můžete zkusit najít ve speciální internetové databázi rozeznávající ptačí zpěv.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
