Někteří se cestování vzdají, jiní naopak budou chtít vidět vysněné Machu Picchu, říká antropolog o budoucnosti turismu
Globální turismus se v důsledku pandemie koronaviru téměř zastavil. Jak dokáže turismus proměnit místa? Změní stávající krize podobu cestování? A může nadměrný cestovní ruch zvýšit riziko terorismu? O tom jsme se bavili s antropologem Markem Halbichem z Fakulty humanitních studií UK v Praze.
Pohled na globální turismus je podle Marka Halbicha často velmi eurocentrický. Předpokládáme, že cestují zejména lidé z takzvaného globálního severu, tedy evropští, severoameričtí, případně japonští turisté. „V posledních deseti, dvaceti letech je enormní nárůst asijských turistů. Jak ve světě, tak v České republice.“nad
Po druhé světové válce bylo podle antropologa asi 25 milionů turistů, v roce 1960 kolem 70 milionů. Dnes se jedná přibližně o miliardu a půl. „To je stále jedna šestina nebo sedmina planety, velká část patří ale asijské části, díky jejich posunu do střední společenské vrstvy,“ říká antropolog.
Nezvedl se jen počet cestujících lidí. Masový turismus logicky rozšířil i počet míst, kam turisté jezdí. „Není to jen Evropa, ale i řada destinací v Asii, subsaharské oblasti na východním pobřeží, jako jsou Seychely, Zanzibar. Dochází tedy k nárůstu lokací.“
Problém je ale podle Halbicha v tom, že masový turismus může radikálně proměnit charakter místa. „Když do nějakých destinací dorazíte po dvaceti, třiceti letech od jejich založení, tak zjistíte, že mají svůj zenit za sebou,“ říká antropolog.
Odliv turistů, který může souviset s globální krizí typu pandemie koronaviru nebo finanční či lokální krizí, vyústí v zánik místa jako turistické destinace. Návrat k původnímu stavu je pak ale složitý, protože v cestovním ruchu začaly mezitím pracovat celé segmenty společnosti. Halbich uvádí příklad mexického Acapulca. Po válce luxusní destinace, kam jezdily všechny americké hvězdy, dnes připomíná jen zašlou slávu tohoto místa.
Jak bude vypadat situace v turismu po skončení pandemie, je těžké odhadnout. „Minimálně v horizontu roku, možná i několika let k tomu poklesu dojde. Kvůli strachu i kvůli tomu, že řada lidí přijde o své úspory. Lidé budou více cestovat v dosahu svého bydliště.“
Dlouhodobě ale zájem ze strany turistů bude podle Halbicha stoupat. „Bude přibývat lidí, kteří se cestování kvůli environmentálním otázkám vzdají, víc však bude přibývat těch, kteří budou toužit vidět to své vysněné Machu Picchu,“ dodává antropolog.
Pusťte si celý rozhovor a dozvíte se, jak se stanou z vyhlášeních turistických destinací obrazy zašlé slávy, jak dokáže turismus proměnit místa a kdy může nadmíra turismu přispívat třeba i k terorismu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
