Nepodmíněný příjem má smysl jen jako projekt EU

18. únor 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03051974.png

Kampaň Iniciativy evropských občanů za nepodmíněný základní příjem v tomto měsíci končí. Během několika týdnů budou zveřejněny její výsledky. Iniciativa, která v průběhu roku získala i svoji českou větev, usilovala o získání jednoho milionu podpisů v zemích EU potřebných proto, aby se návrhem musela zabývat Evropská komise. Podle sociologa a organizátora české části iniciativy Marka Hrubce se tak letos o základním příjmu dozvěděly přinejmenším desítky milionů lidí a stovky tisíc iniciativu podepsaly.

Nepodmíněný základní příjem, který se také někdy nazývá občanskou dávkou, je částka, na kterou by měl mít podle zastánců této myšlenky nárok každý člověk bez jakýchkoliv podmínek. „Základní příjem by byl vymožeností, protože by pomohl řešit problémy, které mají lidé, kteří by formálně měli mít nárok na sociální dávky, ale reálně na ně nedosáhnou, jako jsou bezdomovci, ale to je jenom jeden z příkladů,“ říká Hrubec.

„Důležitá je skutečnost, že je dneska velké množství nezaměstnaných a svádí se na ně, že si neumějí sehnat práci. To ale nejsou individuální pochybení těch lidí, to je systémový problém, to je ekonomický kolaps. Práce je mechanizována a problém je, že zisky z této automatizace jsou nerovnoměrně přerozdělovány. Lidé nejsou odměňováni podle práce, kterou odvedou, jsou odměňováni podle statusu,“ doplňuje Hrubec.

Mnoho odpůrců myšlenky nepodmíněného základního příjmu má za to, že by stát na zavedení takového opatření jen těžko sháněl peníze. Ondřej Schneider z Institutu ekonomických studií FSV UK v aktuálním Respektu propočítává na datech ze státního rozpočtu na rok 2013, kolik by zavedení příjmu ve výši 100 000 korun ročně mohlo stát. I při vynechání penzistů a dětí, seškrtání sociálních dávek a s částkou ušetřenou za platy úředníků, kteří kontrolují současný komplikovaný systém sociálních dávek, dochází Schneider k tomu, že by stát musel nějakým způsobem získat 520 miliard korun, a musel by proto zvýšit odvody z mezd až na 70 %.

02962163.jpeg

Zástupci iniciativy však počítají s tím, že by se tato otázka neřešila na úrovni jednotlivých států. „Je potřeba také transnacionální opatření proti spekulativnímu kapitálu, tyto věci nelze řešit na úrovni států,“ říká Hrubec a mluví o Tobinově dani (tedy dani z finančních transakcí) zavedené od začátku roku 2014 v 11 zemích eurozóny, omezeních pro firmy, které využívají daňových rájů, a progresivním zdanění jako o možnostech, jak peníze získat a zachovat přitom některé stávající dávky, například pro zdravotně postižené. Zmiňuje i belgický návrh, podle kterého by Evropská komise vyplácela stejnou částku všem obyvatelům EU. Podle některých modifikací návrhu by se částka mohla lišit podle výše nákladů na život v jednotlivých zemích nebo regionech.

„Důležitou věcí je skutečnost, že jsme si zvykli, že máme chodníky, silnice, veřejná osvětlení, spoustu neproblematizovaných věcí, které se platí z rozpočtu. Samozřejmě se platí i zdravotnictví a školství a to si přejeme jako jednu z priorit, ale jsou věci, které nejsou na prvním místě. Já jsem třeba rád, že chodníky existují, ale důležitější je podle mě právo na život,“ vysvětluje Marek Hrubec stanovisko evropské iniciativy.

Dalším argumentem proti nepodmíněnému přijmu je, že firmy na jeho zavedení zareagují snížením mezd, a ještě více se tak prohloubí sociální rozdíly. Hrubec s tímto názorem nesouhlasí: „To je podobné jako říkat, že zavedení 14 nebo 10 pracovních hodin denně místo 16 bylo kontraproduktivní. Tady se také snažíme zlepšit životní úroveň lidí, podpoří to zaměstnance, protože získá lepší vyjednávací pozici. Nabízí to více svobody a rovnosti právě těm nejhůře postaveným.“

I když je v současné debatě myšlenka nepodmíněného příjmu vnímaná jako levicová, její verzi prosazoval i propagátor volného trhu Milton Friedman. „Ono to má jednu rovinu, která dává velký smysl – to je myšlenka, že raději než mít superkomplikovaný systém sociálních dávek, ve kterém se nikdo nevyzná, je lepší mít jedinou univerzální sociální dávku a daň zároveň. A to při rozumném nastavení může vytvořit podmínky, že lidi budou chtít pracovat, a když je postihne katastrofa, tak nezůstanou bez prostředků,“ vysvětluje tento koncept rektor CEVRO Institutu Josef Šíma, který s pohledem evropské iniciativy nesouhlasí. „Myslím si, že takto to vytvoří motivaci nehledat si práci, nejezdit za prací, takže budeme všichni společně chudnout, a čím štědřeji ten systém bude nastaven, tím ta demotivace od práce bude více zřetelná a může to dopadnout katastrofou.“

Podle Marka Hrubce byla kampaň Iniciativy evropských občanů za nepodmíněný základní příjem v České republice minulý rok především v první, informační fázi. Pokračovat se bude dál úsilím o předložení návrhu Evropskému parlamentu.

autor: Táňa Zabloudilová
Spustit audio