Tyjátr – Fresh and New
Fresh Circus – tak zní titul mezinárodní konference nového cirkusu, která se konala v Paříži ve dnech 12. a 13. dubna. 500 lidí ze 40 zemí se sjelo diskutovat o fenoménu nového cirkusu v nejširším možném pojetí.
Nový cirkus neztrácí v českém uměleckém prostředí nádech své novosti, zatímco ve světovém kontextu je uznávanou formou živého umění posledních 30, ne-li 40 let. V České republice měl nový cirkus příležitost se aktivně a intenzivně rozvíjet teprve posledních pět let.
I přesto, že je nový cirkus ve srovnání s uměním divadelním nebo tanečním poměrně mladý, začal kolem sebe velmi rychle formovat bohatou infrastrukturu škol, organizací, vědeckých pracovišť a začaly se o něj zajímat i kulturně politické složky. Dlouhotrvající a velmi vstřícný zájem diváků předčil v tomto směru jakýkoliv jiný umělecký druh i žánr.
Jedna z prvních evropských zemí, kde se nový cirkus začal utvářet, byla Francie, v níž je od 70. let 20. století budována organizovaná struktura institucí i iniciativ, které nový cirkus jako svéprávné umění podporují. Mezi ně patří i centrum Hors les Murs a Circostrada Network, mezinárodní síť sdružující instituce a organizace, které se o rozvoj nového cirkusu v mezinárodním měřítku zasluhují.
Circostrada Network organizovala v Paříži ve dnech 12. a 13. dubna již druhou mezinárodní konferenci nazvanou Fresh Circus. Hlavním obsahem konference byla výměna informací, zkušeností, poznatků a nových nápadů pro novocirkusové projekty všeho druhu. Výsledkem diskuzí, seminářů, přednášek a kolokvií měly být nové poznatky a reflexe důležité pro rozvoj novocirkusové infrastruktury. Hlavním organizátorem konference byl koordinátor Circostrada Network Yohann Floch.
Yohann Floch
Hlavní ideou této konference bylo pozvat co nejvíce lidí z cirkusového světa na dané místo a v danou chvíli. A když zmiňuji lidi z cirkusového světa, míním tím artisty, produkční, programové ředitele festivalů, škol a center, teoretiky i kritiky. Mezi těmito lidmi vždy objevíte řadu shodných i rozdílných názorů. Zde měli všichni možnost diskutovat i polemizovat nad tématy, jako je výuka a vzdělávání, profesionální cirkusový trénink, výzkum, financování, propagace a v neposlední řadě i témata spojená s životním prostředím. Vůbec celá myšlenka založení Circostrada Network, která konferenci organizovala, bylo sdružit lidi a organizace, které se chtějí novým cirkusem nejen zabývat, ale také mu pomáhat v jeho rozvoji.
Největší rozdíl od první konference v roce 2008 je patrný především na počtu lidí, kterých letos přijelo zhruba 500 ze 42 zemí. Program byl vytvořen na základě všech členů Circostrada Networ, kteří jsou velmi aktivní stran výběru témat, oslovování vhodných adeptů na prezentaci příspěvků nebo moderování seminářů.
Jsem především rád za to, že z tohoto mezinárodního setkání vzejde mnoho nových – malých i velkých – projektů.
Českou republiku na konferenci reprezentovaly organizace Cirqueon a Institut umění – Divadelní ústav. Měly tak příležitost účastnit se seminářů zaměřených na sociální cirkus, rezidenční pobyty profesionálních akrobatů, problematiku kritické reflexe nového cirkusu, environmentální problematiku nebo otázky spojené s financováním a marketingem.
Celá konference se odehrála v prostorách kulturního centra La Villette, kde ve stejnou chvíli probíhal festival nového cirkusu Haute Tension. Druhý ročník festivalu si předsevzal představit divákům především francouzskou současnou tvorbu novocirkusových souborů. Mezi účinkujícími se tak objevily skupiny Non Nova, Ivan Mosjoukine, Les Choses de Rien nebo Un loup pour l'homme.
Jednotlivá představení a ve finále i celá konference jen potvrdily, že nový cirkus byl, je a bude těžko zařaditelnou a slovy i odbornými termíny těžko uchopitelnou formou. Pravidla, hranice a výslednou formu si přizpůsobují jednotliví umělci podle svého uvážení a schopností. A tak se každou novou inscenací vzdalují vymezení předchozímu. Ve světovém kontextu se nový cirkus stává bohatým a zároveň širokým pojmem z hlediska estetiky i praktického fungování. Je uměleckým druhem živým, divácky přitažlivým a z tvůrčího hlediska velmi svobodným.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.