Děláme vlny i o svátcích. Poslouchejte speciální vydání pořadů Radia Wave

Na YouTube dnes běží takřka nekonečný proud obsahu, všechno to ale začalo jedním nenápadným klipem. Video „Já v zoo,“ které 23. dubna 2005 nahrál spoluzakladatel platformy Jawed Karim, se stalo prvním zveřejněným příspěvkem na tomto webu. V devatenácti sekundách mluví tehdy pětadvacetiletý Karim o slonech v zoo v San Diegu. Od té doby video nasbíralo téměř 380 milionů zhlédnutí a přes 18 milionů lajků.

Muzeum Victoria and Albert v Londýně nyní podle webu Museum Associations získalo rekonstrukci rané verze YouTube, na níž je klip zasazen do tehdejší podoby webu. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout, jak stránka vypadala před dvaceti lety. K úplné autenticitě už podle Euronews chybí jen zvuk vytáčeného modemu.

Exponát je součástí expozice Design 1900–Now, která sleduje, jak design formuje náš každodenní život. Podle kurátorky Corinny Gardner je „Já v zoo“ důležitý milník v historii webu 2.0 a digitální kultury. Současný šéf YouTube Neal Mohan uvedl, že se z jednoduchého momentu sebevyjádření stal globální kulturní fenomén. Rekonstrukce tak není jen návratem k jednomu, dnes už virálnímu, videu, ale připomíná začátek nové éry sociálních médií.

Jedním z míst, kde je možné tento typ zážitku absolvovat, je podle serveru Japan Today tokijský relaxační salon Meiso Kukan Kanoke-in. Nabízí zhruba třicetiminutovou seanci, při níž si klient vybere otevřenou nebo zavřenou rakev a stráví čas v tichu, případně s hudbou či vizuálním doprovodem. Cílem je konfrontace s tématem, kterému se většina lidí vyhýbá – vlastní konečností.

Rakve pro meditace navrhuje mimo jiné designová společnost Grave Tokyo. Její „cute coffins“ hrají barvami a narušují tradiční pohřební estetiku. Designérka Mikako Fuse projekt popisuje jako způsob, jak změnit vztah ke smrti a zmírnit obavy, které si s ní lidé spojují.

Podle Fuse může zkušenost pomoci i lidem, kteří se potýkají s duševními obtížemi. „Než si někdo zvolí smrt, kterou nelze vzít zpět, chci, aby si vyzkoušel smrt, kterou vrátit může,“ uvedla v tiskovém prohlášení.

Podobný typ podniku jako Meiso Kukan Kanoke-in, je takzvaná „rakvová kavárna,“ která funguje v prefektuře Čiba. Zájemci si tam lehají do rakví v rámci vedené meditace zaměřené na reflexi života a konfrontaci s tématem smrti. V zemi, kde mají vzpomínkové rituály a úvahy o pomíjivosti dlouhou tradici, tak nový formát zapadá do širšího kulturního kontextu – jen je podle serveru Vice atraktivnější a lépe vypadá na Instagramu.

Pro někoho nepředstavitelné. Pro jiné způsob, jak si dát tvrdý restart - bez notifikací, bez předstírání, jen s vlastními myšlenkami a víkem, které se dá zase otevřít.

Devatenáctiletý Héctor Daniel Flores zmizel roce 2021 v Guadalajaře. O dva roky později viděl jeho otec syna znovu „promluvit“. Díky AI podle CNN vzniklo video, které rozhýbalo Héctorovu poslední fotografii a syntetickým hlasem popsalo okolnosti mladíkova zmizení. Projekt, který digitální klip umožnil vytvořit, pomohly spustit rodiny pohřešovaných ve státě Jalisco jako způsob, jak zviditelnit konkrétní případy a vyvolat větší účast veřejnosti.

Mizení lidí je v Mexiku dlouhodobým problémem. Od roku 1964 registr eviduje přes 132 tisíc pohřešovaných osob. Podle lidskoprávních organizací vláda nedělá dost pro prevenci ani potrestání viníků. Současná prezidentka Claudia Sheinbaumová připouští, že většina případů souvisí s organizovaným zločinem a letos oznámila nové kroky ke zrychlení pátrání a lepší práci s daty, uvádí CNN.

Právě data jsou oblastí, kde vstupuje do hry umělá inteligence. Nástroj IdentIA vyhledává a porovnává tetování z fotografií neidentifikovaných těl s databázemi pohřešovaných. Jiný systém, ContextIA, dokáže procházet nestrukturované vyšetřovací spisy a nacházet v nich konkrétní použitelné údaje, například telefonní čísla nebo registrační značky aut. Další technologie analyzuje třeba různé podoby zápisu jmen napříč databázemi.

Státní zastupitelství v Mexico City využívá i nástroj, který pomocí techniky tzv. inpaintingu rekonstruuje poškozené obličeje z márnic, aby si rodiny nemusely prohlížet drastické snímky mrtvých. Výzkumníci z Mexické národní autonomní univerzity pak vyvíjejí projekt Regresa, který pomocí AI simuluje, jak by dnes vypadaly děti zmizelé před mnoha lety.

Podle expertů technologie nejsou zázračným řešením. Může ale urychlit práci a propojit databáze, které spolu dosud nekomunikovaly. V zemi, kde podle organizace Causa en Común zmizí každý den asi 41 lidí, se každý nástroj počítá.

Uzavření vzdušného prostoru, útoky dronů a pokračující vojenské operace v regionu způsobily chaos, jaký zde nebyl od pandemie COVID-19. Cestující z celého světa, včetně těch přilétajících z Evropy a Asie, nyní čelí nejistotě, protože letecké společnosti se snaží najít alternativní trasy a postupně obnovit provoz, píše server Travel and Tour World.

Podle sledovací platformy FlightAware bylo v sobotu zrušeno téměř 2 800 letů a v neděli dalších 3 156. Dopady se přitom rozšířily daleko za hranice Blízkého východu – problémy zaznamenali i cestující na dálkových trasách, například mezi Bali a Frankfurtem.

Poklesly také akcie předních leteckých společností poté, co Donald Trump naznačil, že vojenská akce USA by mohla trvat další čtyři týdny, uvádí britský deník The Guardian.

Uzavření vzdušného prostoru na Blízkém východě nyní nutí letecké společnosti využívat omezené a užší letové koridory. Situaci navíc komplikuje napětí mezi Pákistánem a Afghánistánem, které přidává další bezpečnostní rizika. „Riziko dlouhodobého narušení provozu je z pohledu komerčního letectví hlavním problémem,“ uvedl Ian Petchenik, ředitel komunikace společnosti Flightradar24.

Tento nedostatek porozumění je natolik závažný, že Royal College of Psychiatrists vydala prohlášení zaměřené na zvýšení povědomí o menopauze a duševním zdraví. Dokument zkoumá, jak menopauza ovlivňuje psychické zdraví žen a jaké má důsledky pro klinickou praxi, zdravotnické služby i veřejnou politiku napříč Spojeným královstvím. Opírá se o osobní zkušenosti pacientek, klinické důkazy i intersekcionální přístup.

Akademie zdůrazňuje, že menopauza může významně ovlivnit duševní pohodu a je spojena s úzkostí, depresí, kognitivními změnami a v některých případech i se spuštěním či zhoršením závažných duševních onemocnění. Dopady se však neprojevují u všech stejně. Vyšší riziko mají lidé s již existujícím závažným duševním onemocněním, neurodivergencí, menšinovým etnickým původem, identitou LGBTQ+, zdravotním postižením nebo traumatickou zkušeností. Tyto skupiny navíc často čelí větším překážkám v přístupu ke zdravotní péči a horším výsledkům léčby.

Průzkum agentury YouGov, který si nechala zpracovat organizace zastupující více než 20 000 psychiatrů, zjistil, že pouze 28 % žen ví o možném spojení mezi menopauzou a vznikem nové duševní poruchy. Naproti tomu 93 % žen si menopauzu spojuje s návaly horka a 76 % se sníženou sexuální touhou. Mnoho žen proto nevyhledává ani nedostává potřebnou pomoc, píše deník The Guardian.

V Anglii nyní odborníci vyzývají zdravotnické služby i vlády ve všech zemích Spojeného království k přijetí naléhavých opatření. Požadují povinné začlenění tématu menopauzy a duševního zdraví do lékařského a psychiatrického vzdělávání a vytvoření jasných pracovních politik, které budou řešit dopady menopauzy na psychické zdraví.

Jde o zážitek, který kombinuje pohyb, únik od reality a výraznou estetiku. Podobně jako divoké plavání, ale s přidanou dávkou třpytu a fantazie, nabízí „mermaiding“ nový způsob, jak uniknout každodennímu stresu a probudit vlastní hravost. Vydat se na vodu v pestrobarevném ocasu a s „korunou z mušlí“ podle deníku The Washington Post představuje pro mnoho lidí útočiště před tlakem práce i běžného života.

Trend navíc podporuje pozitivní vztah k tělu a inkluzivitu. Šíří se globálně prostřednictvím akcí typu MerMagic Con i oficiálních certifikačních kurzů PADI. Ty nabízejí nejen výuku bezpečného pohybu ve vodě, ale i stylizované focení v podvodní scenérii – tedy zážitek, který posouvá běžnou dovolenou do téměř pohádkové roviny.

Komunita je sice rozptýlená, ale silně propojená. Mořské panny si vytvářejí menší „skupinky“, které fungují jako bezpečný prostor mimo tradiční společenské struktury. Setkávají se na společném plavání, oslavách, neformálních večeřích i online kreativních workshopech. Jak uvádí magazín i-D, členy spojuje pocit sounáležitosti i vědomí určité odlišnosti od většinové společnosti.

Podle webu The Week je samotné oblékání ocasu jednou z nejintenzivnějších částí zážitku. Výběr je dnes široký – od ultrarealistických silikonových ocasů přes pohádkové designy až po modely šité na míru. Ať už si zájemci ocas pořídí vlastní, nebo si ho zapůjčí během kurzu, zásadní je bezpečnost – doporučují se materiály, které drží tvar a při plavání se neroztahují.

Čtyři z deseti dospělých kuřaček na světě – tedy přibližně 62 milionů žen – žijí v Evropě. Na kontinentu je také asi čtyři miliony teenagerů ve věku 13 až 15 let, kteří pravidelně užívají tabákové produkty. Co se týče vapes a e-cigaret, Evropa vede i mezi mladými uživateli: 14,3 procenta dětí ve zmíněném věku je pravidelně spotřebovává. Užívání tabáku přitom každý rok způsobuje odhadem 1,1 milionu úmrtí v Evropě.

Analýza WHO rovněž upozorňuje na další znepokojivé trendy: v téměř polovině zemí, kde jsou dostupná data, je užívání e-cigaret mezi dívkami vyšší než mezi chlapci. „To není náhoda,“ řekl pro EuroNews Hans Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu. „Průmysl cíleně oslovuje mladé lidi ochucenými produkty a sofistikovaným marketingem na sociálních sítích.“

Podle Kluga je možné se proti tomu bránit. Země jako Belgie, Dánsko a Nizozemsko již regulují nové produkty, zakazují příchutě a omezují reklamu. „Každá země v tomto regionu by měla jednat podobně, aby chránila budoucí generace,“ dodal. Podle odhadů WHO si Evropa udrží status největšího spotřebitele tabáku na světě i do budoucna – a to až zhruba do roku 2030.

Nová studie je největším výzkumem svého druhu. Zahrnovala více než 1,8 milionu lidí ze světa, hlavně z Velké Británie a USA, a sledovala je v průměru 16 let. Ukazuje, že vegetariáni mají oproti lidem, kteří jedí maso, o 21 % nižší riziko rakoviny slinivky, o 12 % nižší riziko rakoviny prostaty a o 9 % nižší riziko rakoviny prsu – typů nádorů, které v Česku každý rok připraví o život několik tisíc lidí. Studie také zjistila, že vegetariáni mají o 28 % nižší riziko rakoviny ledvin a o 31 % nižší riziko mnohočetného myelomu.

Výzkumníci upozorňují, že výsledky zatím nejsou natolik silné, aby se z nich daly dělat definitivní závěry. Odborníci doporučují spíše udržovat celkově zdravou a vyváženou stravu než se soustředit jen na konkrétní potraviny, píše BBC.

Odpověď se může lišit taky podle typu nádoru. Přestože se vegetariánství celkově jeví jako zdravější, studie zároveň ukázala, že vegetariáni měli ve srovnání s lidmi jedícími maso téměř dvojnásobné riziko nejčastějšího typu rakoviny jícnu. Podle vědců to může souviset s nedostatkem některých klíčových živin, například vitaminů skupiny B.

Možná největším překvapením byly výsledky u veganů. I když je konzumace červeného masa dlouhodobě spojována s rakovinou střev, vegani – kteří nejí ani maso, ani mléčné výrobky – měli v této studii vyšší riziko tohoto onemocnění. Ve srovnání s lidmi jedícími maso bylo jejich riziko rakoviny tlustého střeva o 40 % vyšší. Informuje o tom britský deník The Guardian. Vědci to přičítají především nízkému průměrnému příjmu vápníku, který u veganů činil 590 mg denně oproti doporučeným 700 mg, a také nižšímu příjmu dalších důležitých živin.

Pandemie zamíchala kartami na pracovním trhu víc, než se původně čekalo – a její dopady jsou patrné dodnes. Podle nových dat Eurostat mají největší problém se sháněním lidí firmy ve výrobním průmyslu: míra neobsazených pracovních míst tam mezi lety 2019 a 2023 vzrostla o 4,2 %. Lockdowny narušily dodavatelské řetězce a řada zaměstnanců z výroby odešla do jiných oborů. Když se pak průmysl znovu naplno rozběhl, zjistil, že nemá dostatek lidí.

Výroba ale není jediným sektorem, který se potýká s nedostatkem pracovní síly. Obtížně se obsazují také pozice manažerů v prodeji a marketingu, řidičů a skladníků nebo administrativních pracovníků. Informoval o tom server Euronews.

Naopak u techniků v oblasti přírodních věd či odborníků na databáze a sítě je aktuálně spíše převis nabídky. Část expertů to přičítá nástupu automatizace a umělé inteligence, které přebírají rutinnější úkoly. Neznamená to však, že tyto profese mizí – pouze je snazší na ně najít vhodné kandidáty. Vysoce specializované pozice, například v datové vědě nebo genové terapii, zůstávají nadále velmi žádané.

V Česku zaměstnavatelé nejčastěji hledají elektrotechniky, servisní mechaniky nebo svářeče. Z kancelářských profesí jsou mimořádně cenění vývojáři, datoví analytici a experti na kyberbezpečnost. Naopak uchazeči o práci asistentů, recepčních či operátorů call center musejí počítat s výraznou konkurencí – o jedno místo se často ucházejí desítky lidí.

A do budoucna může být situace ještě dynamičtější. Podle studie společnosti Boston Consulting Group ovlivní nástup umělé inteligence v příští dekádě každé druhé pracovní místo v Česku, uvedl server Aktuálně.cz.