Mateřství jako duchovní zkušenost. Teoložka Bauer o péči a duchovním rodičovství

Když teoložka Kateřina Bauer začala ve svém výzkumu více reflektovat téma mateřství, zjistila, že v křesťanské tradici není toto téma příliš výrazně rozpracované. Podle ní to souvisí i s tím, že teologii po staletí formovali především muži, a zkušenost mateřství se tak do teologické reflexe dostávala jen zřídka.

Inspiraci proto hledá nejen u současných autorek, ale také v samotné křesťanské tradici. Přestože je Bůh v křesťanství označován jako Otec, biblické texty podle ní někdy používají obrazy, které připomínají i mateřskou péči a blízkost.

Ve svém výzkumu se Bauer věnuje jak mateřství, tak rodičovství – a to v biologickém, adoptivním i duchovním smyslu. „Na začátku jsem šla skrze mateřství – také skrze vlastní zkušenost a autorky, které jsem četla. Postupně jsem si ale uvědomila, že do tohoto příběhu patří i muži,“ vysvětluje.

Právě z tohoto posunu pak vychází její úvahy o takzvaném duchovním rodičovství. To podle ní není jen biologickou zkušeností, ale spíše metaforou vztahu a zrání. Popisuje ho pomocí obrazů známých z lidského života – početí, zrození, porod a postupné zrání. Tyto etapy mohou symbolicky vyjadřovat, jak lidé druhé provázejí a pomáhají jim růst.

Jak souvisí duchovní rodičovství s tradicí pouštních otců a matek v raném křesťanství? Proč se Madeleine Delbrêl – katolička žijící mezi dělníky a komunisty na pařížském předměstí – rozhodla sdílet život právě s touto komunitou?