Co mají společného androidi a kazetky? Pragmatu a Mixtape spojuje melancholie

První z nich je dlouho očekávaná sci-fi Pragmata od studia Capcom, kde se zdánlivě opuštěnou základnu na Měsíci ve skafandru astronauta Hugha vydáváte prozkoumat po boku malé androidí dívenky. Jejich nepravděpodobná spolupráce Lukášovi zaměstnala jak centra emocí, tak obě poloviny mozku zároveň díky netradičnímu ovládacímu schématu, kde se jednou rukou hýbe a střílí, zatímco tou druhou se řeší logické hádanky.

Druhou zastávkou je nezávislý titul Mixtape od tvůrců The Artful Escape ze studia Beethoven & Dinosaur, který sází na nostalgii a síle hudebních vzpomínek. Hlavní hrdinka v něm prožívá důležité okamžiky svého života skrze písničky, které je definují a hra tak připomíná dobu, kdy správně zvolená skladba dokázala dát smysl celému období života, což pro Jardu nikdy nepřestalo být aktuální. Zejména proto, že se odehrává v době nápadně podobném roku 1997.

Šárka se během debaty o Mixtape vrací k jedinému správnému způsobu přetáčení kazet, Lukáš mezitím přemýšlí nad tím, nakolik japonští tvůrci rozlišují na dětské škále různé typy roztomilosti a Jarda pátrá po tom, jestli podobné hry fungují i na lidi, kteří se jinak emocionálním experimentům spíš vyhýbají, a jestli simulátory chůze náhodou opět „nezašly“ příliš daleko.

Jak pragmatická je nakonec ve svém příběhu Pragmata? Proč Mixtape na internetu sbírá negativní reakce a je kvůli ní debata o simulátorech chůze zase aktuální? Poslechněte si nový Quest o hrách, které spojuje schopnost vyvolat velmi specifický pocit.