Noe se objevuje nejen na plátně, ale i jako komiks

V „Motu proprio“ (Z vlastní iniciativy), osobním papežském výnosu, vyjádřila 87letá hlava katolické církve své přání, že solární farma by měla stát mimo vatikánské zdi, konkrétně v oblasti v Santa Maria di Galeria na severozápadním okraji Říma. Tato oblast patří Vatikánu a v současnosti se tam nachází vysílací centrum Vatikánského rozhlasu, který také bude z nově zřízené solární farmy odebírat energii. Uvádí to agentura Reuters.

„Musíme přejít na model udržitelného rozvoje, který snižuje emise skleníkových plynů do atmosféry,“ prohlašuje v dvoustránkovém dokumentu papež. Dokument nespecifikuje velikost solární farmy ani termín jejího uvedení do provozu.

František už dříve varoval před nebezpečím a výzvami spojenými se změnou klimatu a zdůraznil nutnost omezit využívání fosilních paliv. Napsal to ve své přelomové encyklice „Laudato Si“ (Buď pochválen) z roku 2015. V ní také uvedl, že planeta „začíná stále více připomínat obrovskou hromadu špíny“.

V loňském roce se tématu věnoval v apoštolské exhortaci „Laudate Deum“ (Chvála Bohu), ve které vyzval popírače změny klimatu a váhající politiky, aby změnili názor.

Nová mapa fungující ode dneška na platformě Forecaster.health předpovídá pravděpodobnost úmrtí při vlnách veder v různých částech Evropy na základě věku a pohlaví. Čerpá z databáze úmrtnosti výzkumného projektu EARLY-ADAPT, který obsahuje data z 580 regionů v 31 evropských zemích.

Joan Ballester Claramunt z Barcelonského institutu pro globální zdraví (ISGlobal) vysvětluje, že varování založená pouze na fyzikálních údajích o počasí nezohledňují rozdíly ve zranitelnosti různých skupin obyvatelstva. Systém, vyvinutý vědci z Barcelony, mění tento přístup zaměřením se na epidemiologii místo meteorologie.

Lidskou citlivost vůči teplu totiž významně ovlivňují faktory jako pohlaví nebo věk. Například ženy jsou obecně ke zdravotním potížím způsobeným vedrem náchylnější než muži a riziko úmrtí kvůli teplotním výkyvům se zvyšuje také s věkem.

Podle informací serveru Euronews vydává ve většině zemí varování před vlnami veder meteorologická agentura a informace pak zprostředkovávají veřejnosti média. Tým z ISGlobal nemá v úmyslu měnit tento systém, jako spíš informace samotné. Porozumění tomu, jak stejná teplota ovlivňuje zdraví různých lidí, může podle nich pomoci dělat lidem informovanější rozhodnutí.

V budoucnu plánují výzkumníci rozšíření Forecaster.health na celosvětovou platformu mapující i další rizika. Postupně budou přidávat nové země a regiony a vyvíjet speciální modely pro varování například před různými druhy znečištění a specifickými příčinami úmrtí.

Roku 2023 padlo také více než 30 obvinění založených na principu PPP (Polluter pays principle), tedy „znečišťovatel platí“. Autoři zprávy upozornili i na šest případů tzv. „uzavření kohoutků“. Tyto případy cílí na zastavení financování projektů nebo oblastí, které brání dosažení klimatických cílů.

Většinu klimatických žalob řešily v loňském roce soudní dvory ve Spojených státech, ve Velké Británii a v Brazílii. Nově se spory tohoto typu objevily v Panamě a v Portugalsku. Celkem už se právní případy tohoto typu objevily v 55 zemích.

Zpráva, kterou loni zveřejnil Program OSN pro životní prostředí (Unep) a Sabinovo centrum pro právo v oblasti změny klimatu na Kolumbijské univerzitě, zdůraznila význam soudních sporů pro zavádění klimatických opatření na celém světě.

„Klimatické soudní spory se staly významným trendem v tom, jak se zúčastněné strany snaží prosazovat opatření v oblasti klimatu a environmentální odpovědnosti,“ uvedl Andy Raine, vedoucí oddělení mezinárodního práva životního prostředí v Unep.

Jedním z nejvýznamnějších případů bylo v loňském roce rozhodnutí soudu v americké Montaně, který dal za pravdu zástupcům mladých obyvatel státu, kteří tvrdili, že státní úředníci porušili podporou fosilních paliv jejich právo na čisté a zdravé prostředí.

Ve více případech vedlo zatčení a sexuální zneužívání, kterému byly mladé Afghánky ve vazbě vystaveny, k sebevraždě a pokusu o sebevraždu, zjistili reportéři webu The Guardian.

Tělo jedné ženy našli lidé v kanále jen několik týdnů poté, co ji bojovníci Tálibánu zadrželi. Zdroj blízký její rodině uvedl, že dívka byla před smrtí sexuálně zneužita. 

OSN uvádí, že v poslední době bylo Tálibánem zadrženo mnoho žen za tzv. „špatný hidžáb“. Tálibán totiž nařídil, že se se ženy musí zahalovat od hlavy až k patě, vidět smí být pouze oči. OSN tehdy označila zatýkání za znepokojující. 

Rodina šestnáctileté Zahry uvedla, že ona a další dospívající dívka byly v prosinci 2023 zatčeny v obchodě v západním Kábulu. Její matka Somaia tvrdí, že Zahra a její kamarádka byly policií zadržovány dva týdny. „Když se vrátila domů, už nebyla tou dívkou, která před dvěma týdny odešla z domova,“ vypověděla její matka. „Přiběhla jsem a objala ji, ale ona se rozplakala a řekla, že byla zneuctěna. Po zbytek dne Zahra nejedla ani nemluvila,“ dodala. Dívka se později oběsila. Zahřina smrt navíc nebyla jedinou tragédií spojenou se zatýkáním žen kvůli hidžábu, který neodpovídal pravidlům Tálibánu.

Mluvčí tálibánského ministerstva pro mravnost a ctnost sdělil agentuře Associated Press, že zatčené ženy „porušily islámské hodnoty a rituály a povzbudily společnost a ostatní vážené sestry, aby nosily špatný hidžáb". Po odsouzení v Afghánistánu i v zahraničí pak mluvčí Tálibánu Zabihulláh Mudžáhid popřel, že by kvůli špatně upravenému hidžábu policie zatýkala.

Zprávy o sexuálním násilí a útocích na ženy a dívky ve vazbě přicházejí v době, kdy se Tálibán má 30. června zúčastnit konference OSN o Afghánistánu v Dauhá. OSN potvrdila, že se zasedání nezúčastní žádné afghánské ženy a o právech žen se jednat nebude.

Podle zprávy zveřejněné v časopise Nature Geoscience vědci z British Antarctic Survey zjistili, že teplá voda z oceánu prosakuje pod ledový příkrov v místě, kde se odděluje od mořského dna. Závěrům nové studie se věnuje americký web CNN, podle něhož pak relativně teplá voda v oceánu otevírá dutiny v ledu, takže do něj proniká ještě víc vody. To následně způsobí další tání a vznik ještě větších dutin.

„Tento proces by mohl vést až k tzv. bodu zvratu“, říká Alex Bradley, výzkumník dynamiky ledu a hlavní autor článku. „Jedná se o moment, kdy se nahromadí řada malých změn a ty posunou systém do místa, z něhož už není návratu,“ vysvětluje. „Naše dosavadní prognózy vzestupu mořské hladiny mohou být značně podhodnocené“.

Tato studie není první, která poukazuje na zranitelnost Antarktidy v souvislosti s klimatickou krizí. Řada výzkumů upozorňuje v této souvislosti zejména na oblast západní Antarktidy, kde se nachází ledovec Thwaites, přezdívaný ledovec soudného dne. Právě jeho tání by totiž mohlo mít na zvyšování hladiny moří katastrofální dopad.

Bradley doufá, že studie bude podnětem k dalšímu výzkumu, které regiony by mohly být nejvíce ohroženy a že také bude dalším podnětem pro politiky zaměřené na řešení klimatické krize. „K těmto bodům zvratu se blížíme s každým malým nárůstem teploty oceánů, s každou malou akcelerací klimatických změn,“ dodal Bradley.

Podle Královské pošty se zpoždění poštovních služeb týká jisté zóny v městečku Liskeard. Když se tam pošťáci přiblíží, racci na ně útočí. Pošta dala lidem na dotčených adresách na vybranou – buď musí tohle období, kdy racci agresivně brání svá mláďata, prostě přečkat a smířit se s tím, že pošta bude chodit pozdě. Nebo můžou nahlásit novou adresu, kam mají psaní dočasně směřovat.

Tak či tak, pošta v dopise zákazníkům slibuje, že bude situaci nadále denně monitorovat a pokoušet se veškeré zásilky doručovat co nejdříve. O kuriózní příčině nespolehlivosti pošty informuje britský deník BBC News.

„Jak možná víte, v současné době máme problémy s bezpečným doručováním pro vás a vaše sousedy kvůli rackům, kteří se v oblasti vrhají na doručující personál, aby ochránili svá mláďata,“ napsala pošta v dopise zákazníkům.

Místní obyvatelka Naomi uvedla, že rackové hnízdí na jejím sousedním pozemku každý rok šest týdnů. A vyjít během této doby ven je podle ní celkem hrozivé. Ptáci prý útočí každý den na jejího syna, když jde do školy a vídá prý denně, že provádějí nálety na náhodné kolemjdoucí nebo právě na poštovní doručovatele.

S agresivitou racků se přitom západní Anglie nepotýká poprvé. Jedno ze starších videí na YouTube ukazuje racka, jak se přikrádá k piknikující skupince na trávníku, pak se zmocní sendviče a běží s ním pryč. 

McDonnell našel asi 75 staroegyptských receptů na pivo. Prostudoval například Ebersův papyrus, egyptský text lékařských receptů z roku 1500 př. n. l., kde jeden z návodů například požadoval „tuk z divoce vypadajícího lva“, který léčí mužskou plešatost, zatímco jiný doporučoval odvar ze soli, mléčného tuku, sladkého piva a medu, který se má „nalít do hýždí“ žen trpících gynekologickými bolestmi.

McDonnell nakonec dospěl k osmi nejčastěji uváděným ingrediencím: pouštní datle, jemenský med Sidr, fíky sycamore, izraelské zlaté rozinky, plody jalovce, plody rohovníku, černý kmín a kadidlo.

Fíky bylo původně složité najít, ale pak se ukázalo, že přesně tuto odrůdu už několik generací pěstuje rodina archeologického předáka v egyptském Luxoru.

Jako základní obiloviny zvolil McDonnell purpurový egyptský ječmen a pšenici emmer. Poté se zaměřil na kvasnice. Ty v roce 2015 extrahoval izraelský tým z amfory nalezené v Izraeli, kterou pravděpodobně používali Filištíni k vaření piva kolem roku 850 př. n. l.

„Kvasinky mají pozoruhodnou schopnost ležet v klidu po mimořádně dlouhou dobu. Miliardy buněk ve spící kolonii spolu stále komunikují,“ řekl Itai Gutman, pivovarnický veterán, který pomohl kvasnice získat. „Stále mezi sebou mají všechny chemické signály. A prostě čekají.“

A jak pivo chutná? Zpočátku je kyselé, ale pak se stává stále komplexnějším a dosahuje bohaté, osvěžující kvality podobné cideru. Chuť, stejně jako barva, evokuje meruňky.

Incident je podle NPR vzácným případem, kdy se lidmi vyrobený materiál z oběžné dráhy dostal zpět na povrch naší planety v neporušeném stavu a přistál v obydlené oblasti. Celá situace a vyvolala otázky, kdo je zodpovědný za to, že vesmírný odpad způsobí škody na Zemi.

„Vesmírný odpad je skutečným a závažným problémem, protože v posledních letech se zvyšuje kosmický provoz,“ uvedla v prohlášení právnička rodiny Mica Nguyen Worthyová. „Moji klienti požadují přiměřené odškodnění za stres a dopad, který tato událost měla na jejich životy.“

V době, kdy na dům spadly zbytky družice, se v něm zrovna nacházel 19letý syn majitele domu, ale byl vzdálený několik místností od nárazu a nebyl zraněn.

Žaloba proti NASA, která byla podána minulý měsíc, požaduje náhradu škody včetně nepojištěné škody na majetku, citového a duševního strádání a dalších škod.

Tiskové oddělení NASA uvedlo, že „by nebylo vhodné, aby se agentura vyjadřovala k probíhajícímu řízení“. NASA ale už v dubnu uvedla, že „vesmírný objekt“ nalezený v domě byl součástí operace na palubě Mezinárodní vesmírné stanice v březnu 2021 a údajně šlo o 1,6kilogramový kovový sloupek z „podpůrného letového zařízení NASA“.

Web Space.com připomíná, že nejde o první podobný případ. Například část „kufru“ lodi SpaceX Dragon se našla v Kanadě a Severní Karolíně a kusu rakety Indické kosmické agentury byla nalezena na pláži v Austrálii.

„Je to velký úspěch Číny,“ řekl pro deník Guardian Martin Barstow, profesor astrofyziky a kosmických věd na univerzitě v Leicesteru. „Získání jakýchkoli vzorků z Měsíce je obtížné, ale přivézt je z odvrácené strany, kde je komunikace s přístroji obzvláště obtížná, je krok, který nikdo jiný zatím neudělal. Je to skutečný technologický výkon.“

Mise Čchang-e 6, pojmenovaná po čínské měsíční bohyni, odstartovala 3. května z provincie Chaj-nan na jihu Číny a 2. června přistála na odvrácené straně Měsíce. Přistávací modul strávil dva dny sběrem hornin a zeminy pomocí robotického ramene a vrtáku z jednoho z nejstarších a největších kráterů na Měsíci, 1 600 km široké pánve South Pole-Aitken. Návratový modul sondy se poté odlepil od povrchu Měsíce, spojil se s raketoplánem a vydal se na cestu domů.

Čínští vědci předpokládají, že vzorky z této oblasti budou obsahovat 2,5 milionu let staré vulkanické horniny a další materiály, které by mohly odpovědět na otázky týkající se geografických rozdílů na obou stranách Měsíce.

Spojené státy, Čína a bývalý Sovětský svaz už v minulosti dopravili na zem vzorky z blízké strany Měsíce, která je vidět ze země. Čína je ale první, kdo přivezl materiál z odvrácené strany.

Čína už dříve spolupracovala s vědci z ostatních zemích na studiu vzorků, které přivezla z blízké strany Měsíce, ale není jasné, zda bude podobně přistupovat i k novému materiálu z odvrácené strany, uzavírá Guardian.