Norská poslankyně navrhuje na Nobelovu cenu míru iniciativu, která vyvrací fake news

22. leden 2021

Mezinárodní síť pro kontrolu faktů se může radovat z nominace na Nobelovu cenu míru. Norská poslankyně Trine Skei Grande na svém twitterovém účtu uvedla důvody, kvůli kterým se rozhodla pro nominaci právě této iniciativy. Žijeme podle ní v době, kdy je boj proti lžím důležitý, a lidé, kteří ho vedou, potřebují podporu. Zprávu přináší zpravodajský web The Local.

Norská poslankyně zmiňuje, že podobný apel zazněl i z úst nového amerického prezidenta Joea Bidena během jeho středečního inauguračního projevu.

Mezinárodní síť pro kontrolu faktů sdružuje několik desítek médií a organizací ověřujících informace po celém světě. V současné době jde asi o osmdesátku subjektů, které podepsaly svůj kodex zásad. Mezi signatáři jsou i velké zpravodajské agentury jako AFP a Reuters.

Nominace na Nobelovu cenu míru mohou předložit desítky tisíc lidí, mezi nimi právě poslanci, ale také bývalí laureáti nebo někteří univerzitní profesoři. Institut Nobelovy ceny v Oslu přijímá nominace do konce ledna. Vítěze by potom měl oznámit na začátku října.

autor: Jitka Szászová
Spustit audio
  • Epidemie superprasat drancuje ekosystémy některých států Kanady a Spojených států

    27. listopad 2023
    Divoké prase

    Neobvykle odolná prasata si podmanila oblasti kolem jižních hranic Kanady se severními státy USA jako je Minnesota, Severní Dakota a Montana. Ty zahájily kroky, aby invazi druhu zabránily. Nyní jsou ohroženy kanadské provincie Alberta, Saskatchewan a Manitoba.

    Kontrole se vymkla prasata, která jsou genetickým křížencem divokého druhu z Evropy a prasete domácího. Z prvního jmenovaného získal druh schopnost přežít v náročných podmínkách, z druhého velikost a schopnost se rychle množit. O situaci informuje agentura AP.

    Profesor Ryan Brook ze Saskatchewanské univerzity označil prasata za nejinvazivnější zvíře na planetě. Jde podle něj o ekologickou pohromu, která ničí úrodu, napomáhá erozi půdy a zhoršuje kvalitu vody. Je velmi obtížné je zastavit, píše server Indpendent s odkazem na studii Saskatchewanské univerzity.

    Jedna bachyně může mít až šest selat v jednom vrhu, přičemž vychovat může až dva vrhy ročně. I kdyby bylo ročně zabito víc jak 65 % prasečí populace, ta by i přesto rostla. Farmáři v okolí výskytu superprasat se obávají šíření nemocí.

    Divoká prasata nejsou pro Severní Ameriku přirozeným druhem. Problém ale nastal v 80. letech minulého století, kdy stát vyzýval farmáře k chovu divokých prasat. Po krachu trhu s masem divočáků v roce 2001 někteří farmáři zkrátka přestřihli ploty a vypustila zvěř do volné přírody.

    Boj s prasaty stojí majitele pozemků ročně miliardy dolarů. Situaci nelze, dle Brooka, zvrátit jak v kanadské Manitobě, tak Saskatchewanu. Pro zabránění překročení hranic do USA možná bude nutné zavést tvrdší prostředky. Ty zahrnují pasti nebo chytání zvěře do sítí vystřelovaných z helikoptér. Posílen je také monitoring pohybu zvěře, píše AP.

  • Čichám, čichám zkažené jídlo. Elektronický nos umí rozpoznat nebezpečné bakterie v potravinách

    27. listopad 2023
    muž, sportovec
    Izraelská společnost Sensifi vyvinula elektronický nos, který je schopný rozpoznat, jestli se v jídle vyskytují bakterie jako salmonelóza nebo E.coli. Nástroj má pomoct rozpoznat nezávadnost potravin. O vynálezu informuje BBC.

    Každý lidský nos umí rozeznat pomocí až čtyř set receptorů okolo jednoho bilionu různých vůní. Nejnovější elektronické senzory, které na pachy upozorňují stále rychleji a přesněji, jsou složeny z elektrod pokrytých nanočásticemi uhlíku. Různé bakterie emitují různé pachy anebo nestálé organické sloučeniny.

    „Tyto specifické kvality se dají převést na elektrický signál,“ popisuje profesor Raz Jelinek, vývojář elektronického nosu a přednášející na izraelské Ben Gurionově univerzitě v Negevu. Po zpracování tohoto signálu se vzorek porovná pomocí AI se stále se rozrůstající databází a informuje uživatele o výsledku.

    Takto vypadá elektroda v „nosu“:

    Výkonný ředitel společnosti Modi Peled dodává, že dříve museli producenti potravin vzorky vozit na testování do laboratoří a výsledky byly známy až za několik dní. Sensifi by měl výsledky vyhodnotit do hodiny a firmy by tak mohly nový přístroj používat přímo ve výrobnách. „Testovací metody v potravinářském průmyslu se nezměnily skoro 50 let. Doteď nebyla AI v testování využita,“ dodává Peled.

  • Znečištěné ovzduší zabilo v roce 2021 v EU více než půl milionu lidí, ukazují data

    24. listopad 2023
    Rostoucí ceny energií působí světové ekonomice velké těžkosti.
    Podle odhadů zabilo znečištěné ovzduší v roce 2021 v EU více než půl milionu lidí. Zhruba polovině úmrtí by se dalo zabránit snížením znečištění na limity doporučené lékaři.

    Výzkumníci z Evropské agentury pro životní prostředí přičítají 253 000 předčasných úmrtí jen vzdušným koncentracím jemných prachových částic známým jako PM2,5, které překračují maximální doporučené limity Světové zdravotnické organizace. „Údaje, které dnes zveřejnila EEA, nám připomínají, že znečištění ovzduší je v EU stále největším zdravotním rizikem," uvedl Evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius píše deník The Guardian.

    WHO, která v roce 2021 zpřísnila směrnice pro kvalitu ovzduší, zdůrazňuje, že žádná úroveň znečištění ovzduší není bezpečná. Přesto stanovila horní limity pro některé znečišťující látky. Evropský parlament v září odhlasoval sladění pravidel EU pro kvalitu ovzduší s pravidly WHO, ale rozhodl se krok odložit až na rok 2035.

    Agentura EEA poprvé odhadla také celkové zatížení nemocemi, které jsou důsledkem špatné kvality vzduchu. Co se týče chronické obstrukční plicní nemoci, kterou způsobuje znečištění částicemi PM2,5, agentura EEA odhaduje, že v celé EU bylo ztraceno přibližně 150 000 let života.

    Podle letošního šetření deníku The Guardian dýchá 98 % lidí v Evropě vzduch zamořený takovým množstvím škodlivin, že porušuje směrnice WHO. Zátěž onemocnění, jak vyplývá z výsledků EEA, spadá především do východní a jihovýchodní Evropy.

  • Na Pohodě vystoupí Pendulum a Queens of the Stone Age. Multižánrový festival proběhne 11.–13. července

    24. listopad 2023
    Pohoda 2023
    Letošní 25. ročník mezinárodního open-air festivalu Pohoda se odehraje opět na letišti u slovenského Trenčína. Festival, který založili hudebníci Michal Kaščák a Mário Michna, dává prostor širokému spektru žánrů. Mimo koncerty přináší každoročně také přednášky na různá společenská témata, workshopy i divadelní představení.

    Pendulum se na trenčínské letiště vrátí po 15 letech. Návštěvníci se mohou těšit na pořádný drum & bassový nářez zabalený do rockové energie. „Pendulum jsou výjimečnou kapelou, která může být headlinerem elektronických i metalových festivalů,“ říká k výběru Michal Kaščák z Pohody. „Jejich koncerty s kapelou jsou hudebním svátkem a jsem rád, že se na Pohodu vrátí v plné síle,“ dodává.

    Americká kapela Queens of the Stone Age je dalším velkým zahraničním jménem v line-upu festivalu Pohoda 2024. Na svém kontě mají 9 nominací na Grammy. Queens of the Stone Age vznikli v roce 1996, kdy se rozpadla skupina Kyuss, v níž působil zpěvák Josh Homme. Od svého vzniku v kapele působili respektovaní hudebníci jako Dave Grohl z Nirvany a Foo Fighters, zpěvák Mark Lenegan a bubeník Joey Castillo. „O Queens of the Stone Age jsme se snažili mnoho let, jsem rád, že se nám to podařilo až teď – jsou ve skvělé formě“, říká ke kapele Michal Kaščák.

    Další jméno z line-upu dnes Kaščák exkluzivně prozradil v ranním vysílání Radia Wave: „S konceptem kapely P/\ST jsem se seznámil díky Startéru Radia Wave, se kterým spolupracujeme. Na vystoupení se moc těším. Na kapele, která se prezentuje jako experimentální rap s nášlapem do tvrdé elektroniky, obdivuju strhující show, texty i jejich podání,“ říká.

    Letos v červenci se návštěvníci festivalu mohou z dosud zveřejněných jmen těšit také na James Blake, Black Pumas, Morcheeba, Jockstrap, The Armed, DEADLETTER, Aquaserge, Pražský výběr, Para, Le Payaco, Berlin Manson, Katarzia a Fvck_Kvlt.

    Festival Pohoda je opět nominován na nejprestižnější evropské festivalové ceny European Festival Awards v kategorii Nejlepší středně velký festival. V rámci návštěvnických služeb a servisu bývá řazen k nejlepším evropským festivalům vůbec. Má též nálepku „zelený festival“ – a to díky šetrnému přístupu organizátorů k životnímu prostředí.

  • V Křišťálové Lupě bodovaly Buchty. Jsou v první desítce

    24. listopad 2023
    Buchty (Ivana Veselková a Zuzana Fuksová)
    V letošním 18. ročníku ankety Křišťálová Lupa mohla veřejnost opět hlasovat v osmi kategoriích. O dalších devíti pak rozhodla odborná porota. Cílem ankety je zvolit nejzajímavější a nejprospěšnější počiny, služby a osobnosti českého internetu.

    Diváci mohli rozhodnout o udělení cen v kategoriích Cena popularity, Internetové obchodování, Nástroje a služby, One (wo)man show, On-line video, Podcast roku, Zájmové weby a Zpravodajství a publicistika.

    Cenu popularity získal Těhotnej kuchař, vloger a autor kuchařských videí Jaroslav Vajgl, který zároveň vyhrál i v kategoriích One (wo)man show a Online video. V kategorii Podcast roku vyhrál projekt Hype-Cast. Šesté místo obsadil zpravodajský podcast Českého rozhlasu Vinohradská 12 a osmé místo zaujal sofistikovaně neseriózní zábavný girl talk Ivany Veselkové a Zuzany Fuksové Buchty. Úspěšné byly i Seznam Zprávy, které se umístily jako první v kategorii Zpravodajství a publicistika. Server iROZHLAS.cz se v této kategorii objevil na čtvrtém místě.

    Z kategorií pro odbornou porotu vyhrály v rámci ocenění Projekt roku Zbraneproukrajinu.cz. Ve finálním výběru této kategorie měl iROZHLAS.cz také zastoupení – projekt Společnost nedůvěry se umístil na sedmém a osmém místě, o které se dělí s projektem Radiožurnálu Život k nezaplacení. Jako nejlepší Nástroj a službu diváci vybrali Mapy.cz a vítězem v internetovém obchodování se stal eshop Alza.cz. Nejoblíbenějším zájmovým webem pak byly Paralelní listy.

    Letos se udělovaly také Anticeny, kde první místo obsadila „nulová aktivita české vlády v boji proti online dezinformacím“. Na děleném druhém a třetím místě se umístil předseda Pirátů a místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš za nedostatečný vývoj digitalizace eGovernmentu.

  • Hitlerův brouk a hovado Beyoncé. Přírodovědce čeká velký střet o jména živočichů

    23. listopad 2023
    Pták

    Pokud objevíte nový druh rostliny nebo živočicha, můžete ho pojmenovat jakkoliv – toto pravidlo platilo mezi botaniky a zoology odjakživa. Jenže někteří vědci teď tvrdí, že je na čase normy přepsat, aby rostliny a živočichové nebyli označováni „spornými“ názvy.

    Plán přejmenovat kvůli kontroverzním názvům až 80 druhů ptáků tento měsíc oznámila Americká ornitologická společnost. Latinská jména ptáků mají být nově zcela neutrální a nebudou ani odkazovat na konkrétní osoby. Přejmenovávání má začít v příštím roce.

    Je to případ například pěnice Townsendovy, pojmenované po Johnu Kirku Townsendovi, který v 19. století vykrádal hrobky domorodých indiánů. Nejedná se ale o první snahu o změnu kontroverzních jmen. V roce 2020 společnost změnila jméno strnada, který dříve nesl jméno generála konfederační armády Johna P. McCowna. V češtině jde o strnada černovousého.

    „Ve jméně je síla a některá anglická jména ptáků vytvářejí spojení s minulostí, která jsou i dnes vyčleňující a škodlivá. Potřebujeme mnohem inkluzivnější a angažovanější vědecký přístup, který zaměří pozornost na jedinečné vlastnosti a krásu samotných ptáků,“ uvedla prezidentka ornitologické společnosti Colleen Handelová.

    Jenže současná taxonomická pravidla změnu už jednou uděleného oficiálního vědeckého jména neumožňují. Guardian proto píše, že hrozí mezinárodní střet. „Lidé na obou stranách barikády na to mají velice vyhraněný názor,“ řekla k tomu botanička Sandra Knapp z Přírodovědného muzea v Londýně. Důležitá je podle ní diskuse. A právě ta botaniky čeká příští rok v červenci na Mezinárodním botanickém kongresu. Účastníci mají hlasovat o podobné změně jmen jako američtí ornitologové.

    Po konkrétních lidech je pojmenovaných zhruba 20 procent všech klasifikovaných živočichů. Často jde o postavy z popkultury jako je třeba ovád neboli hovado Scaptia beyonceae podle zpěvačky Beyoncé. Jiné jsou ale kontroverznější. Ve 30. letech ve Slovinsku vědci objevili brouka, který dodnes nese jméno Anophthalmus hitleri. Teď mu mimochodem hrozí vyhynutí, protože s ním ve velkém obchodují neonacisté.

  • Australská vesnice zažívá apokalypsu. Moře vyplavuje tuny živých i mrtvých krys

    23. listopad 2023
    Krysa

    Vesnice Kurumba ve státě Queensland je běžně rájem rybářů, lovců krevet a krabů. V poslední době se ale proslavilo spíše problémem s hlodavci. Moře tam totiž začalo nejen na pláže, ale taky přímo do ulic vyplavovat tuny chlupatých krys – živých i mrtvých.

    Yvonne Tunney je jednou z asi 500 obyvatel, kteří tu žijí. Redaktorům australského Guardianu řekla, že krysy Kurumbu doslova zamořily: „Všichni chystáme pasti a návnady, abychom je dostali pod kontrolu,“ tvrdí Yvonne s tím, že ani různí predátoři teď podle ní nemají o krysy zájem, protože už jich mají sami dost. Písečný ostrůvek, který se v městečku objevuje při odlivu, podle ní nebyl ani vidět, z moře čněla jen masa dlouhosrstých krys.

    Další obyvatelka Kurumby, Tina Hutchinson vlastní rybářskou společnost. „Nemůžete mít ani otevřené dveře, protože by se vám dovnitř dostaly krysy. Když v noci vyjedete autem, vidíte je, jak jen tak pobíhají kolem,“ zlobí se. Krysí apokalypsa ale místní trápí i z jiného důvodu, hlodavci totiž devastují jejich majetek. Dráty v autech, lodích, zavlažování na zahradě, rozvody v domech. Kromě toho znečišťují vodní zdroje a taky ničí úrodu.

    Krysy zamořily po silném období dešťů i další vesnice v Queenslandu. Profesor Peter Banks, odborník na hlodavce z univerzity v Sydney, k tomu dodal, že dlouhosrsté kryse se nepřezdívá „morová“ jen tak. „Mají velmi vysokou míru reprodukce, takže když ve vyprahlém prostředí, což je jejich přirozené prostředí, hodně zaprší, jejich počet se radikálně zvýší.“

    Rady několika místních regionů uvedly, že se chystají na dlouhý boj. V budoucích měsících by se totiž situace neměla lepšit. „Bohužel je jich tu hodně a ze západního a jižního Queenslandu jich přichází ještě více,“ řekl ABC News starosta okresu Carpentaria Jack Bawden. „V dohledné době se nám neuleví. Možná to prostě budeme muset vydržet.“

  • New York má místa pro bezpečné užívání drog. Podle studie se kriminalita v jejich okolí nezvýšila

    22. listopad 2023
    Drogová závislost
    Podle nové studie nezpůsobila centra prevence předávkování v USA nárůst kriminality. Jde o místa, kde si lze legálně aplikovat psychotropní látku. Studie zpracovala data za čtyři roky provozu na dvou místech v New Yorku. 

    V listopadu 2021 byla na Manhattanu otevřena dvě centra prevence předávkování (OPC). Lidé zde mohou užívat drogy, aniž by jim hrozilo zatčení a v případě předávkování jim je poskytnuta první pomoc. Organizace OnPoint NYC, která provozuje oba prostory, uvedla, že se jí podařilo odvrátit více než tisíc případů předávkování. Hlavní kritikou center je, že podporují užívání drog a trestnou činnost v jejich okolí – to se však již dříve nepotvrdilo například v kanadské Britské Kolumbii, kde jsou podobná místa také v provozu, informuje server Vice.

    Studie o newyorských pracovištích, publikovaná v časopise JAMA Network Open sledovala hlášení kriminality a telefonáty na krizové linky v okolí dvou center prevence předávkování mezi lety 2019 a 2022. Získaná data porovnala s hovory z okolí 17 center výměny injekčních stříkaček po celém městě a zjistila, že nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v počtu násilných nebo majetkových trestných činů.

    „Těm, kteří se obávají, že otevření center prevence předávkování zvýší kriminalitu ve čtvrtích, které tyto programy podporují, bych rád řekl, že naše analýza to nepotvrzuje,“ uvedl v tiskové zprávě hlavní autor studie Brandon del Pozo, odborný asistent z Centra medicíny a zdravotnických služeb na Brownově univerzitě.

  • Švédska sodíková baterie může snížit surovinovou závislost Evropy na Číně. Je levnější a udržitelnější

    22. listopad 2023
    Surovinovou závislost na asijských zemích by mohla řešit baterie ze Švédska
    Evropská výroba elektrických baterií je závislá na surovinách z Číny a dalších asijských zemí. Švédská společnost Northvolt nyní přišla s novinkou, která by mohla závislost na nedostatkových surovinách z Číny snížit. Sodík-iontová baterie je navíc levnější a udržitelnější.

    Společnost Northvolt, píše The Guardian, je jediným velkým evropským výrobcem baterií pro elektrická vozidla. Její nová baterie, která má hustotu energie více než 160 watthodin na kilogram, byla navržena pro zařízení na skladování elektřiny. V budoucnu by mohla být použita v elektrických vozidlech. Její výroba se obejde bez použití lithia, niklu, grafitu a kobaltu. „Sodíková technologie přináší nezávislost na některých částech světa, včetně Číny,“ řekl Patrik Andreasson, viceprezident společnosti Northvolt pro strategii a udržitelnost. Společnost plánuje představit baterii zákazníkům v příštím roce.

    Ukládání elektřiny do baterií v průmyslovém měřítku je považováno za klíčové pro dekarbonizaci národních elektrických sítí. Baterie mohou uchovávat energii z větrných parků a solárních panelů, kterou lze využít, když vítr utichne nebo nesvítí slunce. Společnost Northvolt uvedla, že baterie, která je založena na katodě s vysokým obsahem sodíku a anodě z tvrdého uhlíku, je při vysokých teplotách bezpečnější než alternativy, píšou Financial Times.