Nová studie říká, že zatímco suchozemský hmyz vymírá, ten vodní se rychle množí

4. květen 2020

Zatímco vědci pozorují v posledních desetiletích celosvětový úbytek hmyzu, nová studie ukazuje, že situace není tak jednoznačná, jak si mysleli.

Studie publikovaná ve vědeckém časopise Science porovnala údaje ze 166 průzkumů a skoro 1700 webových stránek. Data ukázala, že zatímco počty suchozemského hmyzu klesají, kategorie sladkovodního se rozrůstá. Jak píše britský zpravodajský web BBC, hmyzí populace jsou různorodé a vedle jedné vymírající může žít v těsné blízkosti jiná, která prosperuje. To potvrdila zmíněná studie. Podle ní vymírá suchozemský hmyz, jako jsou mravenci, motýli nebo kobylky, rychlostí o 0,92 % ročně, což je celkových 9 % populace za jednu dekádu.

„To je velmi vážné, za 30 let to znamená o čtvrtinu méně hmyzu,“ řekl webu Inhabitat hlavní autor studie Roel Van Klink z Německého centra pro integrovaný výzkum biologické rozmanitosti. „A to se bavíme o průměru, existují místa, kde je to mnohem horší,“ dodává a upřesňuje, že suchozemský hmyz vymírá hlavně v západních a středozápadních oblastech USA a v Evropě, zejména v Německu.

Úplně opačný trend ale vykazuje hmyz, který žije ve sladkých vodách, jako jsou jepice nebo pakomáři. Jejich populace roste o víc než jedno procento ročně, hlavně na západě Spojených států, v severní Evropě a v Rusku. Vědci připisují populační růst legislativě, která státy donutila vyčistit jezera a řeky. „Ale i suchozemský hmyz může svoje vymírání ještě zvrátit,“ říká Klink. „Pěkná věc na hmyzu je, že většina má neuvěřitelně velký počet potomků, takže pokud jeho životní prostředí pozměníme správným způsobem, bude se populace rychle zotavovat.“

Spustit audio
  • Umělá inteligence rozpozná kuřecí volání o pomoc, mohla by pomoct snížit úzkost drůbeže

    29. červen 2022
    Slepice ve velkochovu

    Nový výzkum ukazuje, že technologie, která zachycuje a vyhodnocuje kdákání kuřat v obřích krytých halách, správně rozlišuje tísňová volání od ostatních zvuků v prostoru s přesností na 97 procent. Toho by se dalo využít ke zvyšování pohody u kuřat a slepic i dalších zvířat na farmách.

    Každý rok se po celém světě chová asi 25 miliard kuřat – mnoho z nich v obrovských halách, kde se tísní tisíce ptáků. Jednou z možností, jak posoudit pohodu takových tvorů, je poslouchat zvuky, které vydávají.

    „Kuřata jsou velmi hlasitá, ale tísňové volání bývá hlasitější než ostatní projevy a dá se popsat jako čistě tónové,“ řekl docent Alan McElligott ze City University of Hong Kong, který se zaměřuje na chování a dobré životní podmínky zvířat. „Dokonce ani pro netrénované ucho není problém je rozlišit.“

    Teoreticky by farmáři mohli používat projevy kuřat k měření úrovně jejich úzkosti a v případě potřeby upravit místa, kde jsou chována. V komerčních hejnech s tisíci nebo desetitisíci kuřat je ale nasazení lidských pozorovatelů nepraktické. Jejich přítomnost by mohla zvířata ještě více stresovat a navíc při tak velkém počtu ptáků by bylo vyčíslení počtu tísňových volání nemožné.

    Jeho tým vyvinul nástroj, který automaticky identifikuje tísňová volání kuřat podle záznamů z hal s intenzivními chovy. Na webu o tom píše The Guardian. Zařízení správně identifikovalo 97 procent tísňových volání.

    „Naším konečným cílem není počítat nouzová volání, ale vytvořit podmínky, ve kterých mohou kuřata žít a které v nich nebudou vyvolávat takovou úzkost,“ vysvětlil McElligott, který odhaduje, že technologie by mohla být komerčně nasazena do pěti let.

    Než se tak stane, tým bude muset zajistit, aby záznamové zařízení fungovalo v různých typech hal, a také ho otestovat na farmách s vyššími nebo nižšími standardy prostředí.

  • Podobná tělesná vůně usnadňuje vznik přátelství, říkají vědci

    29. červen 2022
    přátelé

    Odborníci z Weizmannova institutu věd zjistili, že lidé inklinují k navazování přátelství s jedinci, kteří mají podobný tělesný pach. Podařilo se jim také předpovědět kvalitu sociálních interakcí mezi úplně cizími lidmi tak, že si je očichali pomocí zařízení eNose, tedy elektronického nosu.

    Server Neuro Science News uvádí, že dominantní role čichu v sociálních interakcích byla dosud ve velkém rozsahu zdokumentována u všech suchozemských savců kromě člověka. Je to proto, že lidé nepoužívají své nosy v sociálním prostředí jako všichni ostatní suchozemští savci? Nebo je toto chování u lidí skryté?

    Postgraduální studentka Inbal Ravreby v laboratoři profesora Noama Sobela na katedře mozkových věd předpokládala, že tomu tak je. Opírala se o dvě předchozí pozorování. Za prvé, několik linií důkazů naznačuje, že lidé neustále, i když většinou podvědomě, očichávají sami sebe. Za druhé, lidé často podvědomě očichávají ostatní lidi. Kromě toho je známo, že máme tendenci se přátelit s lidmi, kteří jsou nám podobní vzhledem, původem a třeba i mozkovou aktivitou.

    Ravreby vycházela z toho, že když lidé podvědomě očichávají sebe a ostatní, mohou se podprahově srovnávat a že pak můžou tíhnout k těm, jejichž vůně je podobná jejich vlastní. Aby hypotézu ověřila, angažovala několik párů kamarádských dvojic stejného pohlaví v nesexuálních vztazích, jejichž přátelství vzniklo velmi rychle. Předpokládala, že protože taková přátelství vznikají před bližším seznámením, mohou být významně ovlivněná fyziologickými vlivy, jako je tělesný pach.

    Poté od nich posbírala vzorky tělesného pachu a provedla dvě sady experimentů. V jednom provedla srovnání pomocí zařízení eNose, které posuzovalo chemické stopy pachů. Ve druhém požádala dobrovolníky, ať přičichnou ke dvěma skupinám vzorků tělesného pachu, aby bylo možné posoudit podobnosti měřené lidským vnímáním.

    V obou typech experimentu bylo zjištěno, že si přátelé navzájem voní výrazně více než jednotlivci v náhodných párech.

  • HBO připravuje pokračování seriálu Temný případ. V hlavních rolích s Jodie Foster a Kali Reis

    29. červen 2022
    True Detective (Temný případ)

    Comeback seriálu Temný případ (True Detective) je oficiálně potvrzený. Úspěšné mysteriózní příběhy se tak vrátí ve čtvrté sérii. Jejich příznivci se můžou těšit na první nové díly od roku 2019 a zároveň první od ukončení spolupráce mezi HBO a tvůrcem seriálu Nicem Pizzolattem v roce 2020.

    True Detective: Night Country bude o náhlém zmizení šesti mužů z výzkumné stanice Tsalal v Ennis na Aljašce. V hlavních rolích detektivů, respektive detektivek, Liz Danvers a Evangeline Navarro se představí Jodie Foster a Kali Reis. Producentem připravované série bude Barry Jenkins a o scénář, režii a výkonnou produkci se postará mexická producentka, spisovatelka a filmová režisérka Issa López.

    Ačkoliv práva na seriál po ukončení spolupráce vlastní HBO, Pizzolatto se znovu do jisté míry zapojí jako výkonný producent, spolu s Foster, Jenkinsem, společností Anonymous Content, Mari Jo Winkler, Matthewem McConaugheym, Woodym Harrelsonem, Adele Romanski, Markem Ceryakem, Alanem Page Arriagou a Carym Joji Fukunagou.

    „Jsme absolutně nadšení, že se vracíme k franšíze Temný případ a že můžeme spolupracovat s multitalentovanou Issou López, jejíž jedinečnou vizi nejnovější série Night Country krásně zhmotní Jodie Foster a Kali Reis v hlavních rolích,“ uvedla Francesca Orsi, výkonná viceprezidentka pro program stanice HBO, v oficiálním prohlášení.

    Magazín Rolling Stone připomíná, že Temný případ měl premiéru v roce 2014 s Matthewem McConaugheyem a Woodym Harrelsonem v hlavních rolích. Následující rok přišla druhá série s Vincem Vaughnem, Colinem Farrellem a Rachel McAdams. Po čtyřleté pauze se vrátila v roce 2019 s Mahershalou Ali v hlavní roli.

    True Detective: Night Country bude první sérií se dvěma ženskými hlavními hrdinkami.

  • Přidejte v projektu Mléko do škol i jeho rostlinnou variantu, žádá petice

    28. červen 2022
    mléko

    Mezinárodní organizace ProVeg International, která prosazuje rostlinné alternativy živočišných výrobků, chce dosáhnout toho, aby Evropská komise zařadila do projektu dodávek mléka, ovoce a zeleniny do škol také rostlinné alternativy mléka.

    Cílem projektu Evropské unie, jehož součástí je dodávání ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků dětem od mateřských až po střední školy, zlepšit jejich stravovací návyky. Jeho součástí je i propagace, která má zvýšit spotřebu vybraných produktů.

    Program ale nemyslí na školní děti, které nechtějí pít kravské mléko. Přidáním rostlinného mléka obohaceného o vápník do programu by Unie podle organizátorů petice podpořila inkluzivitu ve školách, pomohla k ochraně planety a zlepšení životních podmínek zvířat.

    „Evropská unie několikrát ve svých materiálech i projektech zmiňuje nutnost zvýšit poměr rostlinné stravy v jídelníčcích občanů i občanek, například přímo ve Strategii EU Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork) nebo i v plánu boje proti rakovině,“ uvedla komunikační manažerka ProVeg Česko Eva Hemmerová. Dodává, že rostlinná mléka mají až o 78 procent nižší uhlíkovou stopu než mléko živočišného původu.

     „Kravské i obohacené rostlinné mléko obsahují shodně 120 mg vápníku na 100 ml a typy rostlinných mlék, jako je hrachové či sójové, obsahují také obdobné množství bílkovin,“ doplňuje nutriční terapeutka Veronika Baťová.

    ProVeg také uvádí, že 68 procent světové populace je intolerantní vůči laktóze a i když program mléko do škol nabízí kravské mléko bez laktózy, měly by děti mít možnost zvolit rostlinnou alternativu. Alergie na mléčnou bílkovinu z kravského mléka je pak nejběžnější formou potravinové alergie u nejmenších dětí.

    Petice upozorňuje, že Evropská komise teď provádí přezkum celého projektu a zbývá přesně měsíc, do 28. července, do veřejné konzultace. Do té doby může posílat své podněty i veřejnost. V době zveřejnění našeho článku bylo pod peticí 40 tisíc z 60 tisíc potřebných podpisů. Podpis lze přiložit zde.

    Státní zemědělský intervenční fond, který zajišťuje financování projektu, letos v únoru informoval, že jdou v rámci něj mléčné výrobky do 3 700 základních škol. Za školní rok 2020/2021 fond vyplatil více než 244 milionů korun. Projekt je financovaný přibližně ze dvou třetin z národního rozpočtu a z jedné třetiny z fondů EU.

  • Čeští vědci objevili na Borneu novou masožravku. Pasti na brouky a mravence klade pod zemí

    28. červen 2022
    Nepenthes pudica masožravka

    Vědci objevili v tropických deštných lesích na ostrově Borneo pozoruhodnou masožravou láčkovku, která vytváří funkční podzemní pasti. Mezinárodní tým pod vedením zástupců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ji pojmenoval láčkovka stydlivá (Nepenthes pudica), protože své láčky schovává pod zem.

    Odborný tým provádí výzkum v pralesích na Borneu už několik let a za tu dobu si připsal řadu objevů. Nový druh láčkovky pochází z indonéské provincie Severní Kalimantan a bourá zažité představy o těchto rostlinách.

    „Chová se úplně jinak než všechny ostatní známé druhy. Své až 11 centimetrů velké pasti totiž umisťuje pod zem. V dutinách nebo přímo v půdě tato láčkovka lapá podzemní živočichy. Většinou v jejích pastích končí bezobratlí, především mravenci, různí roztoči a brouci,“ uvedl Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty.

    K objevení láčkovky stydlivé přispěla i náhoda. Během několikadenního výstupu na jednu bezejmennou horu si přírodovědci všimli rostliny, která neměla žádné pasti, ale podle stavby těla ji určili jako láčkovku. Pasti objevili, až když při fotografování rostlin strhli mechový porost na spodní části jednoho stromu.

    „Pod mechovým polštářem se najednou objevily nádherně vyvinuté konvičky této láčkovky,“ vysvětlil Dančák. Tato masožravka nejspíš ukrývá pasti do podzemí, protože úzké hřbety hor můžou poměrně rychle vysychat. V podzemních dutinách je naopak vlhko a hemží se to tam potravou.

    Na rozdíl od všech ostatních láčkovek vytváří tento druh kromě nadzemních výhonů také krátké podzemní lodyhy, které zpravidla vrostou do nějaké dutiny, ve které poté vytváří listy. Pasti jsou výrazně hnědočerveně zbarvené. Listy, z nichž vyrůstají, mají bílou barvu. Postrádají totiž chlorofyl.

    „Zajímavé je, že kromě kořisti jsme u podzemních pastí láčkovky objevili také spoustu živočichů, kteří se na toto prostředí adaptovali, aniž by je rostlina strávila. Žijí tam například larvy komárů, hlístice a jeden druh červa, který byl po naší expedici také popsán jako nový druh,“ doplnil Václav Čermák z lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy Univerzity.

  • Roboti ve tvaru ryb dokážou plavat v oceánech a sbírat mikroplasty ze zákoutí a skulin na jejich dnech

    28. červen 2022
    plasty oceán
    Drobné plastové částice, jež mohou být po požití škodlivé pro mořské živočichy, se usazují právě na dně a jejich odstranění odtud je obtížné. Jak píše Newsweek, čínští vědci vyvinuli malého robota s vlastním pohonem, který dokáže vplouvat do těžko dostupných míst oceánů a vyčistit je.

    Sin-sing Čang a jeho výzkumná skupina vytvořili pro robota nový odolný materiál, protože elastomery a hydrogely, běžně používané pro výrobu měkkých robotů, se v mořském prostředí snadno poškodí.

    Jako hlavní materiál zvolili perleť. Ta se nachází na vnitřní straně lastur škeblí a je silná a pružná. Výzkumný tým vrstvu po vrstvě vymodeloval robota ve tvaru ryby, který byl 15 milimetrů dlouhý a schopný vplouvat do těsných prostor.

    Robot se dokáže pohybovat rychlostí čtyři centimetry za sekundu pomocí laseru s infračerveným světlem, který při zapnutí a vypnutí umožňuje máchání ocasem a pohání ho dopředu. Robot je schopný absorbovat polystyrenové mikroplasty ve vodě a transportovat je jinam.

    Výzkumníci také už stihli prokázat, že se materiál po poškození dokáže sám uzdravit, a proto můžou robotické ryby vstřebávat mikroplasty takřka nepřetržitě. Mohly by se prý využívat také k monitorování úrovně znečištění v mořském prostředí.Podle studie japonské státní univerzity v Kjúšú je ve světových oceánech odhadem 24 bilionů kusů mikroplastů.

  • Koupání bez chemie. Vodu v novém biotopu v Kosmonosích čistí tisíce rostlin

    27. červen 2022
    plavání, koupání, léto, voda

    V Kosmonosích na Mladoboleslavsku otevřeli nový koupací biotop v areálu Obora. Samočisticí vodní nádrž namísto nepoužívaného koupaliště začalo město budovat loni v srpnu. Většinu zaplatily Kosmonosy, necelými sedmi miliony korun přispěl Nadační fond Škoda Auto. Informuje o tom server Ekolist.

    „Hodně jsme se inspirovali jinde, v Česku už je docela dost podobných biotopů, takže stejně jako jinde využíváme pro přírodní čištění vody hlavně kořenový systém vodních rostlin. Máme ale propojenou koupací a regenerační část koupaliště, což jinde k vidění moc není,“ uvedl Michal Šimon z kosmonoské radnice.

    Koupaliště má tři tisíce metrů čtverečních. Pro regeneraci bude sloužit zhruba polovina, od koupací části ji oddělují bojky. Biotopická koupaliště udržují čistotu vody bez chemie. Kromě tří tisíc rostlin budou v případě zvýšeného náporu lidí s čištěním pomáhat i dva pískovcové filtry.

    „Každé dva týdny děláme rozbory, pokud se ukáže, že je voda ke koupání nevhodná, budeme to muset na pár dní zastavit nebo omezit, aby se voda dočistila,“ dodal Šimon. Podle něj se krátce po napuštění vody objevili v koupališti například čolci nebo žáby.

    Kromě biotopového koupaliště jsou v areálu i herní prvky a in-line dráha. V budoucnu by měla přibýt rekreační louka, přírodní amfiteátr a chatky, které by mohly sloužit například školám v přírodě. Do roku 2025 by se navíc Kosmonosy měly obnovenými lesními cestami propojit s nedalekou obcí Bradlec.

    Chcete načerpat ještě více inspirace, kam v létě vyrazit za koupáním? Poslouchejte sérii Ondry Šebestíka a Kateřiny Tomsové Plavky! Zatím společně navštívili Třeboňsko a jezero Milada, každé úterý se však můžete těšit na další zajímavá místa.

  • Francie chce ukotvit právo na potrat v ústavě. Reaguje tak na rozhodnutí amerického soudu

    27. červen 2022
    potrat, potraty, demonstrace

    Francie chce zakotvit právo na potrat v ústavě. Reaguje tak na rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který toto právo zrušil. Návrh na změnu ústavy už podle britského serveru Independent sněmovně předložila Aurore Berge, parlamentní šéfka strany Republika v pohybu prezidenta Emmanuela Macrona.

    „Tento krok musíme učinit dnes, abychom o toto právo zítra nepřišli. Rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu je katastrofou pro ženy po celém světě,“ řekla Berge v Radio France. Politička také uvedla, že tak chce čelit zarytým odpůrcům potratů z řad francouzského krajně pravicového Národního sdružení.

    „Ženská práva jsou stále velmi křehká a často jsou zpochybňována. Ústavu ale nezměníte tak jednoduše jako zákon,“ dodala Berge. V novele ústavy by tak měla být věta, že „nikdo nemůže být zbaven práva dobrovolně přerušit těhotenství,“ uvedla agentura AFP.

    Návrh zákona podpořila premiérka Elisabeth Borne i šéfové dalších stran. Prezident Emmanuel Macron krok amerických soudců odsoudil. Macronova vládnoucí strana sice v posledních volbách do Národního shromáždění ztratila většinu, s opozičním levicovým blokem by ale změnu ústavy mohla lehce prosadit. Souhlasit by s tím musel i Senát.

    Proti potratům se dlouhodobě staví Národní sdružení krajně pravicové političky Marine Le Pen. Strana ale podle jejího mluvčího nechce žádným způsobem omezovat možnost potratů. Další pravicoví politici podle serveru Independent uvedli, že se Macronova strana snaží návrhem zákona pouze odvést pozornost od domácích problémů.

    Francie zavedla právo na potrat v roce 1975, dva roky poté, co ho přelomovým verdiktem Roe vs. Wade umožnil Nejvyšší soud Spojených států amerických. V roce 2018 Paříž prodloužila lhůtu na umělé přerušení těhotenství z 12 týdnů na 14.

  • V olomoucké zoo se narodila velká vzácnost: medojed kapský

    27. červen 2022
    Medojed kapský

    V zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce se narodilo mládě medojeda kapského. Na svět přišlo už 30. května, matka ho ale střežila ve své budce a doposud ho nikdo neviděl. Zoo patří mezi 16 chovatelských institucí na celém světě, které o tuto šelmu z čeledi kunovitých pečují. Informuje o tom server Ekolist.

    „Rozmnožení medojeda kapského v zajetí představuje velkou vzácnost,“ uvedla mluvčí zoo Iveta Gronská. „Na celém světě se jedná jen o 16 institucí. V Evropě o šest, z toho tři jsou české zoo. Olomouckou skupinu zakládali v roce 2018 jedinci pocházející z míst svého přirozeného výskytu v Africe. Zatím jsme odchovali tři mláďata,“ upřesnila. Rodiče mláděte jsou stejní jako u předchozích dvou, která se v olomoucké zoo narodila.

    Medojedy budou nově chovat i v Safari Parku Dvůr Králové: „Samička narozená v roce 2021 právě odcestovala do Safari Parku Dvůr Králové, kde s tamním samcem vytvoří záložní chovný pár v rámci republiky, neboť zvířata v ostatních zoo jsou již vzhledem k věku za hranicí reprodukčních schopností,“ uvedla Gronská.

    Medojed kapský nemá v přírodě téměř žádného přirozeného nepřítele. Má volnou kůži se silnou hrubou srstí, je proto odolný vůči hadímu uštknutí nebo kousnutí hmyzem. Podle serveru Ekolist se dokáže ubránit i proti útokům lva nebo levharta. Medojed přirozeně žije v Africe a je to všežravec, živí se ptáky, malými savci, ovocem a také medem.

    Právě podle medu dostal své jméno. Ve volné přírodě totiž spolupracuje s ptákem medozvěstkou křiklavou. Medozvěstka křikem zvěstuje, že nalezla včelí hnízdo, medojeda k němu navede, počká, až ho rozbije a vyplení. Poté se k hostině přidá.