Nový druh pavouka objevený na Madagaskaru dostal jméno po Gretě Thunberg

15. červen 2020

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunberg si může na seznam osobních vyznamenání přidat jedno další – byl po ní pojmenován nově objevený druh pavouka.

Thunberga gen. nov. je nový druh loveckých pavouků z Madagaskaru. Objevil ho arachnolog Peter Jager a pojmenoval ho na počest mladé Švédky, která se angažuje v boji proti změně klimatu. „Rostoucí teploty ovlivňují všechny oblasti přírody včetně endemické rozmanitosti a fauny pavouků na Madagaskaru,“ tvrdí Jager, který se sám zúčastnil několika protestů inspirovaných školní stávkou za klima.

Ve studii publikované vědeckým časopisem Zootaxa Jager vysvětluje, že nový druh se od ostatních loveckých pavouků liší uspořádáním očí a jedinečným tečkovaným vzorem na zádech. Lovečtí pavouci jako takoví jsou specifičtí tím, že netkají pavučiny a potravu místo toho aktivně hledají a loví.

Jager, který za svou dvacetiletou vědeckou kariéru objevil už několik nových druhů pavouků, doufá, že pojmenováním tohoto pro spoustu lidí děsivého tvora po Gretě Thunberg upozorní na problém ztráty biologické diverzity na MadagaskaruNejedná se přitom o prvního pavouka, kterého Jager pojmenoval po někom známém, svůj předchozí objev – loveckého pavouka z jihovýchodní Asie – označil jako Heteropoda davidbowie.

Spustit audio
  • Pravidelná konzumace hroznového vína může zabránit rakovině jater u milovníků fast foodu

    16. srpen 2022
    Hroznové víno

    Každodenní konzumace hroznového vína může prodloužit život až o 5 let - tedy alespoň těm, kteří se pravidelně stravují ve fast food občerstveních. Vyplývá to z pokusu na laboratorních myších, který zveřejnil časopis Food.

    V sérii pokusů myši dostávaly stravu s vysokým obsahem tuku. K tomu jim ale vědci přidávali doplněk stravy v podobě hroznového prášku. Laboratorní myši pak žily déle a měly méně ztučnělá játra než hlodavci, kteří doplněk stravy nedostávali. Hrozny totiž změnily některé informace v genech a ztučnění jater, které postihuje asi 25 % lidí a může vést k rakovině jater, se podařilo zabránit nebo ho oddálit.

    U myší se taky zvýšila hladina antioxidantů. Pravidelná konzumace hroznů má i příznivý účinek na fungování mozku. Autor studie doktor John Pezzuto odhaduje, že nové poznatky by až o 5 let mohly prodloužit život lidem, kteří si pravidelně objednávají jídlo z fast foodu. Server Good News Network ale upozorňuje, že budou nutné ještě další výzkumy, které pozitivní vliv hroznového vína na člověka potvrdí.

  • Téměř polovina pacientů se srpkovitou anémií si stěžuje na špatnou péči, ukazuje celosvětový průzkum

    16. srpen 2022
    Sprkovitá anémie krvinky

    Polovina pacientů se srpkovitou anémií si stěžovala na to, že lékaři neberou jejich nemoc vážně a nemají o ni dostatečné znalosti. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila biofarmaceutická společnost Global Blood Therapeutics. Srpkovitá anémií mění tvar krevních buněk do tvaru půlměsíce a brání tak průtoku krve. Nemocní mají silné bolesti, kvůli kterým můžou skončit v nemocnici.

    Průzkumu se zúčastnilo se ho více než 1 300 pacientů a zdravotníků z 10 zemí včetně Brazílie, Francie, Ománu nebo Saudské Arábie. Existují léky, které můžou snížit počet záchvatů, jedinou účinnou pomocí je ale transplantace kostní dřeně. S tímto druhem anémie se každoročně na celém světě narodí zhruba 300 000 dětí. Většina nemocných pochází z chudších zemí a dožije se jen pěti let.

    „Srpkovitá anémie je stále považována za vzácné onemocnění, ačkoliv s ním žijí miliony lidí. Samotné stanovení správné diagnózy je obtížné - v průměru to trvá sedm let,“ řekla deníku The Guardian Manjusha Chatterjee z neziskové organizace NCD Alliance, která se věnuje výzkumu neinfekčních onemocnění.

    Podle deníku The Guardian jde vůbec o první celosvětový průzkum mezi pacienty se srpkovitou anémií. Více než třetina pacientů s dědičnou poruchou krve pak uvedla, že za špatnou zdravotní péči může jejich etnická příslušnost. 

    Srpkovitou anémií trpí nejčastěji lidé ze subsaharské Afriky. Pacienti taky zmínili, že v práci nebo ve škole zameškali v průměru více než sedm dní za měsíc. Téměř polovina dotázaných pak uvedla, že nemoc ovlivnila jejich duševní zdraví. Zatímco poruchou trpí miliony lidí, pouze 53 % lékařů si myslí, že ví, jak nemoc léčit.

    „Průzkum ukazuje, jak je důležité porozumět potřebám pacientů a naznačuje, co můžeme v lékařské komunitě udělat, abychom pomohli změnit pohled na věc a zvýšili vzdělání a informovanost,“ uzavírá profesor Baba Insusa z dětské hematologie v londýnské nemocnici Guy's and St Thomas' NHS foundation trust v Londýně.

  • Masarykova univerzita otevře nový obor, učit se bude i ve virtuální realitě

    16. srpen 2022
    VR, virtuální realita

    Brněnská Masarykova univerzita otevírá od září nový studijní program Design informačních služeb. Tříletý bakalářský program bude jen online, částečně i ve virtuální realitě. Přihlášky jsou otevřené do 20. srpna. Absolventi se uplatní jako UX designéři nebo strategičtí designéři – můžou tak zlepšit třeba informační služby na úřadech.

    Nový program se bude vyučovat na Katedře informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě. Patnáct studentů přijatých do prvního ročníku se bude věnovat oblastem designového myšlení nebo uživatelského výzkumu.

    „Na informace se díváme z různých úhlů jak sociálně-vědného, tak technologického. Na informační služby se pak díváme jako na celek – jak se k informacím člověk dostává a jak je přijímá, jaká je celá cesta službou, zda člověk vnímá, že přijímá například důvěryhodné informace,“ říká v rozhovoru pro server Czechdesign Garantka studia Laďka Zbiejczuk Suchá.

    Výuka bude přizpůsobená zájemcům různých věkových skupin a pracujícím studentům. Velká část studia půjde absolvovat velmi individuálně s pomocí tutora online nebo v domluveném čase s mentorem. Počítáme s tím, že se budeme pravidelně vídat přibližně šestkrát za semestr. Zhruba na čtyři hodiny dopoledne tak, aby člověk pak stihl ještě nějaké své vlastní činnosti, doplňuje Zbiejczuk Suchá.

    V prvním ročníku bude součástí výuky taky virtuální realita. Všichni studenti dostanou brýle pro virtuální realitu a část výuky proběhne v různých virtuálních prostředích. Výstupem ze studia by pak mělo být především portfolio projektů, které studenti za tři roky vytvoří. Bakalářskou práci psát nebudou, své projekty ale musí prezentovat na konferenci.

    Přihlášky ke studium můžou zájemci podat do 20. srpna na stránkách univerzity.

  • Testosteron podporuje přátelské chování i agresi – záleží na kontextu

    15. srpen 2022
    testosteron boj zápas agresivita

    Vědci měli dlouho za to, že zvýšená míra testosteronu přispívá k agresivitě a potlačuje prosociální chování. Nejnovější studie o účincích tohoto hormonu na pískomily mongolské provedená na Emory University v Atlantě ukazuje, že může u samců naopak vyvolávat přátelské a společenské jednání, a tak výrazně měnit jejich reakce v závislosti na situaci, v níž se nacházejí. 

    „Poprvé jsme prokázali, že testosteron může u stejného jedince kromě agrese přímo podporovat nesexuální, prosociální chování,“ řekla webu earth.com hlavní autorka studie Aubrey Kelly, odborná asistentka psychologie na Emory University. „Je to překvapivé, protože normálně považujeme testosteron za hormon podporující sexuální chování a agresivitu. Ale ukázali jsme, že v závislosti na sociálním kontextu může mít jemnější účinky.“

    Vědci provedli experimenty na mongolských pískomilech, hlodavcích, o nichž je známo, že tvoří trvalé páry a společně vychovávají mláďata. I když tito samci můžou být agresivní při obraně svého teritoria a někdy i během páření, umí se také mazlit poté, co samice otěhotní, a později poskytovat ochranu mláďatům.

    Při pokusech vědci nejprve představili samce pískomila samici, a poté, co zvířata vytvořila pár a samice zabřezla, dali samcům injekci testosteronu v očekávání, že akutní nárůst hladiny testosteronu zmírní jeho tulící chování. „Namísto toho nás překvapilo, že samec pískomila byl ke své partnerce ještě přítulnější a přátelštější, stal se z něj superpartner,“ uvedla profesorka Kelly.

    V následném pokusu, provedeném s týdenním odstupem, vyndali samice z klece a představili jim neznámého samce. „Běžně by samec jiného samce, který se dostal do jeho klece, pronásledoval, nebo by se mu snažil vyhnout. Místo toho byli domácí samci, kterým byl předtím aplikován testosteron, k vetřelci přátelštější.“

    Toto přátelské chování se ovšem po další injekci testosteronu náhle změnilo a pískomilové byli vůči vetřelci agresivnější. „Zdá se, že testosteron posiluje chování odpovídající kontextu,“ vysvětlila Kelly. Vypadá to tedy, že testosteron pomáhá zvířatům rychle přepínat mezi prosociálními a antisociálními reakcemi, když se jejich sociální svět mění.

    Přestože lidské chování je složitější než chování mongolských pískomilů, vědci doufají, že se tato jejich zjištění stanou základem pro podobný výzkum hormonálních reakcí u jiných druhů, včetně lidí.

  • Vietnam obnovuje staré způsoby propagandy. Do Hanoje se vrátí pouliční ampliony

    15. srpen 2022
    Propagandistické ampliony, které v roce 2017 starosta Hanoje oficiálně zrušil, se pravděpodobně do ulic hlavního města Vietnamu opět vrátí

    Vietnamské hlavní město Hanoj je známé hlukovým znečištěním, změtí zvuků z dopravy, troubením klaksonů, stavebním ruchem, křikem prodavačů i sousedským zpěvem karaoke. Pokud si to městská vláda prosadí, brzy se objeví další zdroj hluku – ampliony vyvolávající státní oznámení.

    Jak připomíná The Guardian, používání reproduktorů k šíření informací a propagandy bylo běžné v době studené války. Starosta města je oficiálně nechal zrušit v roce 2017, ale během covidové pandemie se začaly v omezené kapacitě vracet. Vláda od té doby představila plány na jejich opětovnou instalaci pro každodenní hlášení s cílem pokrýt do roku 2025 celé město.

    Aktivista za lidská práva a obyvatel Hanoje Nguyen Quang A říká, že už teď je znečištění hlukem ve městě obrovský problém a opětovné zavedení reproduktorů do změti hlasitých zvuků bude pro obyvatele nejspíš velmi nepříjemné, až mučivé.

    Politologický analytik Carl Thayer označuje plán za „archaický a nadbytečný“. Podle něj je v rozporu s vládní strategií poslední doby „orientovanou na budoucnost“ se „zaměřením na digitální technologie“. „Průměrný vietnamský občan si cení své nezávislosti včetně svobodného přístupu ke zprávám a informacím,“ uvádí a dodává, že vláda by místo toho mohla snadno použít aplikaci pro chytré telefony.

    Myslí si také, že evidentním cílem hanojského programu je posílit lokální vůdce a podporovat místní iniciativy. Nic prý nenasvědčuje tomu, že by reproduktory měly být instalovány na celostátní úrovni.

    Thayer tvrdí, že tato iniciativa nesouvisí s „nejistotou režimu“ nebo pokračujícím tažením proti svobodě slova. „Neexistuje dostatek důkazů o tom, že legitimita současného režimu ztrácí širokou podporu veřejnosti a znovuzavedením reproduktorů do ulic Hanoje se je snaží posílit.“

  • Osm vysokých škol z České republiky je mezi tisícovkou nejlepších univerzit na světě

    15. srpen 2022
    Filosofická fakulta Univerzity Karlovy.

    Mezi tisícovkou nejlepších vysokých škol světa je v letošním žebříčku osm českých, o jednu více než loni. Informuje o tom ČTK.

    Na nejvyšší příčce figuruje Univerzita Karlova, která si ale od loňska o 100 míst pohoršila. Na světovou 401. až 500. pozici a druhou z České republiky se dostala brněnská Masarykova univerzita, která loni skončila mezi 601. a 700. příčkou. Univerzita Palackého v Olomouci skončila na 701. až 800. místě, na 801. až 900. místě jsou shodně České vysoké učení technické a Česká zemědělská univerzita v Praze. Vysoké učení technické v Brně, Technická univerzita Ostrava a Jihočeská univerzita se umístily na 901. až 1000. příčce.

    První desítce seznamu nejlepších vysokých škol ARWU (Academic Ranking of World Universities) vévodí americké a britské univerzity. První místo už podvacáté v řadě patří Harvardově univerzitě.

    Šanghajský žebříček ARWU je považován za jedno z nejprestižnějších mezinárodních hodnocení vysokých škol. Zaměřuje se hlavně na vědeckou a výzkumnou úroveň institucí. K hodnocení používá šest ukazatelů, včetně počtu článků publikovaných v časopisech Nature a Science. Sleduje také počet nejčastěji citovaných vědců v databázi Highly Cited Researchers nebo počet držitelů Nobelovy ceny spojených s danou univerzitou.

    Tvůrci žebříčku letos vybírali z 2 500 vysokých škol po celém světě. První tři místa obsadily americké instituce, za Harvardovou univerzitou následují Stanfordova univerzita a Massachusettský technologický institut (MIT). Na čtvrtém místě je britská Cambridgeská univerzita, dále Kalifornská univerzita v Berkeley, Princetonská univerzita, Oxfordská univerzita a Columbijská univerzita v New Yorku. Do první padesátky se z evropských škol dostaly vedle britských ještě univerzity z Francie, Švýcarska, Dánska a Švédska.

  • V Argentině objevili pozůstatky obrněného dinosaura. Je to poprvé v Jižní Americe

    12. srpen 2022
    Paleontolog Sebastián Apesteguía s replikou kostry dalšího nedávno objeveného dinosaura pojmenovaného Meraxes gigas

    Paleontologové v jižní Argentině objevili malého obrněného dinosaura. Tvor pravděpodobně chodil vzpřímeně po zadních nohách a v krajině se pohyboval asi před stovkou milionů let. Informuje o tom britský server Guardian.

    Dinosaurus z období křídy pojmenovaný Jakapil kaniukura byl podle vědců chráněn řadami kostěných pancířů ve tvaru disků podél krku a zad až k ocasu. Chránič na délku měřil asi 1,5 metru a vážil zhruba čtyři až sedm kilogramů. Podle paleontologů je to první objev obrněného dinosaura z období křídy v Jižní Americe.

    Nalezený tvor spadá do skupiny tyreoforních dinosaurů, kam patří například stegosaurus známý svými kostěnými hřbetními pláty a špičatým ocasem. Jakapil vzhledem připomíná primitivní formu tyreofora, který žil mnohem dříve. Podle vedoucího paleontologa Sebastiána Apesteguíy je proto překvapivé, že nález pochází z období křídy. Podle něj nikdy nebyl takový druh na jižní polokouli nalezen.

    Část zkamenělé kostry Jakapila spolu s patnácti úlomky zubů paleontologové vykopali poblíž přehrady v Patagonii v provincii Rio Negro. Vědci nález popsali ve studii zveřejněné ve čtvrtek v časopise Scientific Reports.

  • V Rusku bují černý trh se západními výrobky. Vláda to podporuje

    12. srpen 2022
    elektronika

    Odchod oblíbených značek na obyčejné Rusy dopadá víc než sankce vůči ruským představitelům nebo institucím. Obyvatele podle britského serveru Guardian uvrhl do izolace, která může mít negativní politický efekt. Rusko chce dopady mezinárodní izolace zmírnit a povolilo takzvaný paralelní import.

    Mechanismus spočívá v tom, že oblíbenou západní elektroniku, auta nebo oblečení můžou ruské firmy nakupovat v zemích, které sankcemi postižené nejsou a zboží dále přeprodávat v Rusku. K přeprodeji není potřeba souhlas západních firem a mechanismus tak otevírá dveře černému trhu.

    Výrobky jsou často určené k exportu do zemí Eurasijského ekonomického svazu, organizace, která z Ruska, Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu dělá jednu celní unii. Z členských zemí jsou výrobky posílány na ruský trh, čímž západní značky ztrácejí kontrolu nad svojí distribucí a prodejem.

    „Nápad prodávat oblečení ze Zary dostala moje manželka, které chybělo,“ říká Aleksandr Gorbunov, podnikatel ze sibiřského města Krasnojarsk a majitel obchodu Panika se zbožím oblíbeného španělského řetězce. Muž zboží nakupuje v Kazachstánu a poté ho přeprodává v Rusku s přirážkou okolo dvou až tří set rublů, v přepočtu zhruba sedmdesát až sto dvacet korun. Na stejném principu funguje i obchod re:store přeprodávající produkty americké značky Apple.

    „Ukazuje to, že Rusové mají pořád přístup ke zboží, na které jsou zvyklí. Paralelní import je nezbytný, protože se tím Kreml snaží dokázat, že válka na Ukrajině nemá na obyčejné lidi negativní dopad, snaží se tím vzbudit jakousi normálnost,“ vysvětluje sociolog Grigory Yudin. Politiku podporuje i prezident Vladimir Putin: „Jen to bude trochu dražší,“ řekl v květnu.

    Byznys se západním zbožím a službami bují například i na platformě Telegram. Prodejci tam nabízejí dovoz luxusního zboží a elektroniky nebo dokonce nabízejí zprostředkování složitých finančních transakcí, například převod peněz z Ruska do Spojených států. Nurbek z Kyrgyzstánu zase na Telegramu prodává produkty od firmy Apple: „Koupil jsem asi tři stovky iPhonů a sto MacBooků, z Kyrgyzstánu jsem je do Ruska poslal poštou nebo přes poslíčky. Na každém si vezmu asi pět procent. Je to lepší než pracovat jako dělník nebo řidič.“

  • Chystaný pražský park Soutok bude desetkrát větší než Stromovka

    12. srpen 2022
    Soutok Berounky a Vltavy v Praze

    Na okraji Prahy by už brzy mohl vzniknout nový lesopark. Institut plánování a rozvoje (IPR) vyhlásil mezinárodní krajinářsko-urbanistickou soutěž o návrh příměstského parku Soutok. Vzniknout by měl v říční krajině na soutoku Berounky a Vltavy v Praze. Území větší než 1 000 hektarů v současnosti nemá jasnou krajinářskou koncepci ani pravidla rozvoje. Informuje o tom server Ekolist.

    „Oblast, o které se bavíme, je v současné chvíli rozpadlá na několik částí a trpí absencí dlouhodobé koncepce rozvoje, kterou by někdo naplňoval. Hrozí, že dílčí necitlivé zásahy by mohly vést k nevratné devastaci posledních zbytků říční krajiny v Praze. Soutěž, kterou jsme vyhlásili, pomůže tento opomenutý prostor začlenit zpět do života nejen Pražanů,“ uvedl Petr Hlaváček za TOP 09, první náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.

    Oblast soutoku Berounky a Vltavy je administrativně rozdělena mezi pět městských částí hlavního města a středočeského města Černošice. Z většiny je tvořena záplavovým územím bez možnosti stavebního rozvoje, upozorňuje Ekolist. Velkou příležitostí území je ale rozvoj příměstské rekreace, udržitelného zemědělství a přírodně vysoce hodnotné říční krajiny. Součástí jsou také brownfieldy, velké zemědělské plochy, golfová hřiště, logistické areály nebo mokřadní a vodní plochy.

    Vítěz soutěže vytvoří „guide plán“ krajiny, jejíž součástí bude příměstský park Soutok. Plán bude návodem, jak území dále rozvíjet. Součástí má být obnova okolí obou řek, protipovodňová ochrana Lipenců – Dolních Černošic, rekonstrukce stávajících a návrh nových lávek, nové parkoviště a zajištění spojů městské hromadné dopravy. Zahrnovat má také návrh bezpečného propojení Zbraslavi a Radotína pro pěší a cyklisty.

    Ředitel IPR Ondřej Boháč uvedl, že vítězný návrh bude známý v dubnu příštího roku.