O děckách s Chance the Rapperem, Soukupovou nebo Louisem C. K. Jak se s rodičovstvím vyrovnává hudba, literatura a film?

„Rodičovství v popkultuře není úplně cool. Je to komplikovaná věc, která není dobře přenosná a nedá se dobře prodat,“ říká na úvod hudební publicista a táta dvou synů Karel Veselý. „Ale podle mě existuje hodně desek, které se vyrovnávají s rodičovstvím. Nejsou přímo o tom, jak přebaluješ plínky nebo vychováváš, ale co to dělá v tobě.“ Jako příklad dává Veselý desku Coloring Book od Chance the Rappera, Washing Machine od Sonic Youth nebo Ray of Light od Madonny. A připomíná i rodičovská alba z nečekaných žánrů, například od grimeového producenta Mr. Mitche nebo elektronického klasika The Bug.

Dítě je lakmusový papírek tvé blbosti. Co s člověkem udělá rodičovství?

• Upravit
• Smazat

„Snědla sem utopence a Jindra se teď nehejbe,“ říká mi Marcela, když se večer vracím domů. Je v osmém měsíci, honí ji chutě a taky (někdy trochu legrační) strachy. Jinak zvládá těhotenství dobře. Větší úzkosti z přicházejícího dítěte mám já. Jak moc to člověka změní? Jaké obavy jsou oprávněné? A jaké se přidají, jen co se vrátíme z porodnice? Je nějaká rada, kterou mi musíte dát? Vyrazil jsem mezi rodiče a začal se ptát.

Zásadní a dost smutný příběh o rodičovství přináší zpěvačka Joni Mitchell. „Ve svých třiadvaceti letech měla dítě, které ale dala na adopci, protože měla pocit, že to nezvládne, zároveň pro ni byla třeba důležitější hudební kariéra,“ říká Karel Veselý. „Na klasické desce Blue je písnička Little Green, dojemná věc, která vypráví o tom, jak někoho opouštíš, on se musí vydat na cestu a bude to pro něj těžké. Že je to o její dceři, to jsme se dozvěděli až v devadesátých letech, kdy na to přišli nějací investigativci. Sama Joni Mitchell pak řekla, že už nemusí skládat písničky. Psala, protože se musela vyrovnávat s tím, že dceru dala k adopci. Od té doby žádnou desku nevydala.“

Nastávajícím rodičům dává Veselý ještě jeden tip: „Je to od anglické zpěvačky Sarah Abrahams, což je céčková celebrita z Big Brother nebo něčeho takového. Otěhotněla a rozhodla se, že svůj zážitek zachytí na desce.“ Ta prý nemá valnou hudební kvalitu, spíš je to deska mluveného slova, ale díky autenticitě, se kterou Abrahams zachycuje své zážitky a pocity od těhotenství po třetí narozeniny dítěte, je to silná záležitost. „Jestli chce někdo rodičovství poznat, tohle bych doporučil. Zároveň bych to ale nedoporučoval, protože je to tak tíživý, že by to možná někdo nedal.“