Obrazy

Film Petera Webbera Dívka s perlou se nás pokouší přivést do obrazů Johanna Vermeera. Scénář je založený na stejnojmenné knize a vypravuje příběh vzniku jednoho ze slavných obrazů, na kterém je obličej mladé ženy s širokým modrým pruhem látky na čele a s perlovou náušnicí. Mladá Griet (Scarlett Johanssonová), předloha obrazu, přichází do Vermeerova domu jako služka. Její krása se stane malířovým inspirativním zdrojem a Griet se postupně seznamuje s řemeslem výtvarného umění té doby, pro které má zjevně cit. Děj motivují a rozvíjejí i další vedlejší postavy, bohužel podstatně méně plasticky vykreslené, jako je mecenáš umění van Ruijven nebo jedna z Vermeerových dcer, která si s Griet nepadne do oka. Obě zmiňované postavy jsou dost černobílé (černé) a kontrastují se snahou o prokreslení atmosféry v malířově domě, kde musí Vermeerova žena bojovat o manželovu přízeň a tchyně zajišťuje rodinnou existenci škudlením s každou mincí.

Dívka s perlou

Dívka s perlou má řadu slabších míst. Volbu hezké, ale rádoby nepřístupně zarostlé a podmračené tváře Colina Firtha nepovažuji za nejšťastnější. Výkon mladé hvězdy Scarlett Johanssonové také není dokonalý. Někdy poněkud minimalizující snímání (množství statických záběrů nebo pomalých pohybů kamery, mnoho detailů tváří) prozrazuje, že zkroušený obličej služky, která je při něčem přistižena (například když obdivuje obraz), je stereotypní, trochu až úsměvný. Ostatně právě situace přistižení Griet při něčem a její následné klopení očí se opakuje tolikrát, že musíme v těchto chvílích scenáristku Olivii Hetreedovou obvinit z nedostatku invence při rozvíjení děje.

Dívka s perlou

V kariéře hlavní hvězdy filmu Scarlett Johanssonové (*1984) patří role Griet do většího počtu těch dobře vybraných. Od Manny a Lo, malého a civilního nezávislého snímku o dvou sestrách, které chtějí řešit těhotenství jedné z nich únosem, přes komiksově stylizovaný příběh o dospívání Přízračný svět a moderní film noir "Muž, který nebyl", až k zatím nejlepšímu snímku její filmografie, Ztraceno v překladu, byl nejslabším článkem hereččiny filmografie asi Redfordův Zaříkávač koní. Ve filmech Ztraceno v překladu a Dívka s perlou už je Johanssonová hlavní protagonistkou a magnetem pro kameru (a asi i diváky). V prvně jmenovaném titulu jí značně pomáhá Bill Murray velkou škálou jemně odstíněných grimas, v Dívce s perlou taková opora chybí. Scénář Sofie Coppolové pro Ztraceno v překladu byl volný a dával hercům prostor pro vnášení vlastních pocitů do postav, pozornost tvůrců Dívky s perlou se musela soustředit na obrazovou stránku, nasvětlení, atmosféru a výtvarné kvality. "Citový" přínos Johanssonové pro postavu Griet není tak veliký, a tak si lze snadno pomyslet, že objevujeme její současné herecké limity.

Dívka s perlou

Ale od hlavní star zpět k filmu. Jak už bylo řečeno na úvod, v Dívce s perlou nejde ani o životopis, ani o historické nebo kostýmní drama. Dějová linie je velice jasná, i když ne zrovna akční. O příběh jde ale až v druhé řadě. Smyslem, stejně jako inspirací těchto pohyblivých obrazů jsou obrazy samy, respektive jejich výtvarné kvality, šerosvit, skutečně efektně napodobující exteriéry, ale hlavně interiéry klasických maleb. Jako kladný bod lze filmu připočíst i to, že tento nádech vytváří sám a obraz spatříme až před titulky. Všechno, co jsme spatřili v průběhu děje, si můžeme promítnout do výtvarného výsledku, který odjíždějící kamera sleduje od nejdrobnějších detailů s viditelně rozpraskaným nánosem barev až po celek, a pak se přidá kompletní faktografický titulek včetně Královské galerie v Haagu, kde je obraz nyní umístěn. Film se sklání před obrazem a svoje síly investuje do pocty trvalé hodnotě.

Dívka s perlou

Dívka s perlou (Girl With A Pearl Earring, VB, Lucembursko; 2003, 95 min.) scénář: Olivia Hetreedová, režie: Peter Webber, kamera: Eduardo Serra, hrají: Colin Firth, Scarlett Johanssonová, Tom Wilkinson, Judy Parfitt.
Česká premiéra: 5. srpna 2004

Dívka s perlou