Odsouzena za poskytnutí potratové pilulky. Prohráváme ve válce o práva žen?

Přestože k potratu nedošlo, protože partner pilulku zabavil a věc oznámil policii, byla Justyna Wydrzinska nakonec odsouzen k osmi měsícům veřejně prospěšných prací. Soudce navíc umožnil ultrakonzervativnímu spolku Ordo Iuris hájit u soudu práva plodu. Mohlo by to být považováno za úsměvné, vzhledem k tomu, že plod podle polského práva nemá právní subjektivitu, status ani práva. Podle mnohých je to ale jen další krok v kampani spolku za posunutí hranice počátku těhotenství na okamžik početí.

Johanna Nejedlová|foto:Tereza Kunderová, Český rozhlas

Polsko není jedinou zemí, kde hrozí lidem, kteří pomohou s potraty, trest. V Texasu právě probíhá soud, v němž muž žaluje o jeden milion dolarů tři ženy za poskytnutí potratové pilulky bývalé manželce. Žalovat jako spolupachatele se chystá i společnost, která pilulku vyrobila. Brání mu v to jen to, že neví o kterou značku se jednalo. Takový postup mu umožnila texaská legislativa z roku 2021, která znemožnila většinu potratů přibližně po šestém týdnu těhotenství. Dala občanům právo žalovat každého, kdo se „vědomě dopustí jednání, které napomáhá provedení nebo vyvolání potratu.“

Po prolomení rozsudku Roe. vs Wade v loňském roce se v Texasu legislativa ještě více zpřísnila a za pomoc s interrupcí teď hrozí až doživotní trest. A obdobné zákazy od loňska platí v dalších 12 státech USA. Aby toho ale nebylo málo, panují obavy z toho, že by konzervativními soudci ovládaný Nejvyšší soud mohl zrušit přístup k potratovým pilulkám v celých Spojených státech. Po zákazu nedávno volal například i Mike Pence, bývalý viceprezident USA za Trumpovi administrativy.

Přístup k bezpečným potratům ale není jedinou bitvou, kterou zastánci ženských práv prohráli. Již v roce 2017 ruský parlament rozhodl, že domácí násilí není trestným činem a nechal tak statisíce žen bez pomoci. Podle statistik zde přitom ročně zemře rukou manžela nebo jiného příbuzného 14 000 žen. Turecko v roce 2021 odstoupilo od Úmluvy proti domácímu násilí a jasně tak deklarovalo, že řešení tohoto problému již není na stole. V Afghánistánu byly ženy vymazány z veřejného života.

Zásadní je i zpomalení celosvětového posunu k rovnosti. V roce 2020 predikovalo Světové ekonomické fórum, že rovnosti dosáhneme za 100 let. Uplynuly dva roky a místo toho, abychom se k cíli přiblížili odhaduje Fórum, že máme před sebou ještě 138 let. K dosažení pokroku je ale potřeba uvědomit si, že to, co někteří označují za odpor proti právům žen, je spíše výsledkem spojenectví různorodých skupin, konzervativních stran a hnutí a fundamentalistů.

Zdá se, že u nás jsme na dobré cestě a nic negativního by se stát nemohlo. Analýza Eige nám dává ale celkem jasné informace o tom, jak se nám v genderové rovnosti daří v porovnání s dalšími evropskými státy i v tom, jak se nám daří zlepšovat se. Jsme na 23 místě z 28 států EU a od roku 2010 se nám z 55.6 bodů ze sta podařilo dorůst o krásných 1,1 bodu na 56,7 bodů. A pokud se podíváme na konkrétní politické postoje – předsedou poslaneckého klubu vládní strany ODS je Marek Benda, politik, který tvrdí že uzákonit rozvody byla chyba. Část poslanců další vládní strany, KDU-ČSL navrhovala na post Ombudsmana člověka, který je spojený se zmíněnou Ordo Iuris a je otevřeně proti potratům. A podobných osob na vlivných postech najdeme i více.

Čtěte také

Pro Polky je potrat téměř nedostupný, na české straně pomáhá Ciocia Czesia

Co můžeme v takové situaci dělat? Ptát se. Otázky na postoje k rovným právům a k ženským právům by se měly stát součástí předvolebních diskuzí, abychom věděli, za kterými hodnotami kandidáti a kandidátky stojí. První vlaštovky jsme mohli sledovat při letošní prezidentské volbě. Dál se musíme zajímat, musíme mluvit o tom, že naše práva jsou pro nás důležitá a musíme se v nich snažit posouvat dopředu. Jinak se může stát, že se ani nenadějeme a přijdeme o ně.

„Zdá se, že u nás jsme na dobré cestě a nic negativního by se stát nemohlo.“ Poslechněte si komentář Johanny Nejedlové.