Ohrožená planeta a líný Vítek. Zkusil jsem měsíc nejíst maso a skončil na smažáku

3. prosinec 2018
Vítek Svoboda a smažák

Podle výzkumníků institutu Agroscope a z Oxfordu je k produkci 100 gramů hovězích bílkovin potřeba 370 čtverečních metrů země a 105 kilogramů ekvivalentů oxidu uhličitého, čtu na serveru iDnes. Výroba stejného množství rostlinných bílkovin zabere jen metr čtvereční a spotřebuje 0,3 kila ekvivalentů CO2. Ten absurdní rozdíl mě přesvědčil. Zkusím žít měsíc bez masa.

„Hovězí maso produkuje velké množství metanu. Tím, jak máme na světě čím dál více lidí, máme i čím dál více hospodářských zvířat. Množství skleníkových plynů se tak logicky zvyšuje. Uvádí se, že s celým systémem produkce potravin je spojeno zhruba 25 až 30 procent veškerých emisí skleníkových plynů, jen u živočišné produkce je to asi 15 procent,“ říká v rozhovoru pro DVTV Dana Kapitulčinová z Centra pro otázky životního prostředí UK, já a Hana Řičicová na ni zaraženě koukáme na monitoru a po skončení čtvrthodinového videa chvíli mlčíme. A pak si dlouze povídáme. Hana maso skoro nejí, já zase v podstatě každý den. Proč? Nevím, ale tuším, že to má něco společného s mým dětstvím a rodinou vnuknutou představou, že bez masa není na talíři opravdové a pořádné jídlo. To ale nejde, říkám si, přece se tomu umím vzepřít, přece umím žít chvíli šetrně k naší planetě.

Jak být šetrný k planetě? Takto ne

Takhle se zrodila idea mého měsíčního vegetariánství. „Vegetariáni si musí jen dávat pozor na to, aby měli v jídle nějakou sójovou bílkovinu, nějakej tempeh. Pohlídat si, aby byly bílkoviny v normě. Může ti časem chybět i vitamín D, což se dá nahradit tak, že se budeš vystavovat přirozenýmu slunečnímu svitu,“ vysvětluje mi kamarádka a poradkyně pro výživu Lucie, já si to zapisuju do paměti. Několik dní poté je zamračeno, ale netrápím se tím.

Smažák byl Vítkovým tématem i v minulosti

Líný a smažený Vítek

Je tu ale něco, co mě trápí. A to něco se jmenuje smažený sýr. Představa, že přechod na bezmasou stravu bude znamenat zdravější životní styl, se v mém případě nenaplnila skoro vůbec. Když se po týdnu přejím indické a vietnamské kuchyně, všímám si, že se za pomoci mé lenosti hledat po Praze restaurace a faktu, že neumím vařit, dostává smažák na můj jídelníček čím dál častěji. „To je častej fail začínajících vegetariánů, ale v Praze je spousta veganských a vegetariánských bister,“ upozorňuje mě Lucie. Já vím, jsou tady. Ale já jsem línej.

Buchty: Vegetariáni nejí jen zrní, proboha

Ivana Veselková a Zuzana Fuksová vs. vegetariánská kuchyně

V dalším díle pořadu Buchty, který je o všem a o ničem, se probíralo téma veganství a vegetariánství. A konečně přišel i host – Klára, která se stala vegetariánkou před 7 lety, ale maso jí nechutnalo už jako dítěti. Do řeči jí skákaly moderátorky Ivana se Zuzanou, z nichž jedna je carnistkou a druhá vegetariánkou.

Tři týdny teď nejím maso. Možná jste vegani a s úšklebkem si říkáte, že to nic není, že krávy a jiná zvířata stejně trpí, když je nutíme dávat mléko, zavíráme do miniaturních klecí a odtrháváme od rodiny. Já vím. Chtěl jsem to jen zkusit, kvůli planetě. Kvůli tomu, že by bylo skvělý, kdybychom ji nedrásali a za desítky let ještě měli trochu zimy. A i když si možná někdy dám ještě kuře, můj závěr je jasnej: zkuste to. Když jsem se nepřejedl smaženým sýrem nebo hranolky, cítil jsem se lehčí, líp jsem spal a hlavně – měl jsem ze sebe lepší pocit. Dana Kapitulčinová v DVTV cituje vědeckou studii, která nezmiňuje jen maso, ale taky mléčné výrobky. „Pokud tu změnu neuděláme sami, tak nás životní prostředí donutí ji udělat,“ říká. Že bych teď zkusil být veganem? A dal si tentokrát fakt pozor na smaženej květák?

Jak na Vítkovo rozhodnutí reagovaly jeho babička a přítelkyně? Je vývar maso? A jak zní Vítek přejezený hranolky? Poslechněte si celý deníkový příspěvek Vítka Svobody.

Spustit audio

Související