Ohrožené děti v Automatkách: Pomoct můžeš i ty

8. prosinec 2016
03759258.jpeg

„Tisíc dětí ročně končí za branami dětských domovů. Osmdesát procent z nich končí v tzv. černé díře,“ říká Klára Chábová, předsedkyně spolku Mimo domov, která se zabývá problematikou dětských domovů.

Osmnáctiletý člověk dostane něco kolem 15 000 korun, podle toho, jak dlouho v ústavní péči pobýval, peníze utratí nebo je odevzdá znenadání objevivší se rodině. Následně nemá kam jít, neví, kam se obrátit, někdy zafunguje obec, komunita, někdy zajistí předem sociální bydlení dětský domov, někdy se nestane nic a pár chvil zletilý člověk jde rovnou na ubytovnu, do azylového domu nebo noclehárny.

„Samozřejmě nemůžeme dětské domovy jen tak zrušit, protože by ty děti neměly kam jít. Ale snažíme se o to, vybudovat síť pěstounů, kteří se o dítě postarají. Momentálně máme dostatek přechodných pěstounů, ale těch trvalých je stále málo,“ upřesňuje Svatava Poulson z Asociace Dítě a rodina, která zastupuje problematiku pěstounů.

Ústavní péče je nákladná, děti zde často žijí v nadměrném materiálním blahobytu – díky štědrým sponzorům, o to těžší je pro ně ale následně proniknout do běžného společenského systému. Na druhou stranu, pěstouni děti vrací zpět do ústavů, a to zejména ve chvílích, kdy se jimi stávají širší příbuzní, kteří dítě jednoduše nezvládnou. Problém je také s umístěním romských dětí, nejen na severu Čech, a s dětmi i s mírnými zdravotními komplikacemi, jako je horší sluch či slabý zrak.

V nejlepším zájmu dítěte

Problematika opuštěných dětí vyrůstajících kdesi za branami ústavů, kterými ještě stále straší rodiče své biologické potomky, je velmi komplexní. I proto probíhají na filozofické fakultě otevřené debaty s mnoha odborníky, kteří se snaží přiblížit situaci veřejnosti a hlavně studentům.

Navíc spor o to, zda ústavní péče ano, či ne, nabírá v posledních dnech obrátky. Vláda přijala opatření, díky kterým by měla ústavní péče začít postupně mizet alespoň pro ty nejmenší děti do tří let. Kojenecké ústavy by reálně měli nahradit přechodní pěstouni. V ideálním případě by takto „odkojené dítě“ mohlo následně putovat do osvojení nebo k dlouhodobým pěstounům. Proces ale není tak jednoduchý, jak se může jevit. Situaci dohadujících se politických stran, sociálních pracovnic a pěstounů zmapovala v dokumentu pro sérii Český žurnál Linda Jablonská.

V Automatkách jsme si povídali nejen o tom, jaká jsou úskalí ohrožených dětí, ale i o tom, jakým způsobem může okamžitě pomoci běžný člověk. A to ne v materiální, ale v emoční a informační stránce věci. Poslechněte si Automatky s Klárou Chábovou a Svatavou Poulson, dozvíte se, jak můžete dětem bez domova pomoci i vy, okamžitě, fyzicky, nezávazně.

Další články autora