Ondřej Pěč v Diagnóze F: U pacientů s poruchou osobnosti častěji trpí spíš okolí

16. květen 2016
02699370.jpeg

V Diagnóze F se často mluví o duševních nemocech, respektive poruchách. Ty, ačkoliv mohou významně ovlivňovat naše fungování, umíme více či méně léčit nebo alespoň ovlivnit. Jak je to ale s poruchami osobnosti? Lze je léčit nebo nějak ovlivnit? A je jejich diagnostika lidem s poruchou osobnosti k užitku, nebo je spíš nástrojem pro negativní nálepkování?

Poruchy osobnosti jsou (zjednodušeně řečeno) souborem víceméně trvalých povahových odchylek, které jejich nositeli nějakým způsobem komplikují fungování v životě. Navzdory tomu ale nejsou subjektivně vnímány jako něco, co k němu nepatří, nebo něco „navíc“, jako je tomu například u neuróz. Vznikají v průběhu dětství a s vyšším věkem se mohou do určité míry stabilizovat. Dříve se pro tyto poruchy užíval pojem psychopatie. U poruch osobnosti je takřka typické, že projevy poruchy trpí často více lidé kolem nositele poruchy než on sám. I proto se jich do léčby (dlouhodobé psychoterapie) nedostává tolik.

Hostem Diagnózy F věnované poruchám osobnosti byl psychiatr MUDr. Ondřej Pěč, ředitel kliniky Eset a spoluautor knihy Psychiatrie pro sociální pracovníky. Povídali jsme si blíže o emočně nestabilní, resp. hraniční a disociální poruše osobnosti.

03304728.jpeg

Otázka negativního nálepkování je v případě poruch osobnosti velkým tématem. Z úhlu pohledu zmiňované knihy však může být diagnostika poruchy osobnosti velkou oporou např. pro sociální pracovníky, na něž se může člověk s poruchou osobnosti nebo jeho okolí obrátit, což v důsledku může významně pomoci i samotnému postiženému.

Literatura:
O. Pěč, V. Probstová: Psychiatrie pro sociální pracovníky

Odkaz:
Klinika Eset, psychoterapeutická a psychosomatická klinika http://www.klinikaeset.cz

Další články autora