Optimální scénář: globální uhlíková nula do roku 2075 může znamenat dočasný růst teplot

11. duben 2023

Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC vycházela postupně od srpna 2021 ve čtyřech částech – poslední část vyšla letos 20. března. První text se věnoval fyzikálním podkladům pro aktuální hodnocení změny klimatu, druhá část byla o dopadech, adaptaci a křehkosti ekosystémů a komunit, třetí část vyšla před rokem a věnovala se mitigaci. V tuhle chvíli se dostáváme po boku vědců k závěrečnému shrnutí, u jehož schválení byl i klimatolog Radim Tolasz.

Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu zasedá jako jediný český zástupce v IPCC klimatickém panelu OSN a schvaloval také Summary for Policy Makers: poslední shrnující části Šesté hodnotící zprávy ve švýcarském Interlakenu. Tato hodnotící část nepřináší žádné informace navíc, jde o syntézu předešlých zpráv, která přispívá k provázanosti mezi jednotlivými částmi, ale taky souvislost mezi jednotlivými sektory lidské činnosti.

Podle analytika AMO Vojtěcha Pecky dosáhly emise skleníkových plynů na území současné sedmadvacítky vrcholu v roce 1979 a od té doby klesají (konkrétně o třetinu v roce 2021). Atropogenní emise ovšem globálně stále rostou, a to hlavně kvůli Číně a Indii. EU má ale spolu s USA stále historicky největší podíl na množství antropogenních skleníkových plynů v atmosféře. „Západ má historickou odpovědnost za převažující podíl v uhlíkovém rozpočtu. V zemích globálního jihu snižování emisí očekávat nemůžeme, tam jsou tak nízké, že snížení není možné. Číně, Indii nebo některým státům Jižní Ameriky emise razantně rostou, protože se rychle rozvíjejí a mají velké množství obyvatel. Měli bychom pomoct rozvíjejícím se zemím, aby jejich rozvoj byl klimaticky přívětivější, než byl ten náš,“ říká Radim Tolasz.

Vyjednávání o snižování emisí probíhají víc jak třicet let a v tomto období se emise antropogenních skleníkových plynů zvýšily ze 40 na 60 Gt ekvivalentu. Přitom ve střední Evropě je růst teplot dvojnásobný oproti globálnímu průměru, což s sebou přináší intenzivnější povodně, ale i dlouhá sucha. V průměru se pravděpodobně teplota zvýší o 3 až 4 °C v České republice do poloviny tohoto století.

„O průměr ani tak nejde, jako o extrémní hodnoty, které to s sebou přináší. Zvládání výkyvů bude čím dál komplikovanější a dražší. Klimatické modely ale říkají, že pokud začneme snižovat emise zhruba o 40 % do roku 2030 a na uhlíkovou nulu do roku 2075, tak dojde k tomu, že růst, v té době už daleko nad 2 °C, by mohl být dočasný ve smyslu desetiletí. Je otázka, jak je tento optimální scénář pravděpodobný,“ uzavírá klimatolog.

Jaká byla atmosféra na zasedání členů IPCC ve švýcarském Interlakenu a co by si o nás pomyslela mimozemská civilizace po přečtení Šesté hodnotící zprávy IPCC? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.