Osamu Okamura: Jižní centrum není Manhattan

14. únor 2014

Bílá fasáda obchodního domu Letmo na sebe zbytečně poutá pozornost a oslňuje, AZ Tower stojí uprostřed postindustriálního balastu, který pro jeho obyvatele netvoří nijak zajímavé prostředí. Když lidé někam chtějí, musí tam dojet autem. O domech, o kterých se v Brně v poslední době často mluví, a o budovách, které si opravdu zaslouží pozornost, jsme mluvili s Osamu Okamurou.

Architekt Okamura strávil v Brně posledních 8 let jako šéfredaktor časopisu ERA 21. Je podle něj škoda, že se v souvislosti s Brnem většinou mluví jen o vile Tugendhat a meziválečné architektuře. Mnoho budov z poslední doby kvalitou na slavnou etapu v architektonických dějinách města navazuje. Nejvíc Okamura oceňuje Divadlo na Orlí, které právě hostí výstavu Radia Wave, a Hvězdárnu a planetárium Brno. Hlavními problémy v Brně jsou odliv známých jmen pryč z města a hlavně malý počet veřejných architektonických soutěží. Divadlo na Orlí i brněnská hvězdárna vznikly právě na základě veřejných soutěží.

„Zatímco AZ Tower a Letmo jsou soukromé zakázky. Ve veřejném prostoru se projevují hůř, snaží se upoutávat na sebe pozornost za každou cenu. Když někdo dělá byznys, tak hledí hlavně na reklamu a na zisk, má ostřejší lokty a ty domy podle toho vypadají. Myslím, že kultivovanost veřejných institucí je něco, co je potřeba pěstovat a podporovat přes architektonické soutěže, kterých je v Brně málo.“

02906191.jpeg

Komentáře Osamu Okamury k jednotlivým brněnským stavbám, unikátní kavárenské kultuře a k problému architektů opouštějících město jsme shrnuli do šesti bodů.

Divadlo na Orlí
Navrhovali ho architekti ze studia ARCHTEAM, Milan Rak a Pavel Rada. Je to na velice malém pozemku a jsou tam posluchárny, divadlo, taneční sály, nahrávací studio v podzemí, kavárna, foyer, je tam hrozně bohatý program. Je to zajímavým způsobem poskládané z obkladových panelů v exteriéru a interiéru, i barevné řešení je dobré, také se uvažuje o tom, že v horní části postupně obroste zelení.

02915657.jpeg

Hvězdárna a planetárium Brno
Rekonstrukce a dostavba hvězdárny je od architekta Martina Rudiše a byla nominovaná na cenu Mies van der Roheho. Dostavbou tam vzniklo exploratorium, kde se dozvíme zajímavosti o vesmíru, celá ta věc byla přepláštěna a sjednocena takovým děrovaným plechem, je to velice pěkné a spojuje se to s výhledy na město, ta stavba je tak velice dobře propojená se svým okolím. Je to citlivá, zajímavá, a přitom současná věc.

obchodní dům Letmo na brněnském nádraží
Nezapojuje se do struktury města. Geometrie, která je organická, je v tom místě cizorodá, ten obchodní dům z toho samozřejmě těží, ale v kontrastu s tvarem parcely ani ta organická geometrie není dotažená, je to polovičaté. Bílá barva fasády je nepříjemná, při přímém slunci oslňuje. Interiér je zajímavější, v domě je otevřená pasáž přístupná celý den, je to městotvorný prvek, arkáda, která je uličním prostorem, to mi přijde sympatické. Taky výhledy jsou zajímavé, ale ten dům byl už dříve zajímavý, měl svoje kvality. Byly trochu poplatné době, ale to, co tam vzniklo dnes, je problematičtější.

02915661.jpeg

AZ Tower
AZ Tower je spíš problém urbanistický, ocitá se na periferii, je uprostřed nákupních center a postindustriálního balastu, nevytváří pro své obyvatele žádné nijak zajímavé prostředí. Když vyjdete ven, tak vám nezbývá nic jiného než dojet autem do města, není tam nic v pěší vzdálenosti, co by vás mohlo zaujmout. V Brně není potřeba stavět výškové budovy v takové vzdálenosti od centra, ceny pozemků v Brně nejsou tak vysoké jako na Manhattanu, abychom museli hnát budovy do výšky, takže jde jen o exkluzivitu, jedinečnost stavby, která parazituje na okolí. Normální městská zástavba v běžné výšce v jižním centru by byla pro Brno zdravější a zajímavější.

brněnské kavárny
V Brně je celá série kaváren, které vznikly v posledních deseti patnácti letech, začali s tím architekti ze studia R.A.W. Rusín a Wahla. Je to kavárna Onyx, která dodneška funguje, kavárna Švanda v pasáži Alfa, Café Blau, které už zrušili. Je tady taky nová série od mladší generace brněnských architektů, především od Martina Hrdiny, který realizoval Tunsgram, Café Art, Café Bakala, které se teď jmenuje Atlas, a samozřejmě Bistro Franz na Veveří, z toho se teď stává zajímavá ulice se spoustou gastronomických podniků. Je to nová kavárenská kultura, která je jedinečná v republikovém kontextu, takové množství kvalitních kaváren s kvalitní kávou a domácími zákusky je unikátní.

02915665.jpeg

architekti na odchodu
Většina tvůrčích, praktikujících a kvalitních architektů emigrovala profesně do Liberce, na tamější fakultu. Ať už je to děkan Zdeněk Fránek, nebo vyučující Tonda Novák, to jsou všechno autoři staveb, které stojí v Brně, architekti bydlí v Brně, ale bohužel neučí v Brně na fakultě. Neznám ten důvod, ale přijde mi to jako škoda, protože kultivace následující generace architektů je zásadní věc. Přijde mi zvláštní, že všichni jezdí přes celou republiku učit do Liberce, Liberci to přeju, ale je mi líto, že Brno o tyhle autory přichází.

02915668.jpeg
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.