Ostravská hudební scéna je plná elektra a uhlí

22. duben 2014

V roce 2012 na sebe upozornil slezský label MMM vydáním debutové desky indierockových Planet s názvem Peklo, peklo, ráj, kterou dali volně ke stažení na internetu. Planety prošly personální proměnou, kdy basáka vyměnily za basačku, a letos se chystají vydat dlouho očekávané druhé album Nekonečná hudba města zapomeneš. Kapela propojující lyriku o lásce a jedinečnou poetiku Slezska způsobila na české hudební scéně senzaci a všichni se začali zajímat, odkud se vzali. O to víc, když při přebírání ocenění Objev roku na cenách Vinyla vyjádřili svůj odmítavý přístup k jakékoliv formě institucionalizace muziky.

MMM fungují ve slezském hudebním podzemí od roku 2005 se striktními pravidly: hudební aktivity jsou neslučitelné s vyděláváním peněz, stejně jako jsou neslučitelné s respektem ke všem formám konzervativního myšlení. Za tu dobu se u nich vystřídalo spoustu kapel, z nichž o sobě v současnosti dávají nejvíc vědět stoner-rockoví Laundered Syrup tesající do kamene přízvisko heavy nebo hudební alter ego Bosse a sekretářky – elektropop LETO. Hrdinové z Rudého Brůklynu Stevie Brufen zas minulý rok načali elektro revoluci konceptuálním albem Death of Stevie Brufen. Dalším zářezem kromě Stevie Brufen jsou na trase MMM – promotéři Keftes Party metaloví Kurac, jejichž hudba vyvolává emoce nejenom u chorvatsky mluvících posluchačů.

Těsně spjatý s Ostravou je audiovizuální projekt Schwarzprior, který vznikl právě ve slezské metropoli už v roce 2009. Zatím největšího uznání se jim ale dostalo v loňském roce, kdy tihle bývalí studenti fakulty umění vydali eponymní album. Z desky, která spojuje vlivy elektra, darkwave nebo synthpopu, vyčnívá skladba Železem rty, ke které nedávno vznikl syrový videoklip plný intenzivních emocí a špíny nočního života. Důraz na vizuální stránku je pro estetiku Schwarzprior klíčový – teprve při ataku na všechny posluchačovy smysly si člověk uvědomí, proč se právě o téhle ostravské kapele mluví jako o jedné z největších nadějí současné české hudební scény. Deska Schwarzprior, která zatím nemá název, by podle posledních zpráv měla vyjít už letos v létě a pokud skupina nasazenou laťku neshodí, rozhodně půjde o jednu z událostí roku.

Členové Schwarzprior sami sebe vidí jako pokračovatele linie ostravských elektro kapel, do které se řadí třeba projekty Like She, Marius Konvoj nebo I Love 69 Popgeju. Poslední jmenovaná skupina je rozhodně nejvýraznější – už proto, že samotné označení skupina se na ni skoro vůbec nehodí. Celá tvorba I Love 69 Popgeju je postavená na opatrném balancování nad propastí trapnosti, nad kterou se formace často naklání až nebezpečně moc. Jejich dadaistické kostýmy jsou proslulé, stejně jako kolovrátkové syntezátory a prudce naivní texty. Všechny tyhle ingredience dávají dohromady praštěný koktejl, který polovina posluchačů nemůže cítit a druhá polovina jej přijímají jako svoje náboženství. I Love 69 Popgeju jsou nekompromisní – a jako každá skupina hodná tohoto označení má široký zástup obdivovatelů i haterů. V pořádku.

autoři: Jiří Špičák , Miloš Hroch
Spustit audio