Oživí Prahu plovárna na Vltavě?

13. září 2012
02718870.jpeg

Pražské Vltavě dlouhodobě chybí koncept, aby se mohla stát běžnou součástí městského prostoru. Řeka přitom skýtá obrovský potenciál v podobě náplavek, ostrovů, ale i samotné vody. Tři mladí architekti Andrea Kubná, Ondřej Lipenský a Michal Volf přišli s nápadem vytvořit na Vltavě plovoucí plovárnu a zapojit se tak do dlouhodobé diskuse o jejím využití. A jak to vypadá s její realizací?

Plovárny na Vltavě mají poměrně bohatou tradici. Ty první – občanská a vojenská – začaly vznikat již v 19. století a existovaly zde až do 70. let 20. století. Starší občané také určitě pamatují na plovoucí platformy, na kterých se lidé opalovali a skákali z nich do vody. Bylo to však ještě v době, kdy voda ve Vltavě odpovídala hygienickým normám a s koupáním nebyl problém. „Tím, že se komunistický režim nestaral o veřejný prostor, tak došlo ke zchátrání těchto objektů a vymizely. Mezi lidmi se tak pozapomnělo, že Vltava se dala využít daleko aktivněji,“ říká mladý architekt Ondřej Lipenský, který společně se svými kolegy Andreou Kubnou a Michalem Volfem navrhli projekt plovoucí plovárny na Vltavě.

Ve velkých evropských městech jako Berlín, Vídeň nebo Paříž patří plovoucí plovárny k nedílné součásti veřejného života. V Praze zatím podobné projekty nevznikají. Architekt Adam Gebrian má pro to jasné důvody. „Takových projektů je poslední dobou dost a řada lidí si do nich začíná promítat své představy a ambice. Na druhou stranu rozumím tomu, proč se to dosud nestalo a proč nic realizovaného nebylo. Prvním důvodem je to, že kdokoliv bude chtít na Vltavě něco udělat, tak zjistí, že se bude potýkat s celou řadou problémů. Střetávají se tam magistrát, městské části, Povodí Vltavy a paroplavební společnosti. Druhým důvodem jsou tzv. Žluté lázně, kde si člověk dovede představit, že z něčeho takového se stane exkluzivní klub, kam je velice těžké se dostat a člověk musí zaplatit velké množství peněz, shrnuje Adam Gebrian hlavní překážky pro vznik nových projektů na Vltavě nebo v jejím okolí.

02718871.jpeg

Již zmíněná trojice architektů Andrea Kubná, Ondřej Lipenský a Michal Volf si celý zamýšlený projekt představují jako plovoucí ostrov, který budou moct Pražané využívat po celý rok. V zimě by chtěli obnovit dlouho opomíjenou tradici bruslení na Vltavě – jakési plovoucí kluziště na vybedněné ploše vltavské hladiny. Zajímavě se také jeví záměr využít prostor ostrova jako tržiště či platformu pro koncerty nebo jiné kulturní akce. Celá plošina by měla pojmout zhruba 300 lidí.

A jak vlastně Praha dnes pracuje s Vltavou a jejím okolím? „Já myslím, že nepracuje dobře. Náplavky měla v nájmu pochybná firma, která z nich pouze brala peníze a nic do nich neinvestovala, a v tom prostředí je to za posledních 15 let vidět. A proč náplavky fungují tak, jak fungují, je akce pár jednotlivců a občanských sdružení, kteří skoro proti vůli města a komukoliv jinému pochopili, že to jsou krásné a důležité prostory a měly by být víc využívány,“ říká Adam Gebrian, který se veřejnému prostoru věnuje již dlouhodobě.
Architektka Andrea Kubná si také myslí, že Praha s Vltavou pracuje špatně a neefektivně. „Vltava mi v současnosti připadá přetížená a špatně využitá. Výletní lodě plné turistů, plovoucí restaurace a diskotéky na Vltavu úplně nepatří.“

02718869.jpeg

Plovoucí plovárna a její realizace bude každopádně ještě během na velmi dlouhou trať. Nyní je projekt ve fázi, kdy se na něj shání peníze. Jakým směrem se bude plovárna ubírat, bude také z velké části záležet na tom, zda do projektu finančně vstoupí město nebo soukromý investor. Každopádně je dobře, že se město a lidé začali více o Vltavu a její okolí zajímat. Podobné nápady jako plovoucí plovárna by rozhodně měly dostat zelenou a bylo by skvělé, kdybychom se mohli v budoucnu Vltavou pyšnit a učinit tak další krok k tomu stát se zajímavou a nápaditou světovou metropolí.

Spustit audio
autor: Martin Melichar
  • Publicistika
  • Vltava
  • plovárna
  • veřejný prostor