Biologické vs. sociální rodičovství
Celkem 24 tisíc dětí v České republice nevyrůstá ve své biologické rodině, a tak jsou odkázány na ústavní péči, kojenecké ústavy, pěstounské rodiny, nebo se stanou součástí rodiny nové. Jenže málokdo se pozastavuje nad tím, jaký vliv má ústavní péče na dítě, potažmo na celý jeho život, a co by se mělo změnit.
V Dětském centru v Krči pobývají děti do 4 let, jsou to děti rodičů, kteří se o ně z určitých důvodů nemohou starat. Jaké jsou zkušenosti, problémy s chodem tohoto centra a osudy dětí, si poslechněte v rozhovoru s ředitelkou Dětského centra Jaroslavou Lukešovou.
I týrané děti a děti z rodin, které prochází existenčními problémy, by měly mít možnost prožít hezké dětství. O situaci ve Fondu ohrožených dětí mluví Marie Vodičková.
Středisko náhradní rodinné péče pomáhá dětem zpříjemnit přechod do nové rodiny a rodiny připravit na nového, osvojeného člena. Věduna Bubleová ze Střediska by ráda dosáhla toho, aby náhradní rodinná péče převládla nad péčí ústavní. Jak se jí to daří a co je smyslem její práce, se dozvíte v rozhovoru.
Natama neboli náhradní táta a máma je organizace, která svými příběhy může plnit dětské pohádky. Od zakletých princezen a princů až k těm vysvobozeným. Petra Vrtbovská se v organizaci mimo jiné snaží pomáhat nacházet kořeny opuštěných dětí, vyjasňovat šedé zóny duše a srovnávat se se skutečností.
