Ozvěny prastarých švédských hvozdů. Dödsrit se na desce Mortal Coil prokopávají hluboko pod zem

V případě Dödsrit platí, že je jejich projev více black metalový a dravější, a přestože si zachovávají i potřebný punkový étos, jsou primárně výjimečnou metalovou kapelou. Dosti podobný vzorec pak rámuje i současnou podobu domácích hlukových mistrů Gospel of the Future. Kapela vznikla už před více než patnácti lety a prošla mnoha změnami. A také několikaletým hiátem, který ukončilo až opětovné shledání a setkání dvou původních pilířů – bubeníka Aleše a kytaristy Ultrazvuka.

Tím započala i práce na nové desce, která vyjde za několik týdnů na labelu Kabinet Records. Gospel of the Future se na ní prezentují extrémně tvrdým a hlučným stoner metalem a dokazují, že neztratili nic ze své síly, razance a atmosféry. Atmosféra je ostatně důležitá i pro Dying Passion a Lambdu, další dvě české kapely, které přicházejí s aktuálními nahrávkami.

Zatímco Lambda těží z postrockové gradace a atmosféry opuštěných plání bičovaných větrem, Dying Passion se vydávají na téměř až progrockovou výpravu do jiných astrálních sfér. Naopak velmi při zemi se pak drží Rafal Marciniak, který svým písničkářským recitálem ukazuje, jaká krása může být mnohdy ukryta jen v několika tónech.

Proč hraje Aleš z Gospel of the Future na tak velké bubny? Proč zní Banánovi tak libozvučně polština? A jak blízko k sobě mohou mít folk a black metal? Poslechněte si Modeláře!