Plody dlouhé zkušenosti. S Rafałem Marciniakem o jeho novém albu a snových denících

19. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rafał Marciniak

V Brně usazeného bilingvního hudebníka Rafała Marciniaka znáte možná především z hlučných kapel, jako jsou Enten Og Eller nebo Degens. Letos ale vydal i intimní sólové album Siedem Tłustych Lat, kde nechává vyniknout zpěv a akustickou kytaru. Pozvali jsme si ho do Špíny, abychom s ním porozprávěli o žánrovém rozkročení, slezské scéně, inspiracích i samotné nahrávce, která vyšla na pardubickém labelu Stoned To Death.

Rafał pochází z těšínského Slezska, ze zbytků tamní polské menšiny. Jeho hudební kořeny se ukrývají nejen v jazzu, který poslouchal otec, ale i u Jimiho Hendrixe nebo polských rádií, která byla vždycky známá pro svůj pestřejší repertoár než lokální stanice.

Stejně formativní pro něj však byla i slezská nezávislá scéna soustředěná okolo labelu MMM, z jehož katalogu vybral i některé interprety do Špíny. Kapely jako Vincent Vega v první polovině nultých let doplnily místní, spíše hardcore-punkové, podloží o noisovější a psychedeličtější zvuk a utvořil se kolem nich živoucí kolektiv.

Na desce Siedem Tłustych Lat se Rafał na rozdíl od Degens vydal cestou intimního, až janotovského písničkářství. Sám se tomuto přirovnání nebrání. Vedle Janoty jej inspiroval například klasický minimalismus.

První zárodky některých písní se zrodily už během hraní s Tomášem Bolkem v projektu Sajtban. Ve Špíně jsme se pokusili rozkrýt i to, o čem vypráví texty, zpívané zčásti právě v polštině a podbarvené hypnotickou kytarou.

Je pro Rafała snazší tvořit akusticky nebo se věnovat hlučné poloze tvorby? V čem ještě byla důležitá scéna okolo MMM? Co se povedlo na letošním Cheechaaku? Jak vzpomíná na klub Boro? Co znamená název alba? Jak a proč se do textů odráží jungiánská psychoterapie? A jak jsme se dostali k pojmu godarchy? Poslechněte si celý rozhovor s Rafałem Marciniakem ve Špíně ze záznamu!

Spustit audio