Papoušci ve Španělsku, klokani v Anglii, nutrie v Česku. Invazní druhy jsou čím dál větší problém

10. únor 2022

On Air

Ohrožují domácí vzácné druhy, způsobují hospodářské škody a přenášejí choroby na lidi. Invazní organismy, které se přičiněním člověka nebo kvůli změně klimatu rozšířily mimo původní oblast svého výskytu, jsou stále závažnějším problémem. „Jedním z řešení je biologický boj neboli využití původního regulátora invazního organismu. Problém ale je, že nikdy nevíte, jak predátor v novém prostředí zareaguje,“ vysvětluje vedoucí týmu projektu Najdi.je Jiří Skuhrovec.

Příkladem nepovedeného biologického boje byla například snaha potlačit v USA evropský druh bodláku pomocí jednoho z druhů nosatců, kteří se vyvíjejí v bodláčím květenství. Nosatci dokážou zlikvidovat semínka, takže se bodláky nemohou dál šířit. „Bohužel se ale nosatcům zalíbily i tamější původní bodláky, což zase vedlo k drastickému snížení populace jednoho monofágního druhu vrtule, který se může vyvíjet pouze na jednom druhu amerického bodláku.“

Jiří Skuhrovec|foto:Tereza Kunderová, Český rozhlas

V České republice naopak jeden z invazních druhů vrtule aktuálně ve velkém ničí oplodí vlašských ořechů. „Poprvé jsme ji zaznamenali v roce 2017 na jižní Moravě, odkud se následně podél vlakových koridorů rozšířila prakticky po všech krajích. Během letošní sezony plánujeme poslat lidem, kteří s námi chtějí spolupracovat, materiál, který by mohl škody vrtule ořechové regulovat — lepové desky nebo potravinové atraktanty,“ vysvětluje Skuhrovec. Na víkend 20. až 22. května je navíc naplánovaný projekt intenzivního mapování invazních organismů veřejností, do kterého se zapojí deset evropských zemí včetně České republiky.

V Evropě je nejnáchylnější k rozšiřování invazních druhů Velká Británie, protože ostrovy obecně patří mezi uzavřené systémy a regiony, kde se nepůvodní druhy snadněji šíří. „Najdete tam obrovskou škálu invazních organismů. Třeba na hranicích Anglie a Skotska potkáte ve volné přírodě klokany, na jihu Anglie jsou pro změnu velké populace asijských jelínků,“ vyjmenovává Skuhrovec a dodává, že například ve Španělsku jsou zase čím dál častější populace papoušků.

V jaké evropské zemi nejspíš brzy potkáme ve volné přírodě jihoamerického nelétavého ptáka nandu? Kteří brouci (a jejich larvy) se striktně hlídají v evropských přístavech, aby nebyli zavlečeni na starý kontinent? A co v souvislosti s invazními druhy znamená práce s negativními informacemi? Poslechněte si celý rozhovor s vedoucím týmu projektu Najdi.je.

autor: Jarda Petřík