Parties i švábi. Strahov buď nenávidíš, nebo nechceš odejít, říkají studenti o bydlení v kolejní kóji
Aktuální epizoda Návštěvníků o bydlení mladých lidí se vydává na proslulé koleje Strahov, aby prozkoumala, jak se žije na dvanácti metrech čtverečních. Ty musí splnit potřebu soukromí, klidu na učení, musí být v blízkosti společenského vyžití a ještě by měly být finančně dostupné. Jde všechny tyto potřeby spojit? A jde to i bez přítomnosti švábů?
„Na tomhle bloku mám štěstí, ale občas slyším o jiných blocích, že tam jsou švábi a štěnice. Na dvanáctce jsou neustále, mají je tam jako mazlíčky,“ říká studentka architektury a rezidentka strahovského bloku 4 Káťa. Její pokoj je plný jiných mazlíčků – pokojových květin, kterých tu je kolem sto padesáti. Jinak stísněný prostor si Kateřina vyzdobila opravdu hezky.
„Bylo to hrozné,“ vzpomíná na své první setkání s novým domovem. „Otevřela jsem dveře a viděla dvě postele přiražené ke stěně a dva stoly. Ještě tu byl jeden peřiňák, o druhý jsem si musela zažádat. Říkala jsem si: nevím, jak tady s tou druhou holčinou budu bydlet. Mezi postelemi byla mezera tak padesát centimetrů.“ Spolubydlící nakonec nepřijela a introvertka Káťa je ráda, že má dvanáct metrů jenom pro sebe a své kytky.
„Bydlet tady, nebýt extrovert, party člověk a být zároveň na těžké škole, to může být velký úder na psychiku,“ myslí si Rado, student fakulty informačních technologií ČVUT a obyvatel bloku 3. Na Strahově žije už čtyři roky a za tu dobu se z něj stal zástupce bloku, slouží jako spojka mezi studujícími a vedením kolejí. „U lidí se vyvíjí jen dva postoje ke Strahovu. Buď ho totálně nenávidí, nebo odsud nechtějí odejít. Nic mezi tím,“ říká Rado.
Podle zástupce bloku je bydlení na Strahově velmi specifické. Čím? Dozvíte se v další epizodě série Návštěvníci. Jaké historky se vypráví o bývalé spartakiádní ubytovně? Proč studenty a jejich potřeby – podle jejich mínění – nikdo nebere vážně? A jak vypadá návrh na studentské bydlení na Strahově, kdyby mělo vzniknout v jednadvacátém století? Zapínejte další díl Návštěvníků!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
