Perníkový táta Pusha T je radikál i tradicionalista

Tato dekonstrukce mýtu drogové scény se ale dá vystopovat přinejmenším až k famózní desce Hell Hath No Fury, na níž virginské duo Clipse v roce 2006 stvořilo portrét dýlerské paranoie na pozadí klaustrofobického funku hitmakerů The Neptunes. Bratři Thortonové z Clipse už teď jedou každý za sebe a mladší Pusha T se před pár lety spojil s kohortou kolem labelu G.O.O.D. Music. Její šéf Kanye West mu výrazně pomohl na albu My Name Is My Name, kterým Push po několika EPčkách a mixtapes konečně debutuje i na oficiální nahrávce.

Těžko najdeme letos diskutovanější rapové album, než je Yeezus Kanye Westa, a klidně si k tomu přijdete i adjektiva jako nejnenáviděnější a nebo nejradikálnější. My Name Is My Name je v tomto ohledu nejbližším příbuzným Westova opusu. Kanye je podepsaný pod sedmi z dvanácti skladeb, a tak tu máte divné industriální beaty, zlověstný minimalismus a bizarní samply z bollywoodských trháků (Pain) nebo kultovních post-punkových kapel (Who I Am). Pilotní singl Numbers on Boards nebo Nosetalgia jsou skladby, které znovu přepisují hiphopová paradigmata toho, co lze ještě v žánru vytvořit.

Pusha T – My Name is My Name |foto: Def Jam

Jenže My Name Is My Name je samozřejmě albem, pod nímž je předně podepsaný Pusha T, jehož umělecká vize je – kulantně řečeno – poněkud střídmější než ta Westova. Pusha T je rapper ze staré školy, který staromilsky sype svým mrazivým hlasem kuplety o pouličním byznysu a popové háčky nechává na R&B vokalistech. A tak tu najdete i šablonovitý pharrellovský kousek Let Me Love You s Kelly Rowland, který nás vrací do první poloviny 90. let, kdy rapu vládli Puff Daddy a Mase. Nadbytečně působí i40 Acress The-Dream a závěrečná S.N.I.T.C.H. nás bůhví proč vrátí do poloviny minulé dekády, kdy žebříčkům vládli The Neptunes. A pak tu jsou rapoví hosté, které si Pusha T nejspíše vybírá klíčem, podle něhož musí být o několik tříd horší než on, aby vedle nich patřičně vynikl. Prostor tak dostanou druholigové akvizice 2 Chains a Sean Paul, kteří havarují i s vyleštěným bourákem beatu Who I Am.

Jediným, kdo se udrží ve stejné lize jako Push, je Kendrick Lamar a když si v Nosetalgia vyměňují verše do samplu z klasiky The Bridge is Over od Boogie Down Productions, srdce každého hiphopového fanouška se musí tetelit blahem. Jako celek nicméně stojí My Name Is My Name někde na půl cesty mezi sonickou radikalitou Yeezuse a tradicionalismem Good Kid, Maad City, aniž by dosahoval výšin jedné či druhé desky.

Hodnocení: 75 %
Pusha T – My Name is My Name (G.O.O.D. Music / Def Jam, 2013)