Pěstební dělnice, vyklikané vítězství i Ladislav Zibura. Co stojí za úspěchem AZ-kvízu?
Vědomostní a strategická soutěž AZ-kvíz se na tuzemské veřejnoprávní televizi objevuje už víc než dvacet let. Patří k nedílné součásti příjemného odpoledne mnoha českých obýváků. Soutěž, která je typická pyramidou tvořenou políčky a ve které se vyhrává pár stovek až tisícovek, nebo encyklopedie, případně tričko, si našla a hlavně udržela oblibu napříč několika generacemi. Co ale stojí za úspěchem tohoto soutěžního formátu?
„Když AZ-kvíz vznikal, tak nikdo takový úspěch nečekal. Ten pořad je jednoduchý, musíte předvést nějaké znalosti, je to strategická hra, ve které ale hraje roli také náhoda, protože záleží na tom, jakou otázku dostanete. My jsme se z AZ-kvízu nikdy nesnažili udělat nějaký bombastický pořad. Nikdy tam nešlo o miliony. Snažíme se, aby to byl příjemný a klidný pořad na všednodenní odpoledne,“ říká historik Pavel Kocman, který pro AZ-kvíz dodává otázky.
Ká jako kult. AZ-kvíz oslavil dvacáté narozeniny
„Popularita AZ-kvízu je věc, která mě myšlenkově zaměstnávala dlouhodobě,“ přiznává i sám dlouholetý režisér nejznámějšího pořadu studia Brno Ladislav Cmíral. A není jediný. Dvacáté výročí se těší slušné mediální pozornosti i ohlasu na sociálních sítích. Nenápadná soutěž dokázala zaujmout velmi různorodé skupiny diváků, které ji vtáhly i do dalších mediálních světů a vdechly nový život.
„Já AZ Kvíz sleduji vždy, když mám čas. Musím pořád trénovat svůj mozek,“ usmívá se starší pán, kterého potkávám na pražských Vinohradech. Soutěžní pořad sleduje i o dvě generace mladší slečna. „Když AZ Kvíz sleduji, tak si rozhodně nepřipadám chytrá, ještě mám ve vědomostech velkou mezeru. Ale řekla bych, že na 70 procent otázek odpovídám. Ten formát je podle mě úspěšný z toho důvodu, že si soutěžící můžou vydělat nějaké peníze. A diváci si vyzkouší svoje znalosti.“
Pod sebou má zhruba dvacet autorů z různých profesních i věkových vrstev, kteří otázky vymýšlí. On je pak kontroluje a redakčně upravuje. „Já vždy novým i stávajícím autorům radím, aby chodili po světě s nějakým notýskem. Ve chvíli, kdy vás něco napadne, tak je dobré si to zapsat, protože za pět minut už to zapomenete. Listování encyklopediemi není úplně dobré. Ty otázky jsou potom takové unavené.“
Kultovní pořad už má za sebou řadu bizarních dílů. Všechny ale ustál a sociální sítě jsou díky tomu plné videí různých sestřihů a parodií. Několik dílů AZ-kvízu teď autoři přejmenovali na ArtZóna kvíz a v televizním studiu se tak utkala i některá známá jména z české hudební scény – třeba Ventolin, Mucha, James Cole nebo Petr Marek.
Odkazy na AZ-kvíz se objevují v umění i v lidové tvořivosti, hlavně na sociálních sítích a obzvlášť na YouTube. „Já si myslím, že je to pocta. Znamená to, že se pořad dostal natolik do obecného povědomí, že lidem stojí za to jej karikovat. My to bereme jako pochvalu,“ komentuje parodie, písně a různé sestřihy pořadu Pavel Kocman.
AZ-kvíz rozhodně patří mezi televizní pořady, kde se taktizuje. Pavla Kocmana se proto ptám, jaký je nejjednodušší a nejrychlejší postup, jak dosáhnout vítězství. „Když si vezmete třináctku, ob dvě pole pětku a dole pětadvacítku, tak už to jen propojíte a máte hotovo.“
Proč sledujete AZ-kvíz vy? Ptali jsme se v anketě v pražských ulicích. A jací soutěžící byli nejbizarnější? Poslechněte si příspěvek, uslyšíte je.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
