Pijte mléko z božských hub, uzdravíte svět. O náboženství Laktismus s Tamarou Moyzes
Laktismus, nové monoteistické náboženství uctívající bohyni Laktérii. To je umělecký projekt, ale také forma společenské kritiky. Autorkou je umělkyně, dokumentaristka a kurátorka Tamara Moyzes, která se v Hergot!u podělila o zrod i hlavní myšlenky utopického náboženství, kterého se člověk stane členem, když se napije mléka z hřibu.
Popudem pro vznik Laktismu byl rozhovor s izraelským dědečkem umělce Shlomi Yaffe, který je také spoluautorem výstavy a manželem Tamary. „Když jsme s dědečkem před smrtí dělali rozhovor, tak nám řekl, že má bratra Palestince, protože jeho máma kojila dítě sousedky.“ Podle islámské tradice se totiž děti, které kojila jedna žena, stávají sourozenci na základě mléka. V Laktismu se proto všichni, kdo se napijí přes mycelium (podhoubí) mléka hřibu, stávají bratry.
Hlavou Laktismu je bohyně Laktérie, která byla vizuálně stvořena z kolektivu 12 různorodých žen. Tím chtěli autoři poukázat právě na to, že v jejich náboženství neexistují hranice, ale chtěli také upozornit na patriarchální náboženské řády. „Je to určitá provokace, protože v těch třech největších monoteistických náboženstvích je velká absence žen, a to božstvo je vždy mužské.“ říká Tamara. Bohyně Laktérie je zároveň i matkou přírodou a spojují se tak v ní feministická i ekologická témata.
Co jsou to dějiny kojení? Jak chutná mléko z hřibů? Co si Laktismus bere z existujících náboženství? A jak je pro Laktismus důležitý Jeruzalém? Dozvíte se v Hergot!u.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka