Podívejte se na nejlíp zpracované virtuální prohlídky těch nejlepších světových muzeí a galerií

Podle generálního ředitele společnosti Ember Phila MacDonalda se solární energie stává motorem globální energetické transformace. „Jako nejrychleji rostoucí zdroj nové elektřiny má zásadní význam pro uspokojení stále rostoucí světové poptávky po elektřině,“ uvedl MacDonald pro The Guardian. Zpráva, kterou jeho firma vypracovala, se týká 93 % celosvětového trhu s elektřinou v 88 zemích.

Ačkoli se podle zprávy využívání solární energie za poslední tři roky zdvojnásobilo, celkově zůstává relativně malou součástí globálního energetického systému, činí zhruba 7 %. Podobně je na tom i větrná energie, která tvořila zhruba 8 % světové elektřiny. Nejvíc se z obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny využívá voda. Energie vyrobená vodními elektrárnami tvořila v roce 2024 14 % celosvětové energie.

Lídrem v oblasti energetické transformace se podle zprávy stala Evropská unie. Její spotřeba fosilních paliv se od roku 2007 snížila na polovinu. V současné době se energie vyrábí hlavně pomocí jaderných a větrných elektráren, shrnuje server Innovation Origins.

Soudce v Brazílii celou svoji kariéru používal jméno Edward Albert Lancelot Dodd Canterbury Caterham Wickfield a tvrdil, že je synem anglických aristokratů. Až po jeho odchodu do důchodu úřady zjistily, že jde o falešné jméno. Podle vyšetřovatelů se muž doopravdy jmenuje José Eduardo Franco dos Reis, zjistili to z odebraných otisků prstů, informovaly weby The Guardian a Newser.

Podle policie Wickfield (nebo také dos Reis) zfalšoval svůj rodný list, nastoupil na právnickou fakultu Univerzity v Sao Paulo a v roce 1995 začal pracovat jako soudce. V říjnu se představil jako Wickfield a navštívil vládní úřad v São Paulu, aby si obnovil průkaz totožnosti. Ve všech jeho dokladech byla uvedena „britská“ jména, ale registrační číslo rodného listu odpovídalo číslu Brazilce jménem Dos Reis.

Minulý pátek soud rozhodl, že na základě obvinění muži pozastaví výplatu jeho důchodu, který činí měsíčně v přepočtu zhruba 600 tisíc korun českých. Dos Reis se ale rozhodnutí brání. Údajně nic neprovedl a Wickfield je jeho dvojče, které si adoptoval britský šlechtický pár.

Na „cestu naděje“, jak ji nazvali, se na kolech vydalo osmdesát lidí ze studentské a akademické obce. Jedou z Nového Sadu, kde se 1. listopadu zřítil přístřešek nádraží a zabil 15 lidí, což odstartovalo už pět měsíců trvající protesty. Cílem cesty je 1400 kilometrů vzdálený Štrasburk, kde by měli vystoupit na půdě Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Evropského parlamentu a několika institucí zabývajících se lidskými právy. Informovaly o tom weby Balkan Insight a France 24. V pátek projeli studenti první členskou zemi Evropské Unie, Maďarsko, a v pondělí už podle slovenského Denníku N byli v Bratislavě.

Celou jejich dvoutýdenní cestu je možné sledovat na webové stránce, kterou pro tuto příležitost vytvořili. Mají za sebou už 704 kilometrů a zhruba jednou tolik je čeká. Po cestě by se k nim měli přidat kolegové z Nizozemska, Dánska a dalších evropských zemí.

„Tohle není jen cyklistický výlet – je to cesta naděje, odporu a hlasu všech, kteří byli umlčeni. Proto jedeme do Štrasburku. Ne proto, že očekáváme, že naše problémy vyřeší někdo jiný, ale proto, aby svět slyšel hlas Srbska – aby evropské instituce vyvinuly tlak na úřady a postavily se na obranu práv všech, kteří jsou nuceni mlčet," napsali na web pořádající studenti a studentky.

Protesty v Srbsku začaly poté, co vloni 1. listopadu při pádu betonového přístřešku před nádražím v Novém Sadu zahynulo 15 lidí (čtrnáct na místě, jeden později v nemocnici). Demonstrující viní vládu z korupce a nepotismu, které podle nich vedly k tomu, že stavební práce při nedávné rekonstrukci objektu byly nekvalitní.

„Naše studie prokázala jako první, že metabolismus houbové složky v symbiotickém organismu lišejníku zůstal aktivní i v prostředí připomínajícím atmosféru Marsu,“ řekla řešitelka studie a botanička Kaja Skubal. Na studii pracovala s kolegy z Jagellonské univerzity a polské Akademie věd v rámci experimentu prováděného v Centru kosmického výzkumu, upozornil na ni server Science Alert.

„Tato zjištění rozšiřují naše porozumění biologickým procesům v simulovaných podmínkách Marsu a odhalují, jak hydratované organismy reagují na ionizující záření – což je jedna z nejkritičtějších výzev pro přežití organismu na Marsu,“ dodala Skubalová.

Botanici považují lišejníky za dobrý předvoj pro zbytek přírodního světa. Usazují se i v drsném, naprosto neúrodném prostředí. Po čase mohou pokrýt kameny, písek nebo na střechy. Taková místa pak proměňují v rozmanité ekosystémy.

V nehostinných obdobích mohou přejít do klidového stavu a po kontaktu s vodou se znovu probudit k životu. Stejně jako želvušky (Tardigrades), které někdy obývají povrch lišejníků, jsou díky své schopnosti přežít i ty nejdrsnější pozemské podmínky hlavními kandidáty pro mimozemský výzkum.

Madonna uvedla, že se s Eltonem Johnem potkala v sobotu po jeho vystoupení v Saturday Night Live. Když se dozvěděla, že hudebník vystupuje v populárním pořadu se svým novým albem, rozhodla se, že si to s ním půjde vyříkat.

„Když jsem ho uviděla, první, co mi řekl, bylo – odpusť mi,“ uvedla zpěvačka. Podle jejích slov hudebníka vždy obdivovala. Když vyrůstala v Michiganu, tak se jednou odplížila z domu, aby mohla navštívit jeho koncert v Detroitu. Vidět na pódiu někoho, kdo se nebál být sám sebou, jí prý změnilo život. Později ji proto mrzelo, když na její adresu zpěvák nešetřil narážkami.

„Odkdy je playback považován za živé vystoupení?“ řekl například Elton John poté, co Madonna získala v roce 2004 cenu „Nejlepší živé vystoupení“ na cenách Q Awards. Tým americké zpěvačky podle BBC tehdy nařčení odmítl s tím, že popová královna nemá čas na to urážet ostatní umělce.

Šarvátky vyvrcholily v roce 2012, když Madonna získala Zlatý glóbus za nejlepší filmovou píseň, skladbu Masterpiece. Ve stejné kategorii byl nominovaný i Elton John se svojí skladbou Hello, Hello. Zpěvák před vyhlášením cen řekl, že popová diva nemá sebemenší šanci.

„Doufám, že se mnou Elton ještě někdy promluví,“ rýpla si tehdy Madonna do zpěváka.

Když zpěvačka ve stejném roce vyjela na turné, vypadala podle zpěváka jako pouťová striptérka, připomněl server Variety.

Zdá se ale, že staré šrámy jsou, alespoň podle zpěvaččina Instagramu, zahlazeny. Umělci by dokonce podle Madonny mohli natočit společnou skladbu, kterou už Elton John údajně napsal.

„Vždycky jsem měla mateřské instinkty, ale svoje pocity jsem si snažila nepřipouštět,“ řekla šestatřicetiletá Grace Davidson, která dívku porodila. Rodiče Grace a Angus z Londýna chtěli původně zůstat v anonymitě, ale po porodu se rozhodli o svůj malý zázrak, jak narození popsali, podělit se stanicí BBC.

Novináři sledovali příběh rodičů od roku 2018, kdy začali promýšlet cesty, jak mít svoje biologické dítě. Původně se s transplantací nabídla matka Grace, ale to se ukázalo jako nemožné. Nakonec ženě dělohu darovala její sestra, která měla dvě děti a další nechtěla.

Britští lékaři od první úspěšné operace provedli další tři, v těchto případech ale transplantovali dělohy dárkyň po smrti. V rámci klinického výzkumu mají v plánu dalších patnáct operací.

První dítě přirozenou cestou se matce s transplantovanou dělohou v Česku narodilo v srpnu 2019 ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze. Císařským řezem porodila sedmadvacetiletá žena, která podstoupila transplantaci dělohy v roce 2017.

Transplantace dělohy je poměrně nový zákrok, poprvé se o ni pokusili na přelomu tisíciletí v Saúdské Arábii, zákrok však nedopadl úspěšně. Vůbec první těhotnou ženou s transplantovanou dělohou se v roce 2013 stala dvaadvacetiletá Turkyně Derya Sert, ta ale po osmi týdnech potratila.

Pacienti na pohotovosti čekají více než 12 hodin na to, že se jim dostane potřebné péče. Stát také oproti jiným částem Spojeného království vynaloží o 40 % prostředků více na mentální zdraví. Obyvatelé Severní Irska navíc spotřebují nejvíc antidepresiv na světě. Informoval o tom web The Guardian.

„Rozsah krize je mnohem větší, než si připouštíme,“ řekl bývalý poslanec Stephen Farry z Univerzity v Ulsteru, podle kterého si musí vláda v Londýně uvědomit, jak špatná situace v Severním Irsku je v porovnání s Velkou Británií.

Nespokojenost se stavem veřejného zdravotnictví ale panuje i ve Velké Británii, kde v posledních letech opakovaně stávkovali zdravotníci. V roce 2023 bylo se stavem veřejného zdravotnictví spokojeno 24 procent Britů. To je nejnižší úroveň zaznamenaná od roku 1983, kdy byli lidé poprvé dotazováni.

Spokojenost klesá již několik let, přičemž pandemie tento pokles ještě urychlila. Od roku 2020 se spokojenost snížila o 29 procentních bodů, přičemž mezi hlavní problémy patří dlouhé čekací lhůty na zákroky a nedostatek personálu.

Britský list The Economist už dříve uvedl, že britské zdravotnictví teď některými svými prvky připomíná meziválečný systém, o jehož nápravu usiloval labouristický ministr Aneurin Bevan, který v roce 1948 založil Národní zdravotní službu známou jako NHS. Před jeho vznikem Británie spoléhala na směsici soukromých a charitativních zdravotnických organizací.

„Já jsem v kreativním procesu furt. Můj byt má oddělené části. Přijdu do pokoje a v podstatě si vyberu, na co mám náladu, to vyndám a začnu. Já nemám proces, já přelítávám a potřebuju být kreativní,“ řekla Pam Rabbit ve studiu Radia Wave. Letos si odnesla Anděla za skladbu roku, kterou se stal její singl Space.

Cenu Anděl za vítězství v kategorii Objev roku si odnesla písničkářka Magdalena Fendrychová vystupující pod pseudonymem Kvietah za album Díky, včely. 

Ta ve vysílání Radia Wave uvedla, že je její tvorba spíše melancholická. „Já nikdy nebudu psát veselé písničky, protože nejsem veselý člověk. Nejsem založením pozitivní, spíš se považuji za skeptika,“ vysvětlila Kvietah.

Skupinou roku se za jejich první česky zpívané album Když múzy mlčí stalo uskupení Monkey Business. „Album v češtině je ohromnej zvrat. Je škoda, že jsme s tím nezačali dřív. Před 15 lety jsme už desku v českym jazyce chtěli udělat, ale znělo to divně. Chyběla nám ta správná omáčka. Teď jsme to uvařili dobře, věděli jsme, že se k tomu schyluje,“ řekl v pořadu Pochlap se Matěj Ruppert.

Nejlepší klip natočila podle akademiků režisérka Jay Walker. Vznikl ke skladbě ICU BBY od Jakuba Kaifosze vystupujícího pod jménem Lazer Viking. I ten v minulosti zahrál posluchačům z proskleného studia. „Nerad se zastavuju na místě a asi je to z mé diskografie jasné,“ řekl Lazer Viking, který několik let na Radiu Wave působil i v roli moderátora.

V žánrových cenách zase bodovali Acid Row, kteří si odnesli cenu za nejlepší rockové album. Vítězové cen, o nichž letos rozhodovalo pět stovek akademiků, byli vyhlášeni na slavnostním večeru v prostorách Křižíkových pavilonů na pražském Výstavišti.

Skotské jezero Loch Ness vydalo poklad, od kterého si jeho objevitelé slibovali důkaz o existenci lochneské příšery. 

„Je pozoruhodné, že obal udržel fotoaparát v suchu celých 55 let, pokdy ležel v hloubce přes 130 metrů v Loch Ness,“ řekl podle britského serveru BBC Adrian Shine, který od 70. let minulého století jezero zkoumá a pomohl přístroj identifikovat. Jde podle něj o jednu z šesti fotopastí, které tým výzkumníků v té době do jezera umístil.

Starou fotopast tvořil fotoaparát s výkonným bleskem uzavřeným do válcovité skleněné nádoby. Když se v blízkosti přístroje něco pohnulo, fotoaparát díky vestavěnému zařízení vytvořil čtyři snímky. Místo bájné příšery na nich ale byla pouze zakalená voda skotského jezera.

Existence lochneské příšery nedá mnohým spát od 30. let minulého století, kdy jeden z místních obyvatel Hugh Gray vyfotil jakéhosi živočicha. Někteří ho považovali za tajemného tvora žijícího pod hladinou, jiní hovořili o tom, že je to jeho pes s klackem v tlamě. Od té doby se objevily další snímky a proběhla řada pátrání za pomoci stále modernější techniky. Ani poslední velká akce předloni v létě, ani ponorka Boaty McBoatface, která letos ze dna vytáhla fotoaparát, ale existenci lochnesky nepotvrdily.