Pohyb na hraně iracionality. Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky je ve finále CJCH

Zásadními postavami tohoto oboru jsou František Kahuda a Zdeněk Rejdák, kteří od 60. let zjišťovali, jaký můžou mít telepatie, telestezie, telegnoze nebo jasnovidnost přínos pro vědu a společnost. „Na začátku 70. let ustanovil Zdeněk Rejdák pojem psychotronika jako lokální reakci na parapsychologii a tento fenomén se stal globálním. Na následné československé výzkumy tak navazovaly projekty v tehdejším Sovětském svazu a zároveň na Západě, například na Princetonské univerzitě,“ pokračuje Jan Kolský.

Hledání geopatogenních zón, kterému se umělci věnovali například v galerii Kurzor, je dalším způsobem zpracování dat, který skupina nabízí veřejnosti. „Skrze dobové ilustrace výzkumu z 80. let na Olomoucku, který byl o geopatogenních zónách, jsme měřili podobné zóny přímo v galerii. Následně jsme uvažovali o patogenitě samotného města a prezentovali například mrakový graf cen bytů v Holešovicích,“ přibližuje výstavu Jan.

Pohyb na hraně racionality a iracionality si umělci vytyčili jako funkční a ideální pracovní pozici. „Snažíme se si zachovat odstup, ale zároveň být uvnitř,“ říká Jan Kolský. Osobní a spirituální životy jednotlivých umělců prý prací skupiny nějak výrazně zasaženy nejsou, ale autoři sledují vliv mimosmyslových věd a zkušeností v širším společenském kontextu.  „Ezoterní myšlení se dnes dostává do širšího povědomí, nabývá na síle,“ dodává Matěj Pavlík a uvádí jako příklad horoskopy nebo aktuální slovenskou politiku.