Polští konzervativci bojují proti sexuální výchově. Hrozí stejný scénář i v Česku?

Roboti - sex - pohlaví - sexuální výchova
Roboti - sex - pohlaví - sexuální výchova

Polská vláda usiluje o prosazení zákona, který by měl kriminalizovat propagaci a schvalování sexu nezletilých. Odpůrci novely mají obavy, že zákon dopadne na všechny vyučující sexuální výchovy. Konzervativní náboženská lobby zasahuje do vzdělávání o sexu a sexualitě nejen v Polsku, ale i u nás.

„První sexuální partner, byť by byl náhodný, se stane vzorem, se kterým budete porovnávat vašeho budoucího manžela. Proto chlapcům obyčejně záleží na tom, aby se jejich ženou stalo děvče, které dříve ‚nezkoušelo‘ jiné,“ dočtou se polské studentky a studenti v učebnici výchovy k rodinnému životu. Ta se totiž v tamních školách vyučuje místo jinde obvyklé sexuální výchovy a je silně ovlivněna konzervativní katolickou doktrínou. K některým polským studujícím se však i přesto kvalitní sexuální výchova, hovořící pozitivně o antikoncepci, orgasmu, masturbaci i jiných oblastech sexu a sexuality, přeci jen dostávala. Poskytovaly ji třeba některé neziskové organizace či další odborníci. Ti jsou ale nově v ohrožení.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) se totiž chystá prosadit zákon, který výrazně omezuje výuku sexuální výchovy. Ten, kdo „veřejně propaguje nebo schvaluje sexuální styk nezletilých“, by podle navrhované novely trestního zákoníku mohl jít až na tři roky do vězení. Do této definice by mohlo spadat téměř jakékoliv moderní vzdělávání o sexu. Návrh předkladatelé vysvětlují záměrem chránit mládež před zkažeností, demoralizací, propagací homosexuality a pedofilií. Boj proti toleranci k sexuálním menšinám má PiS na programu již delší dobu.

Co konzervativcům na výchově o sexu a antikoncepci vlastně tolik vadí? Proč kladou takový důraz na panenství a čistotu, a to ani ne tolik u chlapců, ale u dívek? Konzervativci vidí vzor v takzvané tradiční rodině, kdy je otec hlavou rodiny, žena matkou. Má hodně dětí, jedinou její náplní je péče o ně a manžela. Ta ji má činit šťastnou. Rodina ale takhle ve skutečnosti nikdy nefungovala. Na vesnici ženy vždy pracovaly a o děti se starala celá širší rodina. Ve městech ženy také pracovaly. Ve vyšších vrstvách zase manželky měly služebné a ani jejich rodina nevypadala tak, jak si dnešní konzervativci vysnili. Antikoncepce, proti které brojí, přinesla sexuální revoluci, umožnila ženám mít sex jen pro potěšení a dovolila jim emancipovat se. Myslet si, že toto dokáže někdo změnit upřením sexuální výchovy dětem, je scestné.

Kondom - sex

Z Česka se nám polský boj proti vzdělávání dětí o sexu může zdát vzdálený. Neměli bychom ale zapomínat na to, že ultrakonzervativní lobby podobu sexuální výchovy v našem státě také silně ovlivňuje. V roce 1995 se Ministerstvo školství rozhodlo zavést od první třídy předmět sexuální výchova. S tou je totiž potřeba začínat co nejdříve. Na začátku školního věku už by děti měly znát odpověď na palčivou otázku, kde se berou děti. Neznamená to, že hned v první třídě je potřeba dětem do detailů popisovat vše potřebné k bezpečnému sexuálnímu životu. Můžeme je ale vést k tomu, že jejich tělo je jen jejich a že nikdo nemá právo dělat jim nic, co by jim nebylo příjemné, obzvlášť se sexuálním podtextem. Proti sexuální výchově pro prvňáky se však již v roce 1995 zformoval Výbor na obranu rodičovských práv, složený ze zástupců katolických uskupení, Hnutí pro život a dalších konzervativců podpořený biskupskou konferencí. Po jejich nátlaku ministerstvo od svého záměru ustoupilo.

Stejně tak byly snahy o zkvalitnění sexuální výchovy silně ovlivněny ultrakonzervativními aktivisty v roce 2010. Pokud mají učitelé a učitelky vést kvalitní sexuální výchovu, měli by vědět, jak na to. Za ministra školství Ondřeje Lišky tak vznikla odborná příručka pro pedagogy o tom, jak sexuální výchovu učit. Proti ní se však opět velmi rychle zformovala opozice sestávající z Výboru pro rodinu, Hnutí pro život a iniciativy D.O.S.T. s kořeny v křesťanském konzervativismu. Argumenty, které používali, se od těch současných polských příliš nelišily. Výbor na obranu rodičovských práv demagogicky prohlašoval, že se do škol zavádí nový povinný předmět, ve kterém mají být děti vedeny k promiskuitě. Vzdělávání o homosexualitě považovali tito aktivisté za propagaci zvrhlých sexuálních úchylek. Jaroslav Kubera, který je nyní předsedou Senátu, tvrdil, že sexuální výchova je krokem k zestátňování dětí. Snažení o zastavení rozvoje sexuální výchovy nakonec opět slavilo úspěch a příručku Liškův nástupce Josef Dobeš stáhnul.

Čeští učitelé tak žádný konkrétní návod na vedení sexuální výchovy dodnes nemají. Poslední průzkum, který zkoumal jejich připravenost, vznikl v roce 2007. Jak učit některá témata spojená se sexuální výchovou podle něj neví 92 % učitelů. Kvalita sexuální výchovy tak značně kolísá. Mnohé informace si děti mohou dohledat samy na internetu. Nikdo je ale nekurátoruje. První pornografický film vidí děti běžně v devíti letech a porno je pak často jejich hlavním vzdělávacím nástrojem. O sexuálním životě i fungování lidského těla panuje nejen kvůli pornu spousta mýtů. Je tedy více než na čase otevřít o zlepšení sexuální výchovy opět diskuzi a nenechat si ji ukrást ortodoxní náboženskou doktrínou.

Jaké motivy stojí za pokusem o novelizaci polského trestního zákoníku a proč bychom se tažení proti sexuální výchově měli obávat i v Česku? Poslechněte si komentář Johanny Nejedlové.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.