Pomlázky, vejcovody a pohřební věnce

22. duben 2011

Sestava Čelistí oslabena o velekněze synopsí, velmistra dlouhých větných konstrukcí a apoštola pokleslosti Dana tentokrát ihned od počátku upadla do chmurné nálady, kterou naznačil nekrolog tragicky zesnulého dokumentaristy Tima Hetheringtona, ale i velmi pohřební výběr hudby.

Marná byla snaha mezi věnce naklást něco optimismu z nabitých soutěžních sekcí v Cannes, marně jsme se snažili poveselit propíchnutou hlavou v novém filmu Álexe de la Iglesia i novými eskapádami Bena Afflecka či vampirologa Matta Reevese.

Těžkou zkouškou oslabené sestavy byla synopse Zdrojového kódu, o kterou se s nasazením nervů postaral Vít. Ani zvídavé Alešovy otázky, ani pokuřování kadidla v pauzách mezi vstupy nezvedlo těžký příkrov melancholie a intelektuálního autismu. Zádušní tóny Arvo Pärta uvodily makabrózní meditaci nad filmem Václava Kadrnky Osmdesát dopisů a trocha horoucí lásky z dílny Jamese Blakea a The Streets pak konečně provoněla márnici velikonočním veselím, které podbarvilo tradiční pětiminutové rázné řešení zásadních problémů kinematografie - tentokrát obrazu normalizace v současném českém filmu. S příslibem cyklické obnovy života a návratu Dana v příští díle tak Čelisti vykročily do nového slunečního cyklu. Veselé surrealistické vejcovody!

02316786.jpeg

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Osmdesát dopisů - minimalismus bez adresáta

V příštím díle se můžete těšit na trochu té severské mytologie v shakespearovském provedení. A možná nám přijde zazpívat rekviem i Zdéna Troška a jeho pekelní kuplíři.

Spustit audio