POSTudiu: Když červený diplom nestačí
Studovat na červený diplom nebo vzdělání trochu šidit a půdu pro vstup na pracovní trh si připravovat i skrze praxi? Sporná otázka, kterou si musí zodpovědět každý student. Ukazuje se ovšem, že zaměstnavatelé absolventy bez předchozích pracovních zkušeností příliš nechtějí. Jaká je vlastně situace na pracovním trhu?
Požadujeme: zkušenosti na podobné pozici, podmínkou: praxe na obdobné pozici min. 2 roky, očekáváme: praxi v oblasti. Tyto a podobné varianty sdělení se uchazeč dočte téměř v každém inzerátu.
Jenže co zmůže pětadvacetiletý čerstvý absolvent, který posledních pět let poctivě studoval, a nezbyl mu proto čas chodit do práce. Neměla by ho snad pro pracovní trh připravit škola? Vlastně ano, ale dnešní svět žádá víc. Je třeba být flexibilní, přizpůsobit se trendům a zkušenosti čerpat už během studia.
„Absolvent z České republiky nesoutěží ve výběru zaměstnání jenom se svými kolegy z fakulty, ale on soutěží po celém světě. Třeba v IBM může být člověk zaměstnaný na úkolu pro klienta v Kolumbii a samozřejmě je otázka, jestli ten úkol bude plnit někdo z české univerzity nebo někdo třeba z čínské univerzity,“ říká Monika Ladmanová z IBM.
Praxe během studia je jednou z možností, jak se ideální pracovní pozici přiblížit. Reálné zkušenosti a kontakt s prostředím totiž často přebíjí hodnotu studia. Alespoň to si myslí pětadvacetiletá Marie, která pracuje v jedné z předních auditorských kanceláří.
„Z mého pohledu je jednoznačně lepší a důležitější praxe. Ve škole je to všechno velmi obecné a nekonkrétní,“ říká a dodává, že vlastně nejde ani o to, z jaké univerzity člověk na pracovní trh vstupuje „Mám hodně kolegů z VŠE a máme shodný názor. Škola člověka připraví příliš obecně, bez konkrétních příkladů. Je to samozřejmě také potřeba, ale praxe je důležitější.“
Monika Ladmanová z IBM nevidí roli vzdělání tolik černě, ale shoduje se v tom, že praxe hraje velmi důležitou roli: „Je tam rovnováha.“ Jen červený diplom ale tedy už pracovní pozici nezajistí.
Jaký je tedy ideální absolvent?
„Absolvent by měl mít takovou schopnost, které říkáme T-Shape. Měl by mít určitou znalost určitého oboru, ale zároveň tak zvanou měkkou dovednost, která znamená, že je schopen se rychle přizpůsobovat měnícímu se prostředí, reagovat na změny, učit se nové a neustále vlastně přemýšlet,“ vysvětluje Monika Ladmanová.
Studium na vysokých školách se trendům trhu příliš nedokáže přizpůsobit. Při dynamice dnešní společnosti se ovšem není moc co divit. „Dnes se absolventi připravují na naplnění úkolů, které vlastně ani neexistují a nikdo neví, jaké ty úkoly budou. Připravují se na práci s technologiemi, které ani nejsou vyvinuté. Existuje statistika, která říká, že v roce 2010 bylo hodnoceno, které pozice jsou mezi absolventy nejoblíbenější, a zjistilo se, že 10 prvních ještě 10 let předtím neexistovalo,“ uzavírá Monika Ladmanová.
POSLECHNĚTE SI: Rozhovor o situaci absolventů VŠ na pracovním trhu s Tomášem Dombrovským, analytikem společnosti LMC
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
