POSTudiu: Věčných studentů přibývá
Bakalářské studium na vysoké škole se dá stihnout za tři roky, navazující magisterské studium může pak studující vystudovat za další dva roky. Celkem tady pět let studia. Každoročně ovšem narůstá počet lidí, kteří své vysokoškolské studium v takovém termínu nestíhají a své studium si o řadu let protahují.
Psycholog Jaroslav Vacek se ve své praxi se studenty, kteří své povinnosti chorobně odkládají, setkává docela často. Prokrastinace neboli chronické odkládání plnění úkolů podle jeho názoru souvisí s životním stylem celé dnešní společnosti: „Z kulturního hlediska je naše doba zvyklá užívat si teď a tady a povinnosti odkládat. Je to spojené s konzumní společností. Když si můžeme něco užít teď bez nějakých přímých dopadů, tak proč si to nyní neužít a neodložit s tím spojené náklady na dobu pozdější?“
Petr Volf, který studuje už skoro osm let Českou zemědělskou univerzitu, ale tvrdí, že jeho záměr při nástupu do školy byl studium ukončit co nejrychleji. Odkládání konce studia rozhodně neměl v plánu: „Těšil jsem se, že za pět let budu mít vystudováno a nastoupím někam do práce. Ale zjistil jsem, že škola mi nedá všechno, viděl jsem, že absolventi mají problém najít práci. Je potřeba mít praxi. Škola mi taky nedala jazykovou vybavenost, která je dnes hodně důležitá.“
Petr tedy začal sbírat praktické zkušenosti už během studia, začal pracovat a strávil několik měsíců v USA. Díky těmto a dalším aktivitám mu pochopitelně na školu už nezbývalo tolik času. I proto řádné studium přetahuje o několik let a za prodloužení studia na státní vysoké škole už dokonce musí platit.
Devětadvacetiletý Tomáš Vach už studuje třetí vysokou školu. I on zažil jisté rozčarování z toho, že mu studium nepřineslo všechno to, co od něj při nástupu do školy očekával. Nejdřív studoval informatiku, pak mezinárodní vztahy a teď filmovou produkci na FAMU. „Já jsem ty školy měnil proto, že jsem se sám vyvíjel a začaly mě bavit jiné věci. Dřív mě bavila matematika, programoval jsem na počítači. Pak mě ale začalo víc bavit umění. Navíc na VŠE jsem si ani moc nerozuměl s většinou lidí, kteří tenhle typ školy studovali. Nebylo to nic, co jsem očekával nebo chtěl.“
Tohle hledání sama sebe, sbírání zkušeností a zážitků je podle psychologa Jaroslava Vacka spojeno s dalším fenoménem naší doby – a tím je oddalování dospělosti. Teorii o záměru oddálit svůj vstup do dospělosti potvrzuje i skutečnost, že skoro všichni studenti, kteří svá studia neúměrně prodlužují, je nakonec úspěšně ukončí. Složit státní zkoušky a odevzdat diplomovou práci do letních prázdnin chce i Petr Volf. Zdá se tedy, že v dnešní době bychom za zkoušku dospělosti měli začít místo maturity označovat státní závěrečné zkoušky na vysoké škole.
POSLECHNĚTE SI: Rozhovor o tom, proč je dnes obvyklé prodloužit si studium, s výkonou ředitelkou Institutu pro sociální a ekonomické analýzy Simonou Weidnerovou
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.