Potkali se v autobuse. Obrázkový mem přemýšlí nad tím, kde se bere štěstí
Dva chlápci sedí v prázdném autobuse, každý na jedné straně řady sedadel, a zatímco jeden se usmívá a svět za okny je barevný, ten druhý je v depresi a jeho okolí je šedé a ponuré. Určitě jste obrázek viděli na sociálních sítích. Jednoduchá polarizace postav skýtá obrovské množství interpretací a hlavně díky ní se k memu přidává tolik lidí. Konec listopadu a začátek prosince neměl populárnější virál než Two Guys on a Bus.
Obrázek s dvojicí mužů v autobuse nakreslil brazilský ilustrátor Genildo Ronchi a v srpnu 2013 ho zveřejnil na svém instagramu. Přidal k němu tehdy poznámku „Někdy to záleží na nás“ a nad muži byl ještě nápis „Vyber si šťastnou stranu života“. Obrázek se před dvěma lety zjevil na brazilském twitteru, trvalo ale ještě další dva roky, než explodoval globálně. Můžou za to samozřejmě memeři z Redditu.
Komentáře v obrázku nám radí, jak žít šťastný život, ale tvůrci si obyčejně s původním motivačním poselstvím pohrávají trochu ironicky. U tohoto memu rozhodně neuspějete s vtipem na první dobrou, měl by být vždycky trochu za roh.
Na konci listopadu byl mem doslova všude, a pak 1. prosince přišla varianta, která jeho vývoj v podstatě ukončila. Ten obrázek je vyloženě dojemný. Oba muži jsou teď na šťastné straně autobusu a ten rozesmátý objímá druhého a snaží se mu pomoct z jeho deprese ven.
Poslechněte si nové vydání rubriky Fenomem a zjistíte, kde se vzal mem s dvojicí v autobuse, který momentálně vládne sociálním sítím. Proč obrázku brazilského ilustrátora trvalo tak dlouho, než se chytil v globálním měřítku? Co nám říká o štěstí a o tom, co ho způsobuje? Jaká varianta v podstatě ukončila mutace memu? A proč je vhodná do adventní doby?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.