Potřebujeme nová antibiotika. Jak velký problém je rostoucí antibiotická rezistence?
Pokud lidstvo neobjeví nová antibiotika, bude do roku 2050 na bakteriální infekce umírat více lidí než na onkologická onemocnění. „Mezinárodní organizace musí vzít odpovědnost na sebe, protože zákony trhu v tomto případě nefungují, farmaceutické firmy nejsou hybnou silou vývoje nových antibiotik,“ zdůrazňuje Gabriela Balíková Novotná z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, se kterou jsme mluvili o vzniku antibiotické rezistence i vývoji nových antibiotik.
Nová antibiotika se v posledních dekádách v podstatě neobjevují. Důvody jsou zejména finanční, protože oproti lékům na dlouhodobá onemocnění pacient nemusí brát antibiotika celý život. Soukromé farmaceutické společnosti mohou tím pádem od antibiotik jen stěží očekávat velký finanční zisk a přestává pro ně být jejich výzkum ekonomicky zajímavý.
Jeden z posledních objevů nového antibiotika, jmenovitě CELINu, má na svém kontě, společně s dalšími výzkumníky z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, vědecká pracovnice Gabriela Balíková Novotná. „V době uveřejnění tohoto objevu jsme toho o CELINu věděli strašně málo. Postupně jsme ho ale dokázali syntetizovat a zjistit, že poměrně slušně účinkuje proti některým typům rezistentních bakterií.“ Cesta nového antibiotika do klinické praxe je nicméně ještě velmi dlouhá.
Velkým strašákem co do rezistence proti antibiotikům byl na přelomu tisíciletí takzvaný zlatý stafylokok, jehož průvodním znakem byla rezistence na meticilin. „Aktuálně nám dělají největší problém takzvané gramnegativní bakterie, které mají kromě buněčné stěny ještě jednu vnější membránu a přestávají proti nim fungovat i antibiotika poslední volby,“ zdůrazňuje Gabriela Balíková Novotná.
Proč je vedle humánní medicíny velkým problémem nadužívání antibiotik také ve veterinárním lékařství a zemědělství? Jakými způsoby vzniká u bakterií antibiotická rezistence? A co s tím vším má společného česnek? Poslechněte si celý rozhovor!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.