Použití jedů v přísně chráněné rezervaci Rejvíz bylo nejspíš protizákonné a nemělo efekt

26. listopad 2018
Kůrovcová kalamita v Jeseníkách

V přísně chráněné rezervaci Rejvíz v Jeseníkách, kde se nachází největší moravské rašeliniště a která je útočištěm vzácných druhů živočichů a zásobárnou vody, se letos začalo kácet. A došlo i na použití jedovatých pesticidů. Zatímco společnost Lesy ČR tvrdí, že se tak snaží zpomalit kůrovcovou kalamitu, nevládní ekologické organizace bijí na poplach.

Kácení v přísně chráněné rezervaci umožnila výjimka ze zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou vydala Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky už v roce 2015. Jenže jak tvrdí představitelé CHKO Jeseníky, nečekali tehdy, že se kůrovec díky extrémně teplému počasí bude rojit až čtyřikrát ročně a kůrovcová kalamita se bleskově rozšíří z hospodářských lesů v Nízkém Jeseníku až do chráněných rezervací. Úřad zajišťující státní ochranu přírody se tak ocitl v nepříjemném dilematu.

„Vážíme na lékárnických vahách, co je větší průšvih. Jestli použití chemie, ale zachování dříví v kůře. Nebo odkornění stromů a ponechání zde dřevoskladu v podobě odkorněných klád anebo hrozící soudní spory se sousedním vlastníkem lesa, který v důsledku toho, že ten brouk tady z místa deset metrů od kraje rezervace vylétne ve velkém množství a způsobí objektivní škodu, nás může vystavit soudnímu procesu,“ vysvětluje Jindřich Chlapek z CHKO Jeseníky.

Petr Šaj ze Správy CHKO Jeseníky na Rejvízu ukazuje zásahy ochranářů proti kůrovci

Co dělají jedy tak blízko vody

Vlastníkem okolních lesů je zčásti společnost Lesy ČR a zčásti Arcibiskupské lesy a statky. Vidina soudních sporů s nimi donutila správu CHKO Jeseníky ustupovat a výjimka ze zákona zase umožnila Lesům ČR zasahovat přímo v nejpřísněji chráněných rezervacích Rejvíz a Suchý vrch, i když zatím jen v okrajových zónách. I to ale velmi vadí ekologickým organizacím.

„Ta látka se jmenuje cypermethrin a je extrémně jedovatá,“ popisuje ekolog a předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík chemii, kterou lesníci používají k sanaci pokácených kmenů. „Používat tyhle jedy v blízkosti podmáčených ploch, rašelinišť a tůní je obzvlášť nezodpovědné,“ dodává Bačík. Jindřich Chlapek z CHKO Jeseníky ujišťuje: „Ta výjimka o chemii tvrdí, že tento přípravek, ze kterého skutečně nejásáme, se může použít pouze tam, kde nehrozí kontakt s vodou.“

Jenže stačí přijít na vykácené a asanované místo poblíž takzvané Mostinové cesty a vše je jinak. Pokácené a chemií ošetřené stromy jsou zde totiž hned vedle tůňky. Výjimka pro použití chemie ale zakazuje pesticid používat blíže než 10 metrů od vody. „Troufám si říct, že tady není o čem diskutovat, v tomto dílčím případě byla podmínka výjimky porušena,“ přiznává Jindřich Chlapek.

Národní přírodní rezervace Rejvíz, východní okraj rezervace

Porušení zákona vyřešíme domluvou

Došlo tak de facto k porušení zákona o ochraně přírody a krajiny. Jenže se zdá, že si s tím v Jeseníkách nikdo příliš hlavu neláme. „S vlastníkem jsme to projednali a upozornili ho na to. Domluvili jsme se, že si na to dají pozor,“ přesvědčuje Chlapek. Lesy ČR ale, zdá se, o ničem nevědí. „Přiznám se, že o téhle situaci nevím, nevím, koho správa CHKO upozornila,“ diví se Pavel Koždoň, krajský ředitel společnosti LESY ČR se sídlem v Šumperku. „Budeme to samozřejmě řešit a proběhne i nějaký personální pohovor s daným pracovníkem,“ ujišťuje Pavel Koždoň.

Porušení zákona tedy skončí nejspíš pouhou personální domluvou. Cypermethrin se pevně váže na půdní částice a mikroorganismy ho údajně většinou odbourají do měsíce, takže by nemělo hrozit jeho proniknutí do spodních vod, pokud je ovšem použit v suchém prostředí. Pokud se ale pesticid dostal do vody, může v ní otrávit tamní živočichy. Navíc, jak známo, některé pesticidy nebo jejich metabolity mohou ve vodě zůstat velmi dlouho.

„Byl bych opatrný na to, jaké uvádí výrobce parametry tohoto výrobku,“ varuje ekolog Jan Piňos z Hnutí Duha. „U glyfosátu také výrobce dlouhá léta uváděl, jak se rychle rozkládá v přírodním prostředí, a nakonec se ukázalo po řadě zkoušek, že to tak není, že přetrvává dlouhodobě a poškozuje zdraví.“

Rozpad smrkových lesů na severní Moravě

Zbytečný zásah nikoho nepoučil

Proč se tedy pesticid vlastně v rezervaci používá? Z hlediska ekologických organizací by bylo ideální dodržet do puntíku zákon a v rezervaci nekácet. Mrtvé stromy by zůstaly na místě a jejich tlející dřevo by posloužilo k budoucí obnově lesa, navíc nedojde k znehodnocení půdy, jak se tomu stává u holých vykácených ploch. Pokud se ale stromy pokácí a zasahuje se tak proti kůrovci, jsou už jen dvě možnosti. Buď strom odkornit, kůrovec pak zemře, odkorněné dřevo ale na místě „straší“ desítky let a je z něj překážející mrtvá hmota. Nebo použít pesticid. Brouk zemře a kůra tak zůstane na dřevě. Strom začne „pracovat“ – pustí se do něj různí živočichové, houby, začne tlít, dřevo se stane součástí lesa.

Je něco takového ale nutné a je nutné kvůli tomu riskovat spláchnutí pesticidů do vody v rezervaci? Ekolog Jan Piňos z Hnutí Duha tvrdí, že rozhodně ne: „Já se ptám, proč se bojuje s kůrovcem uvnitř národní přírodní rezervace, když je kůrovec všude okolo v hospodářských lesích? Zasahovat proto, aby se kůrovec nedostal do okolních lesů, když tam stejně všude je, to se mi zdá opravdu kontraproduktivní,“ rozhořčuje se Piňos.

Na otázku, zda měly letošní zásahy tedy nějaký skutečný praktický dopad a došlo k omezení šíření kůrovce do lesů v okolí rezervace, odpovídá Pavel Koždoň z Lesů ČR lapidárně: „V tom stavu, v jakém je to v rámci rezervace Rejvíz, tak se nám to zřejmě už výrazně zpomalit nepodaří.“ Zásah byl tedy nejspíš bez efektu.

Přesto se zdá, že se správa CHKO Jeseníky nepoučila. „Vydali další povolení ke kácení a používání chemie v rezervaci Suchý vrch,“ diví se Jan Piňos z Hnutí Duha. Přes zimu bude aktivita brouka kůrovce i lesníků utlumena. Příští rok se však bude hrát o další cenná území. Pokud bude pokračovat suché a teplé počasí, bude se kůrovcová „lavina“ šířit Jeseníkem dál. Globální oteplování nám asi přinese očekávaný konec „věku smrku“ a jeho využití jako levné a rychle rostoucí dřeviny. Podle ekologů bude pro obnovu lesa nutné omezit masivní těžbu dřeva a začít sázet jiné stromy než smrky.

Jak moc je jedovatý pesticid nebezpečný a jaké organismy poškozuje? Jak dlouho přetrvá v přírodě? Vypravte se s námi do rezervace na Rejvíz a poslechněte si celou reportáž.