Prastará síla se probouzí. Lvmen s novinkou nabízí hutný vývar z předešlých desek

Kult. To slovo se často nadužívá, pokud ale někomu pasuje přesně na míru, je to česká kapela Lvmen. Ta je neodmyslitelně spojená s atmosférou Vláčilových filmů a labelem Day After Records. Když koncem minulého roku ohlásili návrat, vyprodali koncert na pražské Sedmičce a museli přidávat druhý v odpoledním čase. Kromě pár živých vystoupení slíbili také čtvrté dlouhohrající album Mitgefangen Mitgehangen. Lvmen s ním navazují tam, kde skončili s předchozím Heron – ostatně několik motivů nahráli už právě v období kolem roku 2008. Věrní fanoušci na desku netrpělivě čekali jako na televizní seriál, u kterého ani nedoufali, že se kdy vrátí na obrazovky.

Lvmen vyrostli z porevoluční rodící se hardcoreové scény, kdy se do země dostávaly zahraniční desky bez obtíží a zásadní kapely si tu odbývaly první koncerty. Jako v roce 1996 zaklínači Neurosis s albem Through Silver in Blood, k níž bývají Lvmen často přirovnáváni. A někdy v tomto období se také dali dohromady. Řadí se mezi kapely jako metal-coreová Kritická situace, hardcore-punková Balaclava nebo mnohem mladší post-blackmetaloví Nic, o kterých se mluví daleko za hranicemi České republiky. Kapela Lvmen, složená většinou ze členů vyrůstajících v sudetském pohraničí, inspirovala neméně významné kapely jako Thema 11 nebo později Mother – ty stejně jako Lvmen stavěly v natahovaných skladbách na pozvolném budování atmosféry, gradaci a napětí, které často uvolnil až bolestivý řev známý z emo-hardcoreové scény.

Na albech Lvmen se podepsala pochmurná sedlina ze sudetských lesů, majestátní přírody, která si pamatuje pálení čarodějnic. Když si pustíte debutové EP Lvmen o dvou skladbách, máte pocit, jako by se probouzela nějaká prastará síla, a zvuk vás vede do labyrintu kytarových harmonií a samplů nejčastěji z českých filmových pokladů, jako je Marketa Lazarová. „Vyrostl mezi vlky člověk a mezi lidmi stal se vlkem,“ citovali Lvmen báje o Strabovi a fanouškům kapely se slova nesmazatelně vryla do paměti. První nahrávky byly úzkostnější, syrovější, naopak alba z druhé půlky nultých let Mondo a Heron byla o něco smířlivější a žánrově se posouvala až někam k post-rocku. Novinka Mitgefangen Mitgehangen vyváří z předchozích alb to nejlepší – a najdeme tu také balady s melodickým zpěvem.

Název desky vychází z hlášky vypůjčené ze slovenského seriálu Lékař umírajícího času a v němčině znamená: „S kým tě chytnou, s tím tě pověsí.“ O vokály se tentokrát starají především hosté. U mikrofonu se vystřídají „obvyklí podezřelí“, alespoň pro domácí nezávislou scénu – Tomáš Mládek z Repelent SS, Václav Havelka z Please The Trees nebo Banán z Kovadliny. A nejpřesvědčivější z nich je poslední zmíněný.

Návrat Lvmen se dá přirovnat k velkému seriálovému comebacku Twin Peaks – byť devět let od posledního alba Heron je podstatně kratší doba než pětadvacet let napínání od Davida Lynche. Lvmen rádi citují z filmů a seriálů a přirovnání není zas tak mimo ještě z jednoho důvodu, téměř v samotném závěru alba Mitgefangen Mitgehangen je slyšet řeč pozpátku, jako když se v paralelní realitě baví agent Cooper s Laurou Palmer. Všechny ingredience Lvmen jsou na svém místě a fanoušci dostávají, o co si žádali, ale stejně jako Twin Peaks vlastně neměli takový návrat vůbec zapotřebí. Lvmen podobně nevybočují ze zajetých kolejí a stará, osvědčená formule i přes značnou opotřebovanost stále funguje i v radikálně odlišné době. Jen je kouzlo nutně méně uhrančivé a hypnotické.

Lvmen – Mitgefangen Mitgehangen (Day After Records, 2017)
Hodnocení: 75 %